Jak hodnotíte tak výjimečnou sezonu?
Vše vyšlo to v ten nejlepší moment na olympiádě v Pekingu. Přitom sezona pro mě nezačala dobře. Vymknul jsem si kotník. Naštěstí jsem se dal rychle do kupy. Dokázal jsem splnit kvalifikační limit na olympiádu. Evropský šampionát moc nevyšel, ale já vše soustředil do Pekingu.

A tam jste vylepšil národní rekord téměř o vteřinu, na 48,95 vteřiny. Zároveň to však musí být rozporuplné pocity. Zaplavete národní rekord a stačí to jen na jedenadvacátou příčku.
Určitě to trošku zamrzí. Čas je hodně kvalitní, na jiných akcích by normálně stačil na semifinále nebo dokonce finále.

Jaké vůbec jsou vaše vzpomínky na Peking?
Krásné. Dostala mě celá ta atmosféra. Dostat se na olympiádu byl pro mě takový velký sen. Pak se mi odtamtud ani nechtělo odjet. A když na to vzpomínám, je to zase takový sen.

A co sen s názvem olympiáda 2012 v Londýně?
Určitě o ní hodně přemýšlím. Je to ještě daleko. Bude mi dvaatřicet, ale na kvalitní úrovni klidně plavou i starší borci.

Nový olympijský cyklus jste načli pod vedením kouče Jiřího Kyněry, který na postu reprezentačního trenéra vystřídal Jaroslavu Passerovou. Je to velký rozdíl?
Pan Kyněra má trošku jiný přístup. Ale jsme teprve na začátku, takže nemůžu moc hodnotit. Na soustředění na Kypru to vzal pěkně od podlahy. Je přísnej, ale asi za to vzali dobře. Dostával jsem zabrat dost, takže jsem to ani nestačil tolik vnímat. (smích) Každý trenér má jinačí metody i náhled, ale pak Kyněra to má asi promyšlenější.

Na začátku prosince vás čeká mistrovství Evropy v krátkém bazénu v Rijece. Jaké máte ambice?
Od trenérů jsem dostal za cíl probojovat se do finále. Urvat nějaký dobrý výsledek.

A podle vás je to reálné?
No, pokud by přijeli všichni ti, co startovali na olympiádě, tak těžko. (smích) Podle osobáku, který jsem si vytvořil na padesátce, bych se chtěl na kraulu dostat na své maximum i na pětadvacítce. Pokusím se o nějaký dobrý výsledek.