VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědecké eso, které v pětapadesáti drtí mladíky

Brno – Jezdec brněnské stáje Mičánek Motorsport Josef Šmarda v roce 1979 emigroval a v Kanadě vyvíjel jedny z nejlepších závodních motorů.

20.10.2010 1
SDÍLEJ:

Josef Šmarda. Archivní snímek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

V pětapadesáti letech se s přehledem rovná s o generaci mladšími závodníky. Tvrdě trénuje po vzoru ruských hokejistů a čínských karatistů se závažím na zápěstích a kotnících. Podle jeho slov mu v srdci koluje kyslík na úrovni veslařů nebo maratonských běžců. A jen tak mimoděk je světovou jedničkou v aplikované imunologii, přednáší ve sto zemích světa. Novodobý renesanční člověk se jmenuje Josef Šmarda.

Právě znalost biochemie ho pořád udržuje v dokonalé kondici. „Vím o krvi všechno potřebné, podle čehož si můžu trénink nastavit. Co dělám, musí být v harmonii, potom se tělo lépe zhojí. Když po dvou a půl hodinách vylezu domlácený z auta, otřepu se za čtyřiadvacet hodin. Ne spánkem, ale jdu běhat, do sauny nebo si zacvičit,“ povídá zkušený jezdec brněnské stáje Mičánek Motorsport.

Jeho životní příběh by vydal na knihu. Šmarda říká, že se podobá Arnoldu Schwarzen〜eggerovi. „Také byl nedochůdče, rachitické dítě, než objevil přírodní medicínu. Moje matka pracovala jako porodní asistentka a měla spoustu knih, ve kterých jsem se vrtal. Ve třinácti jsem se odklidil do lesa trénovat, začal jsem jíst vitamíny, minerály a za dva roky jsem byl v Československu druhý na kilometr v mladším dorostu,“ vzpomíná konzultant imunologického centra ve Starém Jičíně.

Atletika mu učarovala a mladý talent z Třebechovic pod Orebem hned zamířil do vrcholových středisek. Věnoval se mnoha běžeckým disciplínám od štafet na 4×100 metrů až po 1500 metrů. „Běhal jsem extraligu dorostu a zároveň za muže první ligu. V květnu 1972 jsem stihl 52 startů za 31 dní,“ usmívá se.

Mladý emigrant

Kromě sportu propadl vědě a oboje ho provází doteď. Na Baťově univerzitě ve Zlíně, která spadala pod brněnské Vysoké učení technické, vystudoval chemii. V akademických utkáních hrál hokej například s bratry Králíky. Následoval rok 1979 a Šmarda emigroval. „Vadila mi politická situace, kvůli níž jsem se nemohl dostat výš ve vědě a sportu. Sedm měsíců jsem strávil v Rakousku a potom jsem se přesunul do Kanady,“ pokračuje vyprávění.V nepřítomnosti byl odsouzen na sedm a půl roku za ilegální opuštění státu, až v roce 1991 dostal amnestii od Václava Havla.

V Kanadě pod jednou střechou trénoval s olympijskými vítězi a světovými běžci jako Jerome Drayton, Angela Bailey či Mark McKoy. „Jen jsem si osvěžil angličtinu, začal jsem přednášet na univerzitě v Torontu. Naštěstí mi uznali zkoušky, protože si Baťa prosadil, že jeho univerzita bude v Americe plně akceptovaná. Záhy jsem byl v postgraduálním studiu a přednášel organickou chemii,“ vysvětluje Šmarda.

Brzy se přesunul do kanadského Calgary a stal se ředitelem životního prostředí v C+G Laboratories, největší laboratoři v západní Kanadě. „Sledovali jsme vliv životního prostředí na imunní systémy zvířat, o což se na počátku osmdesátých let strhl velký zájem, byl jsem hostem pořadů mnoha televizních kanálů,“ pochlubí se.

Jeho kariéra nabírala závratnou rychlostí směr vzhůru. „V roce 1983 jsem chytil imunologické objevy do rukou, utřídil je, a lidé mě proto považují za otce aplikované imunologie. Bylo mi osmadvacet, takže vědecký cucák. A věděl jsem, že lidé mě akceptují až tak v pětapadesáti,“ vypráví doktor přírodních věd.

Vzápětí se rozjíždí velký kanadský byznys a Šmarda zakládá společně s přítelem Toddem Berrethem společnost GT Performance. „Začali jsme s prvními dragstery (stroje uzpůsobené k závodům na krátkou vzdálenost – pozn. red.), vyhrávali jsme a naše motory měly velkou životnost. V nejlepších letech jsme vyráběli 365 motorů za rok,“ povídá dodnes aktivní účastník veteránských atletických soutěží.

Jejich stroje získaly množství významných ocenění. „Klíč k úspěchu spočíval v tom, že naše výzkumné centrum ve fabrice fungovalo jako laboratoř, pracovali jsme na mikrometry přesně. V roce 1991 jsme připravili nejlépe inženýrované auto v sérii Cascar, což jsou věhlasné kanadské závody na úrovni Nascar,“ vybírá největší úspěchy.

Nejsilnější auto

Z jejich továrny vyjel také doposud nejsilnější Buick na světě poháněný 855 koňskými silami, který jako jediné kanadské auto v historii vyhrál GX Nationals v Bowling Green v americkém Kentucky.

Počátkem devadesátých let po pádu komunismu zaměřil své síly na evropský a asijský trh. S Berrethem si prohodili akcie mezi GT Performance a dceřinou společností Smarte Immunosystem, která mu zůstala. Když ji přenechal švagrovi a sestře, pošilhával po návratu domů. „Myslel jsem, že už se na Moravu nepodívám. Byl jsem hodně překvapený rychlým převratem v roce 1989. Mluvil jsem a přednášel anglicky, skoro jsem zapomínal češtinu,“ popisuje Šmarda.

S imunologií najednou prorážel ve střední Evropě. „Přinášel jsem první zprávy o aplikované imunologii hlavně u zvířat, komunikoval jsem často s veterináři v Brně, dvakrát za rok jsem v České republice přednášel.“

Na konci devadesátých let vybudoval imunologické centrum v novojičínském kraji, které se zabývá například rovnováhou imunního systému a metabolismu u autistických dětí a v roce 2004 se natrvalo vrátil domů. „Přišel jsem zpátky, protože politické prostředí pro přírodní vědy je ve východní Evropě velice dobré. V Americe se stávalo nepřátelské kvůli tlaku farmaceutických firem,“ vykládá vitální muž.

Ve dvaapadesáti letech si obnovil profesionální licenci FIA na okruhové závody. A díky tvrdému drilu soupeří s o mnoho mladšími jezdci. „Když strávím devadesát hodin týdně na našem pracovišti ve Starém Jičíně a na trénink mi jich zbývá dvanáct, musím o dost přitvrdit. Makám se závažími na rukou a nohou jako kdysi ruští hokejisté Charlamov, Michajlov, Ragulin. Nechci hezké počasí, ale vyhledávám plískanici, severák, sníh a teploty pod nulou, kdy se zachumlám a přemáhám vlivy přírody,“ přidává recept na dlouhověkost.

Náročná příprava souvisí také s psychikou. „Vymlátím ze sebe stres a zároveň zbavím tělo nečistot, který do sebe nasaje. Když jsem trénoval ve dvaceti, desátý kilometr mě bolel, dnes mě oblažuje na duši,“ ušklíbne se závodník, který denně spolyká až sto tablet. „Všechno jsou to vitamíny a minerály na bázi antioxidantů, které slouží k ochraně buněk, tkání a na čistotu krve. Každý půlrok podstupuju důkladnou lékařskou prohlídku,“ doplňuje.

A jaký má podle něj lidské tělo limit, aby při správné péči fungovalo bez potíží? „Souhlasím s profesorem Mečnikovem (držitel Nobelovy cenu za biochemii – pozn. red.), podle kterého je nedestruktovatelné. Tvrdil, že člověk nemá zemřít na nemoc, ale na technické selhání v lidském těle. Tomu plně věřím a dneska mám díky lepšímu tréninku pravděpodobně rychlejší reakce než před pětadvaceti lety,“ říká rezolutně.

Josef Šmarda se letos jako jeden z dvou Čechů zúčastnil Le Mans Classic, který se stal s 1530 jezdci a 540 vozy největším závodem historie. O víkendu uzavře sezonu Epilogem na brněnském Masarykově okruhu.

Hovoří plynně pěti jazyky, rozumí ještě třem včetně srbochorvatštiny a vědeckou literaturu čte v dalších čtyřech různých. Projezdil skoro celý svět. „Přesto je nejlepší zemí Česká republiky, i když na ní lidé mnohdy nadávají. Nejraději mám Moravu, kde žijí všichni moji příbuzní a nejvíc tíhnu k Brnu,“ uzavírá příběh charizmatická kapacita v aplikované imunologii.

Josef Šmarda
narodil se 17. dubna 1955
v Opočně pod Orlickými horami
vystudoval chemii na VUT v Brně, na univerzitě v Torontu pokračoval v postgraduál ním studiu
v Kanadě založil firmu GT Performance, která vyráběla oceňované motory pro závodní auta, a později Smarte Immuno-system
je považovaný za otce aplikované imunologie a platí v této oblasti za světovou kapacitu
vede centrum aplikované imunologie ve Starém Jičíně.
jezdí okruhové závody za brněnskou stáj Mičánek Motorsport

Autor: Jaroslav Kára

20.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Bez gólu i bodu. Kometa dostala na Spartě čtyři branky a odváží si porážku 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies