VYBERTE SI REGION

Verner: Olympiáda pro mě může být zlatka na konci

Brno /OLYMPIJSKÁ VÝZVA/ - Jeden z nejlepších českých plavců Martin Verner bojuje o druhou účast na olympijských hrách. V Pekingu potkal i Bryanta, o Londýn se musí v bazénu ještě tvrdě rvát.

22.1.2012
SDÍLEJ:

Český plavec Martin Verner.Foto: Deník/Aleš Krecl

Fotil se s basketbalistou Kobe Bryantem, prošel se po čínské zdi a hlavně v bazénu soupeřil s nejlepšími plavci světa. Brněnský kraulař Martin Verner si na splnění olympijského snu musel počkat. Až v osmadvaceti letech si vychutnal atmosféru velkolepého Pekingu. „Super, super, super,“ vzpomíná jedenatřicetiletý rodák z Domažlic.

Letos se chce člen brněnské Komety se svou parádní disciplínou sto metrů volným způsobem vypravit do Londýna. „Může to být krásné vyvrcholení kariéry,“ zasní se několikanásobný český plavec roku.

Musíte se po třicítce víc nutit do tréninku?
Je to těžší. Do vody chodím nějak pomaleji. Když mi bylo dvacet, skákal jsem do ní s rozběhem. I regenerace je pomalejší. Když jste mladý, cítíte se jako nesmrtelný. Teď už se musím hlídat.

V poslední době se pravidelně dostáváte do evropských finále a tam máte ve startovní listině nejdřívější datum narození. Těší vás, že se stále držíte v elitě?
Na takové věci v závodě nemyslím, ale jsem rád, že se se soupeři udržím. Na druhou stranu závodí i starší. Třeba olympijský vítěz ze Sydney Lars Frölander plave pořád dobře. A je starší než já (v květnu mu bude 38 let pozn. red.). Říkám si: Když tady můžou být takoví, proč ne já?

Máte i ve vašich letech nějaké plavecké vzory?
Už jsem starší, k nikomu se neupínám. Považuju nějaké lidi za esa, ale teď ke sklonku kariéry si nemůžu říkat: Chtěl bych být jako Phelps. (smích) O tom sní patnáctiletí kluci.

Věděl jste už odmala, že se stanete plavcem?
Když mi bylo pět, jednou táta přišel domů, že mě přihlásil do plavání. Sportů jsem zkoušel víc. Chodil jsem i do juda, absolvoval základní atletickou průpravu. Běhal jsem taky s lyžaři, dělal triatlon, ale plavání mi nějak zůstalo. Vybral jsem si sport, na kterém mně nejvíc záleží.

Jak jste se dostal do Brna?
Ve čtrnácti jsem přešel z Domažlic na sportovní gymnázium do Českých Budějovic, jenže tam zavřeli na dva roky bazén. Proto jsem po dvou letech zkusil Brno. Odešli jsme ještě se třemi kluky a trenérkou. Teď už jsem naturalizovaný Brňák.

Bylo těžké se osamostatnit už v šestnácti letech, kdy jste domů dojížděl přes celou republiku?
Na život mimo domov už jsem si zvykal v Budějovicích, akorát ty byly blíž. Když jsem jezdil vlakem z Brna do Domažlic, cesta trvala i devět hodin.

Napadlo vás někdy, že plavání zabalíte?
Když jsem končil v Budějovicích, bylo to opravdu špatné. Za dva roky jsem se nezlepšil. Navíc jsem byl takový nevyrostlý, o hlavu menší než ostatní a všichni mi ujížděli. Jsem rád, že jsem se dostal přes těžké období a zůstal u plavání, protože to nejlepší mě potkalo až mnohem později.

Teď už asi většinu převyšujete…
Mám 194 centimetrů. To je na plavce docela dobrá výška. (smích)

OLYMPIJSKÝ KLÍČ

Účast na olympijských hrách si plavci ve většině případů vybojují splněním A limitu. Kraulař Martin Verner se soustředí na stovku volným způsobem. Ostřejší A limit vypsaný pro Londýn má hodnotu 48,82 vteřiny, tedy o třináct setin lepší čas než Vernerův osobní rekord z Pekingu. Mírnější B limit už Verner splnil, což mu účast v Londýně nezaručuje. Kritéria nastavená Mezinárodním olympijským výborem a plaveckou federací FINA jsou nepřehledná i pro plavce. Ve všech bazénových disciplínách odcestuje na hry 900 olympioniků. Mezi ně se prosadí pouze závodníci s A limitem, členové štafet, sportovci z trpasličích plaveckých států, které mají právo na jednoho zástupce. Až zbylá místa zaplní pokořitelé B limitu. Ty mohou plavci plnit do 8. července 2012.

Od dvaceti let jste v reprezentaci. Ale na nejlepší výsledky jste dosáhl až o deset let později. Postupně zrajete?
Vypadá to tak. Nejlepší výsledky jsem udělal kolem třicítky. Není to neobvyklé. Slavní čeští plavci Ilona Hlaváčková nebo Dan Málek zažili vrcholy kariéry před třicítkou. Někdo si úspěchy vypráská už v mládí, někdo si musí počkat.

Vy jste si počkal. Olympijský sen jste si splnil až v osmadvaceti letech v Pekingu…
Když jsem byl kluk, plánoval jsem si to jinak. Myslel jsem, že na první hry pojedu v šestnácti a ve dvaceti už budu bojovat o medaile. Jsem rád, že mi to vyšlo alespoň později. Chtěl jsem jet už do Atén v roce 2004, ale tam mi kousek chyběl i kvůli zranění.

Co pro vás Peking znamenal?
Super, super, super. Moc jsem chtěl jet a olympiáda byla neskutečná. Splnil jsem si sen, zvlášť v Číně. Věděl jsem, že tam hry pojmou ve velkém stylu. Závod jsem si užil. Když jdete po startovní plošině, nasáváte atmosféru.

Užil jste si i na jiných sportech. Jak došlo k vašemu focení s hvězdným basketbalistou Kobe Bryantem?
Byli jsme se podívat na zápase českých basketbalistek s Američankami a hvězdy NBA seděly za námi. Když se nehrálo, všichni byli otočení na ně. S Kobem se fotilo víc lidí.

Jak na vás zapůsobil?
Ti kluci vypadali trochu namyšleně, ale chápu, že je všichni otravovali. Dokonce se museli odstěhovat z olympijské vesnice. Ani tam neměli klid.

Vaši kamarádi z reprezentace vzpomínají, jak jste si v Číně užil jízdu rychlovlakem. Zaměřujete se na takové věci?
Nejsem nějaký specialista. Tyhle technické věci mě prostě zajímají. Kdybych mohl, proletím se třeba ve stíhačce.

Už máte vyhlédnutou podobnou atrakci v Londýně?
Ještě jsem to raději neřešil. Bydlí tam teta. Tak bych se šel podívat za ní. Zatím nevím o tom, že by tam měli něco podobného jako rychlovlak.

A chodil byste se dívat na ostatní sporty?
Chtěl bych si hry užít i jako divák. Sedět jen ve vesnici a chodit do McDonalda? To by mě asi nebavilo. Určitě bych zašel na basket a atletiku.

Ční před vámi další olympijská výzva. Přemýšlíte často, zda zvládnete A limit na stovce volným způsobem, který má hodnotu 48,82 vteřiny?
Vím, že je to tvrdá výzva. Budu rád za každé přiblížení k limitu. Kvalifikace se mi moc nelíbí, ale co s ní nadělám. Pokud nedám A limit, musím do poslední chvíle čekat, jestli mě vezmou. Není to tak, že doplavu, podívám se na světelnou tabuli a budu vědět, jestli jsem v Londýně, nebo ne.

V případě, že nesplníte ostřejší limit, kdy se dozvíte, zda na hry jedete?
Asi měsíc před olympiádou. Do Londýna odletí ve všech disciplínách devět set plavců. Béčkaři zaplní zbylá místa po áčkařích, štafetářích a zástupcích států, které by jinak neměly v bazénu žádného zástupce.

Ty vyšlou plavce typu Erica „Úhoře“ Moussambaniho, který se na stovce na hrách v Sydney málem utopil…
Trošku mě štve, že tam jedou tihle lidi. Někteří z nich skoro neumí plavat. Jsou to většinou děti nějakých papalášů. Teď mi někdo říkal, že olympiáda bude udělaná jako show do televize. Bude tam skupinka nejlepších a pak opačná skupinka plavců, u níž se lidé budou bavit, jestli závodník vůbec doplave.

Vnímáte to tak, že v Londýně může vyvrcholit vaše dlouhá kariéra?
Ano, může to být taková zlatka ke konci. S podmínkami kvalifikace se porvu.

Na kterém závodě chcete vybojovat postup?
Vidím dva hlavní body v sezoně. V březnu se v Londýně uskuteční mezinárodní mítinky. Otestujeme si zároveň olympijský bazén. Tam pojedeme i s reprezentací. A v květnu je na programu mistrovství Evropy na padesátce. Počítám hlavně s Evropou, ale raději bych zaplaval dobře i v Londýně. Nemůžu nechat splnění limitu na jeden závod. Může přijít chřipka a je všechno v háji.

V plaveckém světě se v posledních letech omílalo téma moderních celotělových plavek. Teď jsou zakázané. Těší vás to?
Gumovky pro mě opravdu moc nebyly, jsem rád. Pamatuju si, jak jsem z nich měl servané trapézy. Nemusíte teď řešit to dlouhé oblékání. Jako mladý jsem měl malé plavečky a nikdo nic neřešil. V době celotělových plavek nikdo nemluvil o tom, jak plave, ale jaké má plavky.

Co říkáte na české plavání, šlo za poslední roky vpřed?
Má teď docela dobrý lauf. Hlavně tři holky, které jsou esa: Simča Baumrtová, Petra Chocová a Bára Závadová. Mohou uspět i na olympiádě. Je dobře, že my ostatní se neztratíme. Na Evropě jsme v poslední době vybojovali dost finálových i semifinálových účastí.

Jak by pro vás vypadal ideální Londýn?
Ptáte se na ideál? Finále a boj o medaile. (smích)

Takže pořád takto sníte?
Člověk si musí dávat nadsazené cíle.

MARTIN VERNER

Narozen: 1. března 1980 v Domažlicích
Disciplína: bazénové plavání
Klub: Kometa Brno
Trenér: Zdeněk Tobiáš
Osobní rekord (100 metrů volným způsobem): 48,95 vteřiny
Největší úspěchy: 21. místo na OH (Peking 2008), 5. místo na ME (Eindhoven 2010), 8. místo na MS Šanghaj 2006), 9. místo na ME (Štětín 2011)
Zajímavost: v české kraulařské špičce se drží víc než deset let. Na olympiádu se podíval poprvé v 28 letech.

Tobiáš: Martin je dobrý kapitán

Brno - S Martinem Vernerem úspěšně spolupracují už téměř čtrnáct let. Plavecký kouč a předseda brněnské Komety Zdeněk Tobiáš svého svěřence zná dobře jako málokdo. Jak na něj nahlíží a o čem v souvislosti s ním mluvil?

O začátcích. „Když přišel do Brna, byl na tom hodně špatně hlavně zdravotně. Každou chvíli onemocněl. Postupně se vypracoval. Je velmi schopný plavec ve všeobecné vytrvalosti. V české špičce se pohybuje od roku 2000, což je u nás výjimečné.“

O ambicích. „Budeme chytřejší příští týden. Jedeme na závody do Lucemburska, kde poplave třeba i Thorpe. Musíme se soustředit na A limit. Ten zatím v České republice splnily jen Barbora Závadová a Petra Chocová. Škrtání plavců s B limitem totiž bude velké drama. Poprvé v historii je nastavený tenhle systém a nemáme s ním zkušenosti.“

O zkušenostech. „Nejsem si jistý, jestli mu v boji o olympiádu můžou pomoct. Ve stovce vládne dravé mládí. Ale Martin se umí vnitřně mobilizovat a ví, co přesně má dělat.“

O povaze. „Není to žádný průserář, ale hodný, svědomitý a přemýšlivý kluk. Nedělá ze sebe mistra světa, dovede poradit, proto je to dobrý kapitán reprezentace.“

O tréninkové morálce. „Martin je někdy flegmatik až moc, což občas komplikuje tréninkové procesy. Někdy přivřu oči, ale když dojde na lámání chleba, šest týdnů do toho řežeme, ostatní odpadávají jak zralé švestky a Martin drží. To platí i na závodech. Když chytne formu, je to pan závodník.“ (pam)

Žádná „sušenka s panděrem“

Zadumaný učitel, vysmátý pohodář, hora svalů i počítačový labužník. Nejlepší český plavec Martin Verner alias Ferda má různé tváře.

Samozřejmě nedá dopustit na bazén. Pohybuje se v něm přes pětadvacet let, přitom na splnění olympijského snu čekal až do osmadvaceti. V takovém věku už někteří uzavírají kariéru. „Možná zraju,“ směje se jedenatřicetiletý borec.

Vybral si život ve vlnách, ale všechno neupírá jen k bazénu. Rád tráví čas s přítelkyní. „A taky u počítače,“ culí se. Dokonce před pár lety studoval informatiku, ale s programováním už se teď nezatěžuje. „Hraju hry. Třeba online World of Warcraft,“ říká s kamennou tváří. Jak často? „Bez komentáře,“ vyprskne smíchy.

Verner také pokračuje v doktorandském studiu na Masarykově univerzitě. Na sportovní fakultě vyučuje plavání. „Můžu předat zkušenosti. A myslím, že moc přísný nejsem,“ hlásí.

Díky dlouholeté dřině v bazénu na něm nevisí snad ani deko tuku. „Jsem rád, jaký jsem. Nechtěl bych být sušenka s panděrem,“ přidává další vtipnou hlášku.

Do Londýna má ještě dlouhou a hodně klikatou cestu, ale byla by škoda, pokud reprezentaci na hry nepovede tmelič party a kapitán.

Tomáš Svoboda, sportovní redaktor Deníku Rovnost

Autor: Tomáš Svoboda

22.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies