Burčák zdraží o třetinu. Hroznů je totiž málo

Podle ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce může za nízkou sklizeň hroznů počasí. „Střídání vysokých teplot a dešťů úrodu poškodilo. Navíc se u rostlin objevily choroby,“ řekl Machovec. Ty prý někde sníží sklizeň až o čtyřicet procent. Kvůli tomu půjde cena hroznů nahoru. „Zatím přesně nevíme, jak moc. Ale odhadujeme, že nejméně o dvacet až třicet procent,“ domnívá se tajemník Svazu vinařů České republiky Martin Půček.

Kvalita nejasná

Soudit kvalitu burčáku je podle Machovce předčasné. „Tu můžeme zatím jen odhadovat. Pokud ale při výrobě vinaři dodrželi správné postupy, bude burčák dobrý,“ podotkl Machovec.

I když se sklizeň letos opozdila, mohou si lidé první burčák koupit už v těchto dnech. Ale jen z raných odrůd. „Většinou se jedná o Irsai Oliver,“ řekl Machovec. Dodal, že ochutnat mok z pozdějších odrůd mohou lidé až v následujících týdnech.

Burčák už začala prodávat například Soňa Machučová z Valtic na Břeclavsku. „Ačkoliv máme burčáku hrozně málo, nabízíme ho za stejnou cenu jako loni. Nechceme zdražovat, jsme tu pro lidi,“ uvedla Machučová. Dodala, že zájem je velký. „Lidé se k nám pořád vracejí. A to jak domácí, tak turisté,“ pochlubila se.

Vinařství V & M Zborovský Velké Pavlovice burčák ještě nemá. „Každý rok ho vyrábíme hodně, ale letos ho začneme prodávat později,“ poznamenal spolumajitel firmy na Břeclavsku Vladimír Zborovský. Podle něj bude problém zajistit dostatek hroznů. „Kromě vlastních zásob hrozny na burčák kupujeme i od dalších dodavatelů z okolí,“ podotkl velkopavlovický vinař.

Vinařství Krist z Kyjova na Hodonínsku letos burčák možná vůbec nenabídne. „Koupili jsme nějaké hrozny z Maďarska, takže částečně zkvašený mošt bychom měli. Klasický burčák z tuzemských hroznů je však zatím nejistý,“ uvedl vinař Tomáš Krist. Odhaduje, že burčáku letos moc nebude. „Vinaři se budou snažit vyrábět hlavně přívlastková vína, která se dají prodat mnohem dráž,“ vysvětlil Krist.

Dostatek burčáku naopak slibují znojemští vinaři. „Na našem tradičním vinobraní ho bude bezpochyby dost. Chystáme ho z Muškátu moravského a odrůdy Irsai,“ řekl jednatel Vinných sklepů Lechovice Ivan Kalaš.

Šatovský Znovín vyrobí na vinobraní nejméně tři sta hektolitrů burčáku. „Budeme ho mít dokonce o něco více než loni. Počítáme totiž s tím, že kvůli špatné úrodě nenabídnou někteří vinaři žádný. Proto jim chceme prodávat náš,“ prozradil strategii ředitel Znovínu Pavel Vajčner.

Odborníci varují, aby si lidé dobře hlídali, jaký burčák kupují. A aby si zkontrolovali, jestli kupují skutečně burčák. Toto označení totiž může nést pouze nápoj vyrobený z tuzemských hroznů. Pokud vinař vyrábí ze zahraničních plodin, musí nápoj označit jako částečně zkvašený hroznový mošt. A k tomu uvést i zemi, odkud hrozny má.

Jen domácí hrozny

Při špatné úrodě si vinaři pomáhají právě dovozem hroznů ze zahraničí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedávno odhalila takový případ ve velkopavlovické vinařské společnosti Vinium. Firma nedokázala doložit původ více než milionu kilogramů vykoupených hroznů. Víno z nich přitom uváděla do oběhu pod označením odrůdová jakostní vína tuzemského původu.

Vinium podle inspekce nakupovalo hrozny neznámého původu od tří různých firem, které je získaly od jiných překupníků. „Velkopavlovická firma hrozny a produkty z nich vyrobené prodávala společnosti České vinařské závody,“ popsala případ Petra Hoferková ze zemědělské inspekce. Společnosti hrozí pokuta, která se může vyšplhat až na tři miliony korun.

Vinař Zdeněk Cihlář, který vyrábí víno pro rodinu a přátele už dvacet let, radí: Burčák u silnice raději nekupujte

ROZHOVOR – Založil tradici pěstování a výroby vína ve své rodině. Už dvacet let se snaží získat z desetiakrové vinice v Mackovicích na Znojemsku to nejlepší.

Zdeněk Cihlář sice nepatří mezi velkopěstitele, ale i tak dokáže lidem poradit, jak poznat dobrý burčák. „Na stánkaře u silnice rozhodně nechci nadávat, burčák mohou mít dobrý. Ale já jim prostě nevěřím,“ říká vinař.

Jak zákazník pozná dobrý burčák?
Nejprve se musí podívat na jeho barvu. Ta se samozřejmě liší odrůdu od odrůdy, ale v pořádku jsou jen žluté odstíny. Pokud někdo prodává mok zabarvený do hněda nebo šeda, je to takzvaný řezák. Ten rozhodně nedoporučuji kupovat, není vůbec kvalitní. Zákazník by měl také na místě zkusit, jak burčák chutná. Vyhne se tak nepříjemnému překvapení po otevření lahve doma.

Co červený burčák?
Mezi vinaři je známo, že ten dosáhne vrcholu jen na malou chvíli. Lidé, kteří si potrpí na kvalitu, jej v jinou dobu ani nepijí. Proto si nemyslím, že láhve, které stojí několik dní na slunci ve stánku u silnice, mohou být naplněny kvalitním pitím. A už vůbec ne v případě červeného burčáku.

Takže je lepší se takovým místům vyhýbat?
To záleží na každém nakupujícím. Pokud někomu burčák ze stánku chutná, nebo má na něj takovou chuť, že nedokáže odolat, tak se proti tomu nedá nic namítat. Já ale taková místa nikomu nedoporučuji. A už rozhodně ne v případě, že prodejce neví, z jaké odrůdy je. Nebo nedokáže říct, odkud jsou hrozny.

Vinotéky jsou podle vás lepší?
V každém případě. Ideální je kupovat burčák a také víno v kamenných vinotékách nebo ve sklepích přímo od výrobce. Tam máte totiž záruku kvality i toho, že získáte všechny potřebné informace. Dobrý burčák přímo od vinaře se dá koupit také na různých vinobraních a podobných akcích.

Inspekce: Letos žádné problémy

Původ burčáku, správné označení, hygiena prodeje, údaje o výrobci, stáčírně nebo alergenu. Právě tyto věci zajímají každý rok od srpna do konce listopadu Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci nejvíce. Její odborníci totiž kontrolují kvalitu burčáku.
Jejich testům neujdou stánkaři u silnice ani vinotéky. „Neděláme rozdíly. Problémy totiž mohou mít i kamenné prodejny,“ uvedla mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová.

Inspektoři hlídají mimo jiné hygienu prodeje. „Při čepování musí prodavači vždy používat nové PET lahve a také dbát na osobní hygienu. Tedy mít například čisté ruce,“ vysvětlila mluvčí. Podle ní letošní kontroly prověřily už dvacet prodejců z celé jižní Moravy. „U nikoho jsme neobjevili závažnější prohřešky,“ zdůraznila Šmídtová.

V laboratořích odborníci testují obsah vody nebo používání umělých barviv v nápoji. „Na výsledky analýz si ale musíme ještě počkat. Navíc letošní prodej je teprve v počátcích, vrchol burčákové sezony přijde až v následujících týdnech,“ upřesnila mluvčí.

Časté prohřešky prodejců se týkají označování nápoje. „Tradiční název burčák mohou použít pouze v případě, že je nápoj vyrobený z tuzemských hroznů. Pokud výrobce nakoupil hrozny v zahraničí, musí nápoj nazvat částečně zkvašeným hroznovým moštem a uvést zemi původu,“ upřesnila Petra Hoferková z inspekce. Pokud kontroloři zjistí nějaké nedostatky, zahájí s prodejcem správní řízení. Tomu pak může hrozit pokuta v řádech až statisíců korun.

Minulý rok inspektoři zkontrolovali pětapadesát vzorků burčáku z celé republiky. Laboratorní analýzy odhalily deset falšovaných nápojů. Kromě nepovoleného ředění vodou vypátrali také pět vzorků s umělými barvivy, které vyrobil vinař z Miroslavi na Znojemsku. U jednoho vzorku nazvaného jako burčák laboratoř dokonce potvrdila, že nebyl vyrobený z českých ani moravských hroznů.

Jižní Morava bez slavností vína? Nemyslitelné!

Bez slavnostních vinobraní se podzim na jižní Moravě neobejde. Některá mají mnohaletou tradici, jiné startují až letos. Takovou akcí jsou Slavnosti vína, které mají v Brně tento rok premiéru. Na náměstí Svobody je zahájí hromadný přípitek 15. září.

První ročník oslav potrvá pět dní. „Kromě stánků desítek jihomoravských vinařů nebudou chybět ani řemeslné dílny a folklorní vystoupení. Zájemci si mohou na označených místech koupit degustační poukazy, které smění za vzorky vína,“ upřesnil mluvčí městské části Brno-střed Roman Burián.

S nápadem na akci přišel starosta městské části Libor Šťástka. „Víno je dobrým důvodem k oslavě. Právě jižní Morava plná sklípků a vinohradů má právo oslavit víno ve všech jeho podobách,“ uvedl Šťástka.

Slavnosti vína jsou první ze čtyř částí brněnského Festivalu v centru dění. „V září a říjnu budou následovat Slavnosti jídla, piva a nakonec se na náměstí představí jednotlivé oblasti jižní Moravy spolu s jejich typickými tradicemi a řemesly,“ vysvětlil Burián.

V jižnějších okresech mají oslavy vína mnohaletou tradici. Druhý zářijový víkend čeká hosty Pálavské vinobraní v Mikulově na Břeclavsku. „Permanentka na tři dny na náměstí a amfiteátr stojí 250 korun.
O Pálavském vinobraní čtěte více ZDE

Největším lákadlem bude jistě vinařské městečko v Kapucínské ulici, rytířský program na Kozím hrádku nebo například sobotní vystoupení Lucie Bílé, která večer zahájí program v amfiteátru. Na rozdíl od loňského roku zůstane zámecký park bez atrakcí. Poslouží jako zóna pro odpočinek. Nebudou chybět ani prodejci burčáku,“ uvedla manažerka akce Kristýna Michnová.

Největším vinobraním v republice je to znojemské. Letos pro zájemce připravilo vystoupení mnoha kapel, rytířská klání a především asi 350 prodejních stánků s vínem.

I letos organizátoři nabízejí společnou vstupenku do Mikulova a do Znojma za 300 korun. A k ní zvýhodněnou jízdenku na vlak. Obě akce se totiž konají ve stejný víkend. Na druhou zářijovou sobotu připravil vinobraní i Hodonín. Pořádá Hodonský svátek vína na Masarykově náměstí.

Už tento víkend mohou zájemci navštívit vinobraní ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku nebo třeba Vinařské dny v Mutěnicích na Hodonínsku, kde se místní pokusí vydražit obří hrozen.

Poznávat jihomoravské vinice a jejich bohatství mohou sportovní nadšenci i ze sedel svých kol. Součástí Pálavského vinobraní bude totiž hromadná cyklojízda okolím Mikulova. Sraz účastníků je v sobotu v deset hodin. Příští sobotu se koná také Putování po Modrých Horách na Velkopavlovicku určené pro cyklisty i pěší.

LUCIE TŮMOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI