VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žokej Váňa: Štatl mám prochozený a pivo taky ochutnané

Brno /ROZHOVOR/ - Najít synonymum pro slovo dostihy je pro český národ už pár let jeden z nejsnadnějších úkolů. Drtivou většinu lidí napadne jako první jméno Josef Váňa. Osminásobný vítěz Velké pardubické je neustále v dobrém rozmaru, přestože jeho sport skomírá a jeho případných nástupců ubývá. „Chci v mladých probudit nejen zájem o zvířata, ale o přírodu vůbec," říká šedesátiletá legenda v rozhovoru pro Deník Rovnost.

5.12.2012 2
SDÍLEJ:

Do brněnského klubu Šelepova no. 1 zavítal legendární žokej Josef Váňa.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Brno nepatří mezi dostihové bašty. Má město spojitost s vaší jezdeckou kariérou?

Když jsem s dostihy začínal, trávili jsme přes zimní přípravu hodně času na horách. Rád jsem proto vypadl právě do Brna a zažil jsem tady spoustu krásných chvil. Radši moc prozrazovat nebudu. Štatl mám prochozený několikrát tam a zpátky. Ochutnal jsem veškerá zdejší piva. Zajížděl jsem se sem odreagovat.

Jak se přes zimní období udržujete v kondici v současnosti?

Chodím plavat. Na kole už nejezdím, je zima. Ani na kolečkové brusle. Čas je teď můj nepřítel. Díky kulturním akcím a besedám ho moc nemám. Ale přijdou lyže, začnu zase běhat.

Vybavíte si ještě, kdy jste se poprvé posadil na koně?

Maminka říkala, že jakmile jsem přes okno slyšel koně, už jsem lezl na otoman a díval se na ně. Chodil jsem do JZD od koňů odhánět mouchy. Za odměnu mě sedlák posadil na koně. To jsem byl v sedmém nebi.

Začal jste na nich pravidelně jezdit už v útlém věku?

Napřed jsem jezdil na kozách, krávách, přešel jsem i na prasata. Pásl jsem stáda. Nechtělo se mi za nimi honit, tak jsem vždy na jednu krávu naskočil. Občas jsem je sesekal a postupně jsme sladili naše pohyby, naučil jsem se je řídit. Bylo to romantické. Později zjistili, že krávy pak méně dojily. Dostal jsem za to tehdy pěkně nakopáno do pr… Proto jsem musel přejít ke koňům.

A už jste u nich zůstal…

Původně jsem měl být instalatér, ale nechtěl jsem. Chtěl jsem něco, kde se člověk nenadře. Ukecal jsem taťku, aby vzal flašku slivovice a vzal mě za panem Prášilem, který mě poslal na obor chovatel koní.

Vyhrál jste osmkrát Velkou pardubickou a nespočet dalších závodů. Znáte jiného tak úspěšného žokeje?

Takový Tony McCoy vyhraje za rok tolik dostihů, kolik já za celou kariéru. Vyhrál i anketu o nejlepšího sportovce ve Velké Británii. Já byl jenom třetí nejlepší v České republice. I tak jsem hlasujícím hrozně vděčný, že vůbec berou dostihový sport vážně. Nemůžeme se rovnat fotbalu. Jsem jenom kluk, kterého to baví. Děsím se času, až si nedokážu na koně sednout.

Na Velké pardubické vám každoročně fandí i lidé, kteří dostihy jinak nesledují. Jak očekávání zvládáte?

Je to příjemné, ruce mi to nesvazuje. Vždycky jsem patřil mezi favority, už od dob Železníka. K závodu je potřeba dobrý kůň i štěstí.

Vaše jméno má ve sportovním světě zvuk. Lze na úspěchy přitáhnout sponzory?

Sehnat peníze do dostihů, jen aby se vůbec uskutečnily, je těžké. Každá firma má své problémy. Jméno Váňa už nic neznamená. Můžou se vykašlat na blázna, co někde honí koně. Je to o bohatých majitelích, kteří si koupí koně a pak vám zaplatí trénink. Z toho žijeme. Není to růžové stejně jako všude jinde.

Vaším zatím nesplněným snem je účast na Velké liverpoolské. Je ještě reálná?

Ptali se na mě i jednoho vítěze Velké liverpoolské, jestli můžu jet. Řekl jim, že doktoři by mě vyřadili ze startu už před dvaceti lety. (smích) Doma si na doktora dupnu a on mi dá papír, že můžu jezdit. I po této stránce je to v Anglii o něčem úplně jiném.

Zranění jste zažil skutečně nezvykle mnoho. Vzhledem k četným zlomeninám jste poloviční anatom…

Už v mládí jsem se zajímal o lidskou kostru a svaly. Dělal jsem sport, což k tomu patřilo. Není to důsledek toho, že jsem byl polámaný.

Máte ještě z něčeho strach?

Mám strach z blbců. To je největší nebezpečí pro každého člověka.

Jak to vypadá s vašimi nástupci?

Snažím se jít příkladem, chodím po besedách. Popularizovat naše odvětví. Mládež má ale jiné zájmy. Chci v mladých lidech probudit zájem nejen o zvířata, ale o přírodu vůbec. Vytáhnout je z pokojů, kde jsou zavření u facebooku. Budou pak zdravější, nebudou mít problémy s alergiemi a dalšími nemocemi.

Jaké vlastnosti úspěšnému žokeji nesmějí chybět?

U mladých kluků dnes postrádám zarputilost, kterou jsem měl v sobě. Spoustu dostihů jsem vyhrál tak, že jsem kluky předjel v cílové rovince, když už byli mrtví. Měl jsem stejné koně, někdy možná i horší. Moji dnešní jezdci jsou přihlášení na půlmaraton. Pokud ho nezaběhnou do dvou hodin, jsou bez šance.

Letos jste na Velké pardubické skončil třetí. Pokusíte se za rok o další prvenství?

Pokud bude hnědák zdravý a já taky, zkusím to.

MARTIN VYMYSLICKÝ

Autor: Redakce

5.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Zahájení plavební sezony na Brněnské přehradě 2017.
1 42

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Z titulu Komety jsem měl plný facebook celý týden, usmívá se Kempný

České Budějovice, Brno /ROZHOVOR/ – Za čtyřicet dní odehrál jen čtyři utkání. Dvě v závěru základní části NHL, jedno v play-off a ve čtvrtek opět oblékl reprezentační dres. Obránce Michal Kempný má velkou chuť, v závěru letošní sezony v Chicagu Blackhawks příliš prostoru nedostal, teď se těší na mistrovství světa. „Po dlouhé době zase v nároďáku a před českým publikem, o to víc jsem rád, že jsme vyhráli," vrací se šestadvacetiletý bývalý bek Komety k výhře 3:2 nad Finy v Českých Budějovicích. V sobotu nastoupí proti Švédům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies