VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Už přesluhuju a tělo někdy mele z posledního

Brno - /SERIÁL OLYMPIJSKÁ VÝZVA/ Fenomenální plavec, který na olympijských hrách v Pekingu vybojoval neuvěřitelných osm zlatých medailí. To je Američan Michael Phelps. A jediný Čech, který jej kdy porazil? To je zase Květoslav Svoboda.

12.2.2012
SDÍLEJ:

Květoslav Svoboda.Foto:

„Povedlo se mi to na dvoustovce kraul na Světovém poháru 2003 v New Yorku, což bylo teprve na začátku jeho kariéry. Už v patnácti šestnácti se sice vědělo o jeho talentu, ale patrně nikdo nečekal, že půjde tak nahoru dokonce k osmi zlatým. Těší mě to, moc plavců ze světové špičky ho neporazilo,“ usmívá se Svoboda. Devětadvacetiletý borec brněnské Komety se chystá na další unikát, vyhlíží čtvrté olympijské hry v řadě.

Toužíte hodně po Londýně?

Účast stavím hodně vysoko, protože výzva je to opravdu velká. Nevím, kolik plavců bylo na třech hrách, za posledních dvacet let mě nikdo nenapadá. Pokud se mi to podaří, budu čtvrtou olympiádu hodnotit asi víc než pozici vlajkonoše z roku 2004.

Podle toho se dá říct, že už jste plavecký důchodce…

To ano, protože plavci zejména v České republice vydrží maximálně pět šest let. Já už jsem profesionál čtrnáct let, objíždím veškerá mistrovství světa i Evropy, v českých vodách jde o docela výjimečnou věc. Teď si přeju ty roky dokončit olympijskou tečkou.

I když účast na olympiádě nevyjde, ukončíte kariéru?

Chci ještě dovršit celý rok, takže budu asi pokračovat i po prázdninách a kariéru se pokusím zakončit mistrovstvím Evropy v krátkém bazénu. To je pro mě další lákadlo, protože by šlo o moje patnácté mistrovství Evropy za sebou. Jsem plně rozhodnutý, ovšem nikdy neříkám nikdy.

Přemýšlel jste nad přechodem k dálkovému plavání?

Já jsem jej zkoušel poslední dva roky, s klukama jsem dost trénoval. Když jsem přišel do Brna, byl jsem zničený fyzicky i psychicky, takže jsme s trenérem Tobiášem vymysleli, že se zaměříme na dálkové plavání. Až posledních sedm osm měsíců půjdeme do rychlosti. Věřím, že se díky tomu v jedné z disciplín na olympiádu probojuju.

Ve které máte na hry nejblíže?

Dá se říct, že teď trénuji komplexně všechny tři, ale nejlépe se cítím na dvě stě metrů znak. Další jsou dvě stě a čtyři sta metrů volný způsob. Vše podřizuji závěrečným závodům od března až k mistrovství Evropy v dlouhém bazénu na konci května. Dvoustovka kraul je nejparádnější disciplína, kde bude konkurence strašně velká. Proto jsem se zaměřil i na znak, abych měl větší šanci.

Za ty roky vás plavání pořád baví?

Baví mě pořád stejně, i když lze říct, že jsem si v plavání našel svou formu zábavy. Někdy mě to hrozně bolí a mám taky obrovské zdravotní problémy, protože už přesluhuju dost. Ozývají se průdušky, ekzém a různé nepříjemné věci. Tělo už v některých momentech námahu nedává, mele z posledního. Ale vždycky zatnu zuby a snažím se užít si poslední půlrok.

Čtrnáct let v chlóru se na vás hodně podepsalo?

Přesně tak. Plicní sklípky mám totálně zanešené chlórem a chladné počasí je pro mě i trošku vysvobození. Mrazy aspoň pálí bacily, na druhou stranu jsem třikrát náchylnější na nemoci. Rozdíl čtyřicet stupňů uvnitř a venku je pro organizmus pecka. Makám, protože mi jde o nominaci na hry, ale taky už se dívám, že mi v létě končí profesionální smlouva. Od druhého měsíce nikoho nezajímá, kdo je Květoslav Svoboda. Ke konci mě nutí finanční důvody.

Plavání už vás neuživí?

Baví mě letní kempy, které ale nechci mít jako výdělečnou činnost. Potřebuju se zabezpečit a dívat dopředu. Taky mám před sebou životní mezník, protože se 8. září žením.

Na co se po plavání vrhnete?

Podnikám s výživovými doplňky. Avita je první firma u nás, která distribuuje pro celou Evropu. Nejsme ti, kteří přináší něco do republiky odjinud, naopak můžeme oslovit celou Evropu. Děláme osmnáct speciálních produktů vyloženě na přírodní bázi. Je to hrozně zajímavá věc, pro kterou jsem se nadchl.

Co vás přivedlo k plavání?

Kamarád na základní škole. Dělal jsem na přelomu osmdesátých a devadesátých let netradiční sport biketrial. Jenže jsem jeden rok měl dostat kolo za nejlepší výsledky, ale získal ho syn trenéra. Takže se můj otec naštval a řekl, že tam chodit nebudu. Pak mě můj nejlepší kamarád přivedl k plavání, kterému se věnoval od první třídy. Já začal ve čtvrté v devíti letech, za rok jsem ho porážel a už to šlo ráz na ráz. (úsměv)

Jak snášíte časné vstávání, kterým jsou plavci proslulí?

Stále vstávám každé ráno. I když se chystám končit, v mém věku si musím přidávat. Poznal jsem, že pokud nebudu víc posilovat a protahovat se, bohužel se na olympijský limit nedostanu ani náhodou. Trénuji i šest sedm hodin denně. Jsou to ráno dvě, odpoledne dvě a potom ještě hodinu věnuji posilovně či strečinku.

Nad čím při tolika hodinách v bazénu přemýšlíte?

Snažím se v tom najít smysl a zábavu, jinak už to nedělám. To je důvod, proč ráno dokážu vstát a i na desetikilometrovém tréninku se vydat. Hodně lidí mě za to obdivuje, dost jich taky říká, že jsem starý a měl bych jít. Při tříhodinovém tréninku se člověk musí zabavit. U mě je to technikou, různým střídáním rychlostí a způsobů. Ale hlavní je myslet pouze na trénink.

Měl jste z vody někdy strach?

Vody jsem se nikdy nebál, ani v moři. Kdybych se však ocitl někde uprostřed otevřeného moře a široko daleko neviděl pevninu, asi bych nevěděl, co dělat. Voda je samozřejmě živel, a když vidím záplavy nebo tsunami, mám z ní respekt. To samé platí u potápění, které mě baví. Ale jenom v moři, nedovedu si představit potápění v rybnících nebo přehradách, kde nevidím na metr před sebe (smích).

K tomu jste se dostal jak?

Asi před pěti lety jsem si udělal zkoušky a od té doby se potápím i do dvaceti či pětadvaceti metrů. Lákají mě vraky letadel nebo lodí, na internetu hltám veškerá videa. Právě při potápění v takové hloubce musíte mít z vody respekt, protože každý špatný pohyb je nebezpečný.

Stále jste také aktivní politik, zastupitel ve Znojmě…

Politika mě lákala, a vrhl jsem se do ní s nadšením, protože jsem dostal překvapivé množství preferenčních hlasů. V jejich součtu jsem byl v první pětce ze všech kandidátů, což jsem absolutně nečekal. Měl jsem velké, až naivní plány, že něco změním. Představoval jsem si to jako sport, kde budeme nejprve jako na tréninku soupeřit při formulování návrhů a ve finále se jako v závodě prosadí ti nejlepší. Chtěl jsem pomáhat a skutečnost mě hrozně zklamala.

Vydržíte ještě další dva roky volebního období?

Ještě mám chuť něco prosadit, po létě se chystám dva velké projekty pro školství a sportovní organizace. Věřím, že s nimi prorazím, cítím se lidem zavázaný. Ale rozhoduje hlavně politické lobby, každý chce vědět, co z toho bude mít.

Autor: Jaroslav Kára

12.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Úmrtnost dětí po úrazech klesá. Pomáhá prevence

Ilustrační foto.

Mrazy jsou na ústupu, škody na úrodě budou zemědělci znát na konci května

Z titulu Komety jsem měl plný facebook celý týden, usmívá se Kempný

České Budějovice, Brno /ROZHOVOR/ – Za čtyřicet dní odehrál jen čtyři utkání. Dvě v závěru základní části NHL, jedno v play-off a ve čtvrtek opět oblékl reprezentační dres. Obránce Michal Kempný má velkou chuť, v závěru letošní sezony v Chicagu Blackhawks příliš prostoru nedostal, teď se těší na mistrovství světa. „Po dlouhé době zase v nároďáku a před českým publikem, o to víc jsem rád, že jsme vyhráli," vrací se šestadvacetiletý bývalý bek Komety k výhře 3:2 nad Finy v Českých Budějovicích. V sobotu nastoupí proti Švédům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovku srazily v záchranářském souboji důraz a standardky

Jihlava, Brno /FOTOGALERIE/ – Místo, aby se zápasem uklidnili, ocitli se po něm pod mnohem větším tlakem. Brněnští fotbalisté včera v 26. kole první ligy padli 0:3 v Jihlavě a jejich záchrana v nejvyšší soutěži není vůbec jasná. V neúplné tabulce sice Zbrojovka zůstala dvanáctá a dál drží pětibodový náskok na sestupové pozice, ale mohla být daleko klidnější. „Je ohromná ostuda prohrát v Jihlavě 0:3, za celé jaro jsme nehráli tak špatně v defenzivě," utrousil brněnský stratég Svatopluk Habanec.

S operací Afghánky jsme museli počkat na manžela, popisuje anestezioložka

V Etiopii jezdila od vesnice k vesnici a léčila, v Afghánistánu podávala anestézii. Zbavit se pohodlí a jít do rozvojových zemí pomáhat je pro většinu lidí nepředstavitelné. Ne však pro brněnskou anestezioložku Irenu Janouškovou, která s Lékaři bez hranic na misích strávila téměř rok.

VIDEO: Opilý řidič kamionu kličkoval po dálnici. Měl 3 promile, nemohl ani stát

Břeclav – Podivně jedoucího kamionu na dálnici D2 u Břeclavi ve směru na Brno si před pár dny všimla hlídka celníků. Kontrola potvrdila, že s řidičem není něco v pořádku. Přivolaní policisté z dálničního oddělení v Podivíně při dechové zkoušce opilému cizinci naměřili téměř tři promile alkoholu. „Čtyřicetiletý muž za volantem nebyl schopen ani sám chodit či stát, na zemi vsedě téměř usínal," popsal v pátek policejní mluvčí Pavel Šváb.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies