VYBERTE SI REGION

V Rakousku jsem měla křeče v nohou i zadku, říká skifařka Knapková

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Veslařský maraton na alpském jezeře? Proč ne. Olympijská šampionka Mirka Knapková si zpestřuje přípravu na novou sezonu dálkovými závody. V Rakousku si už vyzkoušela klání na šestnáct kilometrů, další štreky ji čekají.

17.10.2013
SDÍLEJ:

Skifařka Miroslava Knapková.Foto: ČTK/AP/Miguel Angel Morenatti

„Je to úplně jiná atmosféra než na klasických závodech jako třeba Světový pohár nebo mistrovství světa, protože tam většinou stojí šest lodí na startu a každý má svoji dráhu, do které mu nikdo nemůže vjet," říká česká skifařka. „Tady je to tak, že kdo si udělá místo a najde si nejlepší dráhu, může si tam dělat, co chce," dodává rodačka z Brna.

Při takových závodech, třeba na jezeře v Bernu, dokonce startujete najednou i s muži.

Ano, tam je řazeno pětadvacet lodí vedle sebe a startuje se asi v deseti řadách. V každé z nich je vždycky pět skifařek a dvacet skifařů. Většinou jsou nasazováni podle závodů předtím nebo podle mezinárodní úrovně. Takže já většinou startuju v první, maximálně druhé lajně. Je to fakt zážitek, protože kluci závod většinou rozjedou strašně rychle.

Dochází ke kolizím?

Ano, protože jedno veslo má 2,90 metru, celá loď tedy zabírá hodně prostoru, musíte dávat pozor. V Bernu je navíc po osmi stech metrech devadesátistupňová zatáčka. Každý chce projet nejkratší dráhou a najíždí jinak. Ještě k tomu jedete pozpátku, takže se jinak orientujete. Tam dochází k největším kolizím. Je celkem legrace je sledovat, protože hobíci to strašně prožívají a vztekají se. Jde trošičku o taktiku, jestli to má člověk víc objet nebo nějak zkrátit, zda jet rychle nebo ne, aby mu nedošly síly. Když jedete nejkratší dráhou, riskujete, že zůstanete na mělčině. Takže ti, co míň váží, si to většinou zkracují, a my ostatní zatáčky raději objíždíme.

Jaké jsou nejčastější kolize?

Když se střetnete vesly, musíte zastavit, aby se lodě od sebe dostaly. Viděla jsem i díry v lodích, ale na ty jsem celkem opatrná. Tyhle závody jsou hodně o zábavě. Na party se pak bavíme, kolikrát se kdo srazil a tak.

Lodě tedy dostávají zabrat?

Při hromadných startech něco hrozí, ale spíš lodě zastaví. Loni jsem v Bernu měla asi tři kolize, kdy jsem musela zastavit. Mezi holkami by to šlo, mezi kluky bývá většinou problém. Přijde mi, jako kdyby nezávodili celý rok. Mydlí to tam hlava nehlava.

Žádná pravidla, kdo má přednost, neexistují? Česká veslařská jednička Miroslava Knapková.

Ne, je to trochu divočina. S těmi vesly je to zkrátka jiné než třeba na kajaku.

V Rakousku jste zvládla šestnáct kilometrů. Jela jste někdy něco delšího?

Tohle bylo nejdelší, co jsem kdy jela. A už se mi do toho asi nechce. Rozjela jsem závod hodně opatrně, protože jsem nevěděla, jestli mi vydrží síly. Ani jsem netušila, jak na tom jsem, měla jsem volno a nejsem ještě zdaleka na top úrovni. Skončila jsem druhá, předjela mě Rakušanka z místního klubu znala to tam. Říkala jsem jí: Ty to tady dobře znáš, máš výhodu. A ona: Znám jenom posledních deset kilometrů. Což bylo docela vtipné. Ze začátku jsem jela podle ní, ale později mi ujela.

Byla jste na vodě dlouhou dobu. Měla jste s sebou občerstvení?

Měla jsem pití a energetický gel, ale nakonec jsem ho ani nepoužila. Bylo to drsné, v cíli jsem měla křeče v nohou a zadku, ani jsem se nemohla dostat z lodi. Kdybych byla maratonec, asi mi to tolik nevadí, jenže my trénujeme na kratší distanci. Člověk tu délku pocítí.

Kdybyste si dala při závodě pauzu, jak to vypadá?

Asi bych zastavila, napila se a vzala si gel. Ještě tam byla Rakušanka, která skončila čtvrtá na mistrovství světa, psaly jsme si. Já jsem se ptala, jestli jsou tam nějaké oficiální občerstvovačky.

A odpověď?

Smála se, že jestli chci, můžu si udělat svoji vlastní, že záleží na mně. Zvládla jsem to nakonec bez zastávky.

Rakušanka Michaela Taupeová-Traerová, která vás nakonec porazila, je mistryně světa lehké váhy na skifu. Čím to, že vás udolala?

Ti lehkáči jsou většinou lepší ve vytrvalostních disciplínách, není tam zapotřebí tolik síly jako u dvou kilometrů. A oni většinou tak i trénují. Aby měli co nejnižší váhu k limitu, zaměřují se na vytrvalostní trénink. Nemají na těle skoro žádný gram tuku, jsou vyšlehaní a tyhle tratě jim vyhovují.

Je možné, že brala závod prestižně? Chtěla porazit olympijskou vítězku…

Myslím, že to taky. Na vyhlášení potom říkala, že byla čest se mnou jet, a je ráda, že jsem vůbec přijela k nim na jezero. Prý jsem ji překvapila.

Česká veslařská jednička Miroslava Knapková.O víkendu vás čeká další vytrvalostní závod v Bostonu. Těšíte se?

Moc. Nejvíc se těším na osmu, oproti loňsku pojedeme v trošku jiné sestavě. Zůstaly jsme jen já a Litevka, ale v podstatě budeme samé skifařky. Budeme bydlet po rodinách u příznivců veslování. Minule jsme bydlely v nějaké rezidenci, bylo to lepší než hotel.

Jaká tam panuje na závodech atmosféra?

V Bostonu jsou diváci podél celé trati, veslování je tam hodně populární. Mám ráda závody, kde to žije. Účast jde do tisíců.

Na jaře jste si posteskla, že jste bez sponzora. Nakonec jste se spojila s velkou agenturou Česká sportovní. Zlepšila se vaše situace?

Smlouva je udělaná tak, že mě podporují finančně, čili je to lepší.

Můžete říct, kolik máte sponzorů?

Nevím, jak to říct. Nemám sponzory, ale finanční prostředky mi zajišťuje agentura. Starají se o mě celkově. Kolik sponzorů za tím je, to nevím.

Jak se díváte na společenství Star Teamu, do kterého patří výhradně olympijští vítězové a mistři světa? To jsou dost tvrdé podmínky.

Ano, ale na druhou stranu je to i motivace. Člověk ví, že musí trénovat, aby se udržel v týmu mezi nejlepšími.

Můžete si teď dovolit něco, co jste dřív nemohla?

Například plánujeme soustředění v jižní Africe a pak v Austrálii. V Potchefstroomu, kam jezdí atleti, už jsem byla, ale teď chceme na nějaké jiné místo. Kanál tam není, je to spíš na kondici, přes zimu moc neveslujeme. Připravujeme se na trenažérech nebo běháme a pro to tam podmínky jsou. V teple člověk natrénuje víc, tady kromě toho lítám po různých akcích.

Proč Austrálie?

Bylo by to kvůli tomu, že je tam první svěťák na konci března, a to za normálních okolností jdeme poprvé na vodu. Tak abychom se rozveslovali.

Takže první závod Světového poháru tentokrát nevypustíte?

Uvidíme, jak to dopadne. Snažíme se o to, aby byla příprava každý rok jiná, co nejpestřejší. Člověk pak neupadne do stereotypu.

MARKÉTA KOSOVÁ

Autor: Redakce

17.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies