Sportovec České jezdecké federace z loňského roku se voltiži věnuje od devíti let a zvažuje, jak dlouho ještě vydrží. „Loni jsme byl čtvrtý na evropském šampionátu a říkám si, že ještě stačím prohánět profíky. Do příštího roku na mistrovství Evropy chci určitě vydržet," říká závodník z Drásova na Brněnsku.

Minulý týden se počtvrté v kariéře zúčastnil sportovního svátku, kterého se voltižéři nebo třeba vozatajové dočkají. Světových jezdeckých her. Tisíc jezdců, kterým fandí až půl milionu diváků. „Je to pro nás nejdůležitější závod, který se uskuteční jednou za čtyři roky," sděluje. Za největší úspěch př nich považuje osmou příčku, na níž dosáhl před osmi lety s koněm Dukem.

Ve francouzské Normandii patřil k širšímu okruhu medailových favoritů, na začátku roku obsadil čtvrtou příčku ve finále Světového poháru. Jenže Klouda skončil až třináctý. „Hodně lidí mi věřilo na medaile, ale chtěl jsem hlavně závodit pro svůj dobrý pocit, předvést čtyři dobrá kola," plánoval.

Jenže v Normandii se mu od úvodního dne nedařilo. Vybral si koně své sestry Landara, s nímž se mu vedlo v Cáchách. Měsíc a půl se na něm nesvezl, což by ani tak nevadilo, kdyby se opět sžili aspoň na oficiálním tréninku. „V závodě hraje roli, jak si s koněm sednete, může to tvořit až padesát procent známky. V Cáchách Láďa, jak mu říkáme, chodil dobře. Neměli jsme však možnost vůbec potrénovat. Na oficiálním tréninku foťáci cvakali spouští tak zběsile, že jsem skoro neslyšel hudbu. Pak svůj trénink protáhli Kolumbijci a nás pak stewardi vyháněli dřív, než měli," popisuje peripetie Klouda.

Už v úvodní povinné části kvalifikace čtyřdenního závodu při hudbě z filmu Rocky chyboval. „Letos jsem po ní pokaždé skončil první nebo druhý, ale tentokrát jsem udělal krpy, které mě poslaly na dvanácté místo. Při zášvihu do stoje jsem místo na rukou přepadl na krk," popisuje.

V následující volné sestavě si o příčku polepšil, na stejné úrovni předvedl i technickou část. Ve finálové volné sestavě však přišla další chyba. „Chtěl jsem si ji už užít, začal jsem perfektně, všichni mě chválili. Ale při otočce o tři sta šedesát stupňů jsem šel příliš na paty, koně jsem trochu odtlačil a padal jsem na zadek. Nezachytil jsem se madel a šel jsem k zemi, za což jsou velké srážky. V závodě se mi to nestává," smutní Klouda, který klesl na třináctou příčku.

Trvale žije v německém Kolíně a řídí nákladní vůz, ovšem vyhlíží už jinou práci. „Snažím se nějak uživit a teď jsme s kamarádem založili firmu s řešeními pro jezdecký sport. Proto se mi nechce skončit se závoděním, jsem v kontaktu s jezdci, pro něž výrobky máme," povídá.

Domů do Drásova se dostal naposledy před měsícem a půl. „Budeme mít české dodavatele, takže se tu snad zdržím častěji," přeje si Klouda.