VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Voják být asi nikdy nechci, ale zbraně mě baví, říká Abraham

Aragonie, Brno /ROZHOVOR/ - V poslední době zažívá samé novinky. Nejprve si brněnský motocyklista Karel Abraham zajel v italském Misanu pro jedenácté místo, kterým vyrovnal svoje letošní maximum. A co víc, vyhrál kategorii Open, v níž soupeří s netovárními motorkami. To se mu v dosavadní kariéře ve třídě MotoGP ještě nepovedlo. Tento týden pak poprvé navštívil Univerzitu obrany, kde nově studuje obor Zbraně a munice v doktorském studijním programu. „Bude to těžké. Dřív jsem studoval něco jiného. Jdu do toho ale naplno," vyhlašuje čtyřiadvacetiletý jezdec bojovně.

25.9.2014 1
SDÍLEJ:

Karel Abraham mladší.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

V čem vám poslední podnik v Misanu vyšel nejvíc?

Celý víkend mi to tam sedělo. V závodě jsem zajížděl rychlé časy. Nejdůležitější je, že se to dařilo v každém kole. Ostatní měli různé problémy. Já po špatném startu naháněl Japonce Aoyamu, který má stejnou motorku. Dohnal jsem ho, pak předjel a dokonce mu i o pár sekund ujel. Z toho mám radost.

Proč se vám nevyvedl start?

Zkoušíme novou techniku. V Itálii se ale bohužel moc nevyvedla. Určitě ji však budeme zkoušet i dál.

V čem nová technika spočívá?

Je to trochu složitější. Nechce se mi to ani moc popisovat, protože to vypadá, že technika je dobrá.

V Itálii jste vyhrál ve třídě Open, co to znamená?

Open třída je zjednodušeně něco, jako bývaly dřív satelitní motorky. V současnosti jsou tovární stroje a netovární, které patří právě do kategorie Open. V ní je několik zásadních rozdílů. Oproti továrním motocyklům máme jiné motory a elektroniku.

Kolik vás v této třídě startuje?

Je to zhruba půl na půl. Do kategorie Open patří dvanáct jezdců. Podařilo se mi ji vyhrát poprvé. Velký problém je Španěl Espargaro. Jezdí na Yamaze, což je klasika a ne netovární motorka. Je to složitější, ale počítá se do Open třídy. Pokud dojede do cíle, je skoro nemožné ho předjet. V Itálii spadl, tak jsem měl volnou cestu k triumfu já.

Existuje v kategorii Open po závodě nějaké vyhlášení?

Do této doby jsem o něm nevěděl. Ale není to nic zvláštního. Přijede se akorát před stupně vítězů, kde stojí první tři závodníci. Nic víc se potom neděje. Žádná hymna nebo tak.

V celkovém pořadí vám patří prozatím šestnáctá příčka. Jaké máte z tohoto pohledu ambice?

Soustředím se spíš na jednotlivé závody. Třeba do desítky se není možné dostat. Tu ovládnou jezdci na továrních strojích. Pokusím se zajet ještě dobré výsledky ve třídě Open. Tam jsou moji soupeři.

O víkendu vás čeká závod ve španělské Aragonii. Věříte v zopakování nebo i vylepšení výsledku z Itálie?

Trať se mi moc líbí. Problém vidím trochu v počasí. Bývá tam často velké horko, což je nepříjemné. Doufám, že tam nebude nesnesitelně a zajedu podobně jako v Misanu.

Vystudoval jste v Brně práva. Proč vás napadlo pokračovat na postgraduální obor Zbraně a munice?

Kromě toho, že si chci někdy udělat doktorské zkoušky na právu, jsem se rozhlížel i po něčem jiném. Zbraně jsou můj velký koníček, ale myslel jsem, že na doktorské studium na Univerzitu obrany mě nevezmou. Bakaláře a magistra mám totiž úplně odjinud. Zjistil jsem však, že šance dostat se na doktorské studium existuje, tak jsem na tom začal makat. Přijímačky jsem zvládl a na školu se nakonec dostal.

Nebude přechod od paragrafů ke zbraním velký skok?

Dohnat všechny věci bude dost těžké. Přeci jen jsem se zabýval něčím úplně jiným. Obor mě ale hodně zajímá a nějaké věci o něm vím. Nějakou šanci, že ho dostuduju, vidím.

Jaké jste musel splnit přijímací zkoušky?

Přijímací řízení bylo ústní. Jedna část prověřovala angličtinu, další pak byly různé bloky o zbraních, munici, optice a jiných vojenských věcech.

Jakou dobu vám zabrala příprava na zkoušky?

Zbraněmi se zabývám už dlouho, něco o nich tedy vím. S přijímačkami mi nejvíc pomohl jeden profesor přímo z univerzity. Dobře mě připravil.

Studenti Univerzity obrany se zavazují ke službě v armádě. Máte s tím problém?

Na některých oborech to tak je, ale na mém ne. Jsem civilista, takže se k ničemu nezavazuju. V mém civilním oboru nejsou některé speciální vojenské předměty.

Armáda evokuje řád a disciplínu. Jak jste na tom po téhle stránce?

Žádný problém s tím nemám, ale ve škole to nepotřebuju. Kromě nějakých školních pravidel a povinností nic zvláštního dodržovat nemusím.

Jaké máte ze školy první dojmy?

Ve škole jsem byl poprvé v pondělí a úterý. Zahajovala se výuka. Určitě to bude hodně složité, ale jdu do toho naplno.

Dovedete si představit, že se něčím podobným budete zabývat i profesně?

Nevím, jestli chci být zrovna voják. Ale myslím si, že je dobré pracovat v budoucnu na něčem, co člověka baví. Když přestanu závodit, mám třeba další možnost, co dělat. Je potřeba mít v záloze víc možností.

Autor: Jan Pařík

25.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies