VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zápasnice Hanzlíčková: Olympiádě obětuju úplně vše, upravila jsem si i stravu

Brno – Ještě před dvěma lety se jen tak poflakovala a popíjela s přáteli. Sportování po dlouhých deseti letech upozadila a dala si pauzu od každodenní porce náročných tréninků. A nebýt osudné náhody, asi se k zápolení se soupeřkami už nevrátila. Jenže ta náhoda naštěstí pro český zápas přišla. Letos získala na mistrovství Evropy do třiadvaceti let stříbro a před sebou už má další velkou výzvu, probojovat se na olympijské hry v brazilském Riu de Janeiro.

16.1.2016
SDÍLEJ:

Nastupující hvězda českého zápasu, Adéla HanzlíčkováFoto: ČTK/Ladislav Adámek

Místo si může zajistit na jaře ve třech kvalifikačních turnajích. „Při povodních v Praze v roce 2013 bylo vytopené centrum sportu. Moje současná kolegyně odjela trénovat do Brna a požádala mě, abych trénovala s ní. Všiml si mě Milan Hemza, který si řekl, že ve mně něco je. Vozil mě s nimi na závody. Když se dostavily první výsledky, začala jsem se tomu věnovat naplno. Neuvěřitelně mě motivovaly," říká jedenadvacetiletá zápasnice ve volném stylu Adéla Hanzlíčková v prvním dílu seriálu Brazilský sen, ve kterém Deník Rovnost každý týden představí jihomoravské olympijské naděje pro hry v Riu de Janeiro pro rok 2016.

Kdy jste si uvědomila, že vám vyhovuje zápas?

Prvně se mi líbila atletika nebo plavání, ale jakmile jsem zkusila zápas, věděla jsem, že to bude přesně pro mě.

Kdo vás k němu přivedl?

Dostala jsem se k zápasu při mém nástupu na základní školu, kde se jednalo o hlavní sport. Zaujal mě hned od začátku.

Co říkají na vaši zálibu rodiče?

Ze začátku se o mně možná báli, teď už si snad zvykli. (smích) Oba mě maximálně podporují v tom, co dělám. Můj táta mi dokonce přijel fandit na mistrovství světa až do Uzbekistánu. I máma je nadšená, zápas se jí líbí.

A co vaši partneři, setkala jste se někdy s negativními ohlasy na váš sport?

Naopak. Všichni mí partneři mě maximálně podporovali. Třeba můj bývalý přítel Jaroslav Kotas mi založil na facebooku fanclub, za což mu dodatečně děkuju. A pokud má někdo problém, dostane záhlavec, aby jej už víc neměl. (smích)

Takže vaše největší přednost je síla?

To se nedá říct. Síla bez techniky je k ničemu, stejně jako technika bez síly. Potřebujete oboje. Nicméně zápas, i když se to nezdá, je hodně o technice, takže sílu možná mírně převáží.

Kterého z vašich úspěchů si zatím ceníte nejvíc?

Do finále se mi podařilo probojovat pouze jednou a byl to obrovský zážitek. Takže nejvíc si zatím cením druhého místa na evropském šampionátu do třiadvaceti let.

V říjnu jste obhájila pozici nejlepší zápasnice České republiky z loňského roku. Jste kvůli tomu pod větším tlakem?

Vzhledem k tomu, že většina lidí u nás ani pomalu neví, co je to vlastně za sport, není to zrovna terno. (smích) Vítězství přináší samozřejmě hezký pocit a zároveň závazek. Kromě tvrdého tréninku se občas musím objevit na nějaké akci, dělat rozhovory, jít na focení nebo něco podepsat, což mě vážně baví, takže to ani jako povinnost vůbec neberu.

Zažila jste chvíli, kdy jste si řekla, že zápasu necháte?

Hodněkrát. Nakonec jsem to i udělala a dala jsem si od sportu přibližně roční pauzu. Tehdy jsem se jen poflakovala a popíjela. Na chvíli to byla zábava…

Co vás tedy posunulo v tom, že sportu nenecháte a budete pokračovat?

Šlo vlastně o úplnou náhodu. V roce 2013 zasáhly Prahu povodně a centrum sportu, kde v současné době pracuji, bylo vytopené. Moje současná kolegyně Lenka MartinákováHocková se přesunula za tréninkem do Brna, dokud se to neuklidní. Požádala mě, abych s ní v Brně trénovala. Tam si mě všiml kouč Milan Hemza, který si řekl, že ve mně možná ještě něco bude a vozil mě s nimi na soustředění a závody. Když přišly první úspěchy, obrovsky mě to motivovalo a začala jsem se zápasu zase věnovat naplno. Nebýt této osudné náhody, asi jsem se zahrabala v rodném městě a můj život by vypadal úplně jinak. Samozřejmě jsem ráda, že to tak nedopadlo.

Teď trénujete dvě hodiny denně. To ale není jediná cesta k úspěchu v podobě účasti na olympiá-dě. Co dál k tomu patří?

Snažím se opravdu makat a podřizovat tomu vše. Poslední dobou jsem si dokonce upravila i životní režim a stravu, což mi vždycky dělalo problém. Teď nastala doba, kdy je potřeba sportu obětovat naprosto vše, co můžu.

Co by pro vás znamenala účast na hrách v Riu?

Zejména splněný sen. Často si představuji, jaké by asi bylo se tam dostat. Ale nebude to vůbec lehké. Jsem ještě dost mladá a chybí mi technika a zkušenosti. Získám je věkem, takže se úplně nestresuji z toho, že se olympiáda nemusí povést. Spíš mě těší představa, že se to podařit může, spousta lidí mi věří a podporuje mě.

Už u vás propukla příprava na kvalifikaci naplno?

Teď v předvánočním období to není s tréninkem tak náročné, ale od nového roku pojedeme naplno. Čeká nás spousta soustředění, vrhneme se do toho po hlavě.

Ke které ze svých šancí na zajištění místa na olympiádě se nejvíc upínáte?

Půjde o moje první olympijské kvalifikace, takže si to ani nedokážu představit. Samozřejmě bych byla nejradši, kdyby vyšla už první v Srbsku. Je to totiž jediná evropská kvalifikace, na zbylých dvou už budu mít soupeřky z celého světa.

Co bude nejdůležitější pro úspěch?

Nezranit se, to je hlavní. Pak určitě mít pořádnou formu, trochu štěstí a vypilovat svoje klíčové techniky. Bude to hodně těžké, protože většinu svých soupeřek už znám a vím, jaké jsou. Porazit se však dají, navíc moje specialita je lidi překvapovat a u zápasu různě zaskakovat.

Případná olympiáda pro vás znamená vrchol toho, čeho můžete ve svém sportu dosáhnout?

Ano. Věřím, že tohle mají všichni zápasníci společné.

S jakým místem budete v případě účasti na olympijských hrách spokojená?

V mém věku a s mými zkušenostmi mi bude stačit i pouhá účast. Nicméně jednou se dostat na stupínek, to je můj sen…

V loňském roce jste získala od Českého olympijského výboru stipendium, když vás označil za velkou naději do budoucnosti. Jak jste s ním naložila?

Díky stipendiu si můžu dovolit všechny tři kvalifikační závody, které mám na jaře v programu. To bych z vlastních peněz asi nemohla. Určitě využiju všechny tři možnosti a snad se odvděčím.

Co dál vám tento program zajistí?

Peníze z něj využívám z největší části na všechna soustředění a náklady spojené se závody, ale zbývá mi také na různé doplňky. Kromě toho ještě dostávám kapesné.

Kdybyste nedělala zápas, jaký jiný sport byste si vybrala?

Nesetkala jsem se s jiným sportem, který by mě zaujal natolik, abych se mu věnovala naplno.

Kde vidíte věkovou hranici, do kdy můžete sportovat?

Zápas se dá dělat do poměrně vysokého věku, znám pár zápasnic, které se drží ve světové špičce i po třicítce. Zatím nevím, do kolika let se chci živit sportem, ale říkám si, že určitě co nejdéle, protože mi to takhle maximálně vyhovuje. (smích)

Zabýváte se už nyní tím, co budete dělat, až se sportem na téhle úrovni skončíte?

Vzhledem k tomu, co studuji, by asi bylo ideální jít k Policii České republiky. Ještě to však je daleko, navíc člověk nikdy neví, co bude.

A jaké máte další životní sny?

Nemám vytyčený žádný plán co a jak. Můj život se vetšinou řídí náhodami, což se mi líbí. Chci být obklopená správnými lidmi a časem se usadit a taky založit rodinu, ale to opravdu hodně předbíháme. (smích)

ADAM HAVEL

Autor: Redakce

16.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Povodí Moravy.

Nový ředitel Povodí Moravy dřív vedl mlékárny a lihovar

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
AKTUALIZOVÁNO
8 4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

Bývalý šéf finančního úřadu v Brně bral úplatky, tvrdí centrála proti zločinu

Brno - Dvanáct let za mřížemi. Takový trest hrozí bývalému šéfovi finančního úřadu Brno III Miroslavovi Kubovi. Podle vyšetřovatelů z Národní centrály proti organizovanému zločinu bral úplatky od organizované skupiny, která na podvodech kolem daní z přidané hodnoty okradla stát o 26 milionů korun. Kubu i pětičlennou skupinu již policisté obvinili.

AKTUALIZOVÁNO

Věra Špinarová zemřela. Hlas rodačky z Pohořelic utichl

Praha, Pohořelice – Ve věku pětašedesáti let odešla do hudebního nebe Věra Špinarová, zpěvačka s jedinečným a nezaměnitelným hlasem.

AKTUALIZUJEME

Zablokovaná dálnice: auto narazilo do svodidel, tvoří se kolony

Brno – Zdržení v koloně čeká řidiče, kteří jedou po dálnici D1 ve směru do Brna. Na 188. kilometru totiž v pondělí kolem půl deváté ráno bouralo osobní auto, podle policie je dálnice v místě neprůjezdná. Komplikace na D1 jsou také na 189. kilometru ve směru na Prahu, blokovaný je pravý jízdní pruh.

Cesta pěšky? Na sídliště Panorama pojede autobus

Brno – Až od tramvajové zastávky Kubíčkova chodí Michaela Höllová i s malým synem domů na sídliště Panorama pěšky. Jedna cesta pro ně znamená přes půl kilometru chůze. I proto často využívá také automobil. „Čas by nám určitě ušetřily bližší zastávky," myslí si žena. Brzy se má dočkat změny k lepšímu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies