Třináct utkání, celkem 237 bodů, tedy v průměru lehce nad osmnáct bodů na zápas, to je osobní snajperská statistika Vlkové v této sezoně. „Takové věci vůbec neřeším. Jsem ráda, když se vyhraje a já tomu přispěju,“ říká skromně pětadvacetiletá křídelnice.

Ona sama vedení v nejprestižnější statistice nijak zvlášť nepřeceňuje. „Co si budeme vykládat, střelba není jediné kritérium. Vím, že mám rezervy v obraně a taky ztrácím dost míčů,“ přiznává 175 centimetrů vysoká basketbalistka.

Ani spoluhráčky jí první příčku mezi střelkyněmi nepřipomínají. „Nic do týmové kasy jsem nedávala, máme tam úplně jiné položky, za které se platí,“ směje se.

Přesto všichni v klubu o střeleckých schopnostech Vlkové moc dobře ví, proto do jejích rukou směřuje víc balonů než ostatním. „Každý má v týmu nějakou roli, ta moje je hlavně střelba. Ale o tu se snaží celý tým, určitě to nevisí jen na mě,“ prohlašuje.

Valosunu se začátek ligy příliš nevyvedl, změna přišla až s novým koučem – Stanislava Petra nahradil Richard Klein. „Už v klubu trénoval, zná prostředí. Pod ním se zlepšila atmosféra, všichni máme větší chuť pracovat. Navíc jsme začaly hrát basketbal na rychlé protiútoky, to nám víc vyhovuje,“ tvrdí.

Do konce základní části zbývá sedm zápasů. Cílem Valosunu je postup do play off. „Už není moc času, nesmíme klopýtat,“ burcuje Vlková.

V sobotu o půl čtvrté odpoledne Brňanky na domácí půdě v hale ve Vodově ulici přivítají VŠ Praha. „Musíme vyhrát,“ má jasno basketbalistka, která ve Valosunu kroutí čtvrtou sezonu. „Jsem tady hodně spokojená, navíc v Brně dodělávám školu,“ říká Vlková, která by ráda studium ekonomické fakulty dokončila už v létě.