V obchodech potřebuji překladatele, hlásí americká opora mmcité Egwuonwu

V Brně hrajete téměř půl roku. Jak se vám město zamlouvá?

Líbí se mi v celé České republice. Je to moc hezká země. Když mám volno, jdu se spoluhráči do centra, kde to mám rád.

Je náročné se v Brně domluvit?

Komunikace s lidmi je celkem složitá, což jsem ale očekával. V týmu umí všichni anglicky, takže na tréninku nebo při zápase nemám problém. Horší je to například 
v obchodě. Prodavačky mi občas nerozumí, a tak vždy někoho poprosím, aby mi dělal překladatele.

Čeština patří mezi nejnáročnější jazyky na světě. Učíte se česky?

Spoluhráči mě občas učí nějaká česká slova, což je zábavné, protože mi to vůbec nejde. Umím pouze pár základních frází jako ahoj nebo jak se máš.

Česká republika má poměrně speciální národní kuchyni. Ochutnal jste nějaká česká jídla?

Zkusil jsem česnečku a guláš. Obojí mi dost chutnalo. Také jsem ochutnal české pivo. Je super.

Do Brna jste přijel ze skotského Glasgow. Jaký je rozdíl mezi českou a skotskou ligou?

Basketbal je v obou zemích dost odlišný. V Česku je vše taktičtější a propracovanější, zatímco ve Skotsku se hraje rychleji. Česká liga je asi o trochu kvalitnější, protože 
v ní hrají zkušenější hráči.

Bylo náročné zvyknout si na český způsob života?

Brno se od Glasgow v hodně věcech liší. Glasgow je o dost větší město a mluví se 
v něm anglicky, což pro mě bylo jednodušší. Brno je však klidnější, což mi vyhovuje. Poměrně dlouho jsem si zvykal na jízdu autem. Ve Skotsku totiž jezdí na opačné straně.

S brněnským týmem jste momentálně na posledním místě tabulky. Z posledních deseti zápasů jste vyhráli pouze dva. 
V čem je největší důvod vašich neúspěchů?

Neustálé porážky samozřejmě všechny mrzí. Snažíme se s tím něco udělat. Momentálně jsme vyměnili trenéra a učíme se nový systém hry. Věřím, že začneme vyhrávat.

Co musíte udělat pro to, abyste udrželi extraligu v Brně i pro příští rok?

Musíme tvrdě trénovat a co nejdřív si vštípit nové pojetí hry. Také si nelze připouštět, že hrajeme o udržení. Musíme zůstat pozitivní, jít do zápasů naplno a neposlouchat negativní věci, které si o nás lidé říkají.

Jak si rozumíte se svými spoluhráči?

Kluci jsou fajn a máme 
v týmu super partu. Většina ostatních celků v lize má hráče, kteří spolu hrají dlouho. My jsme spolu chvíli a potřebujeme čas, abychom si na sebe na hřišti zvykli.

V mmcité se od října vystřídalo už několik Američanů. Jste jediný, který v týmu zůstal po celou dobu. Jak náročné je pro americké hráče zvyknout si na evropský styl hry?

Je to pro nás obtížné, protože v Americe hrajeme basketbal úplně jinak než v Evropě. Někteří hráči si na to ale nezvyknou a do mužstva nezapadnou, což je problém.

Vy jste se s mužstvem sžil rychle. Patříte mezi střelecké opory a také hodně doskakujete. Dá se to nějak natrénovat nebo to musí mít hráč vrozené?

Zní to možná zvláštně, ale doskakování není až tak o fyzickém tréninku, jako o psychice. Když si hráč věří a jde agresivně po míči, získá ho. Důležité je nebát se a rychle reagovat na vývoj hry.

DAVID VONDRA