Trojice se shoduje, že první důležitý krok pro získání nového pracovního místa je zpracovat kvalitně životopis. Ideální je formulovat údaje stručně, jasně a výstižně a hlavně si nevymýšlet. „Uchazeči by měli uvádět pouze věci související s poptávanou pozicí, náplní práce a firmou, která pozici hodlá obsadit," říká Hrabě. Radí úplně vynechat informace nesouvisející s danou pozicí.

Válek dodává, že je důležité, aby si uchazeč sám sebe představil na pozici zaměstnavatele či personalisty. „Zamyslete se, na co při čtení životopisu zaměří pozornost. Důraz byste měli klást na údaje související s prací, o kterou se ucházíte. V životopise si nic nevymýšlejte. Nepůsobí dobře, když se u pohovoru zamotáte do vlastních lží," upozorňuje Válek. Dodává, že ve většině případů mají kratší životopisy větší úspěšnost než rozsáhlé.

Tomšovská s ním souhlasí. „Životopis by neměl přesahovat dvě strany. Ideální je pouze jedna. Pozice a firma by ale měly být zvýrazněné pro větší přehlednost," doporučuje.

Podle Hraběte je velmi důležité přizpůsobit životopisy pracovnímu místu, které chce uchazeč získat. Musí si tedy připravit více verzí podle pozice. „Je důležité mít několik verzí šitých na míru. Instantní řešení, vhodné pro všechny, nefunguje," poukazuje Hrabě.

Válek doplňuje, že osobně prostudoval mnoho životopisů a jen malá část pro něj byla zajímavá. „Často se potýkám s tím, že lidé si do životopisu dávají kurzy nesouvisející s pozicí, o kterou mají zájem. Tyto informace mohou být často kontraproduktivní. Potom to vypadá, že to zkoušejí i na pozici, o kterou nemají ani zájem," vysvětluje.

Těm, kteří zaujali životopisem a dostali pozvánku na pohovor, radí oba muži, aby byli při osobním setkání přirození. „Důležitá je kombinace profesionality, připravenosti, přirozenosti, využití silných stránek a potlačení slabých. Také poradenství od profesionála není od věci," sděluje Hrabě. Podle něj je zásadní nastudovat si životopis, aby se s ním nerozcházely informace na pohovoru a také zjistit si co nejvíce informací o firmě, popřípadě i o personalistovi," radí.

Rovněž podle Válka přehnaná snaha škodí a uchazeč by měl být přirozený. „U pohovoru se spíše cení originalita než naučené chování. Ve chvíli, kdy se účastníte pracovního pohovoru, se stáváte obchodníkem, který prodává sám sebe," vyzdvihuje Válek.

Tomšovská upozorňuje, že je důležité, aby uchazeč prokázal, že má povědomí o firmě, ve které chce pracovat. „Ukažte svůj zájem i konkrétními otázkami na strategii firmy a zodpovědnosti pozice," vyzývá Tomšovská.

Válek doplňuje, že vystoupení na pohovoru může ovlivnit i nervozita. Podle něj je snadné jí předejít tréninkem, dobrou přípravou a také relaxací. „Promyslete si možné otázky a odpovědi, vyzkoušejte si pohovor nanečisto. Uchazeči se často mylně domnívají, že záleží pouze na jejich předvedeném výkonu, to je však pouze jeden z rozhodovacích faktorů. Obvykle zásadnější jsou osobnostní předpoklady a sympatie," uvádí Válek.

Oba muži upozorňují, že zásadní je při pohovoru řeč těla. „Dokonce je důležitější než obsah slov. Tělo a jeho řeč totiž umí lhát jen velmi obtížně a tato na nás může prozradit i to, co slovy dementujeme," říká Hrabě. Gestikulace je důležitá i podle Válka. „Při projevu si většina z nás neuvědomuje svá gesta, je však důležité se projevovat tak, aby naše gestikulace nebyla výraznější než to, co chceme sdělit," upozorňuje.

Podle odborníků je na pohovoru vhodné také zmínit otázku platu. „Každý uchazeč by měl znát svou cenu a není třeba chodit kolem horké kaše. Pochopitelně nemůže tento dotaz zaznít hned v úvodu, na druhou stranu práci děláme mimo jiné i pro peníze, proč tedy kolem toho dělat tajnosti," uvažuje Hrabě.

Dodává., že uchazeč může odpovědět konkrétně a jasně na otázku, jak si představuje plat a má připojit vysvětlení proč. „Co si nevyjednám na začátku, v průběhu práce těžko dosáhnu," vyzdvihuje Hrabě. Podle Válka je zásadní nestřílet od boku a důkladně si odpověď připravit. „Doporučuji si prohlédnout statistiky, kde se dozvíte průměrný plat pro vámi hledanou pozici," uvádí.

Po pohovoru je podle Hraběte i Války důležité ozvat se, pokud se firma nevyjádří v domluveném termínu. „Nebuďte pasivní, dejte o sobě vědět," vyzývá Válek. Doplňuje, že v případě neúspěchu je nutné si analyzovat, které momenty o nepřijetí rozhodly. Hrabě dodává, že, je-li to možné, neúspěšný uchazeč by měl jednoznačně požadovat důvody nepřijetí. „Pomůže to v budoucnu," vysvětluje.

Podle něj je po několika neúspěšných pohovorech zásadní změnit přípravu na další pohovor. „Rozhovor s blízkými, kteří v osobním marketingu pomůžou, je nejjednodušší," řekl Hrabě. Válek tvrdí, že neuspět znamená také současně novou příležitost, jak zapracovat sám na sobě a získat nové kontakty. „Pohovor představuje jen krátký okamžik na to, aby zaměstnavatel poznal, co ve vás opravdu je. V případě neúspěchu a to i opakovaného určitě nepropadejte panice ani pesimismu. Dříve nebo později i vy naleznete to pravé místo. Pro dobré a kvalitní kandidáty je na pracovním trhu místo vždy, i když chvíli trvá ho nalézt," zakončuje Válek.