VYBERTE SI REGION

Do Luhačovic jezdí Brňané už přes sto let. Léčit se a inspirovat

Luhačovice - Největší moravské lázně, kam se už dvě staletí jezdí léčit pacienti s dýchacími potížemi a nemocemi pohybového ústrojí, ale i místo, kde lidé odpočívají, setkávají se a čerpají inspiraci. Zvlášť blízký vztah k Luhačovicím měli a stále mají Brňané. Bez „svých" lázní by brněnští umělci dvacátého století nevytvořili některá ze svých největších děl, bez Brňanů by Luhačovice nebyly Luhačovicemi.

27.4.2015
SDÍLEJ:

Do Luhačovic jezdí Brňané už přes sto let. Léčit se a inspirovat.Foto: archiv

První léčivý pramen Bublavý, později přejmenovaný na Amandku, nechal v Luhačovicích na konci osmnáctého století upravit hrabě Ondřej Serenyi a rod Serenyiů stál za rozvojem lázní až do konce devatenáctého století. „V té době ale ještě měly německý charakter a protože to byly hraběcí lázně, jezdili tam lidé hlavně z vyšších vrstev, nejčastěji z Vídně," uvedla etnoložka Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí.

Pak začaly pro nedostatek peněz luhačovické lázně chátrat. S myšlenkou jejich obnovy přišel v roce 1898 brněnský lékař František Veselý a byl to on, kdo je vybudoval do podoby, jakou mají dnes. „Navštívil Luhačovice a v neporušené krajině u Bílých Karpat se mu zalíbilo tak, že v roce 1902 lázně odkoupil od potomka rodu Serényi Otty a založil akciovou společnost, která je spravuje dodnes. Z německých lázní se staly lázně moravské a jejich charakter se úplně změnil," popsala Petráková.

Veselému nešlo jen o vytvoření léčebného střediska, ale především o kulturní a společenské zázemí Brňanů. „Spolu se svými přáteli, brněnskými umělci Vilémem a Aloisem Mrštíkem, Josefem Merhautem se v Rakousku-Uhersku cítili diskriminovaní. Hledali místo, kde by se mohli scházet a našli ho v luhačovických lázních," vysvětlila Petráková. Slovanského ducha pomohl lázním vtisknout slovenský architekt žijící v Brně Dušan Jurkovič, který navrhnul například Janovu vilu, Sluneční lázně nebo vilu Jestřabí a Vlastimilu. Luhačovice se pro Brňany staly kulturním centrem, kam se jezdili uzdravovat i inspirovat.

Janáček v lázních

Významně ovlivnily i tvorbu brněnského skladatele Leoše Janáčka, který byl od léta 1903 v Luhačovicích pravidelným lázeňským hostem. „Dobře se znal s ředitelem lázní Veselým, jehož manželka se zasloužila o uvedení Janáčkovy opery Její Pastorkyně, a byl jako další brněnští umělci nadšený ze slovanského charakteru lázní," řekl brněnský historik a janáčkolog Jiří Zahrádka. Do Luhačovic navíc z Brna jezdili především lidé ze střední třídy a mezi brněnskými učiteli a spisovateli měl Janáček mnoho přátel.

Do lázní si sice jezdil hlavně odpočinout, přesto tam ale v roce 1926 napsal jedno ze svých vrcholných děl. „Toho léta bylo škaredé počasí a do Luhačovic nepřijel nikdo z Janáčkových přátel. Nudil se a tak v Augustiniánském domě, kde se pravidelně ubytovával, složil Glagolskou mši," popsal Zahrádka. Bez lázeňských návštěv by nevznikla ani opera Osud. Tu napsal o Kamile Urválkové, se kterou se v Luhačovicích za romantických okolností seznámil. První dějství se odehrává přímo na luhačovické kolonádě.

Při tvorbě ho inspiroval i běžný lázeňský život v Luhačovicích. Při svých procházkách poslouchal lidi a jejich mluvy si zaznamenával do notového partu. „Tak na těsnou promenádu vylákalo slunce lázeňskou společnost v pestrý život. Jako byste slyšeli tlumený šum obrovského orchestru, z něhož jen sólové nástroje tu vtipnou, tu lkavou, tu bolem trhanou melodii života prozrazují," napsal ve svém fejetonu z roku 1903.

Po první světové válce už nebyl tak důležitý národní význam lázní, Brňané ale dál tvořili většinu hostů. „Úředníci, učitelé do lázní jezdili pravidelně a pitím vody z dvanácti minerálních pramenů jako je Vincentka nebo Aloiska se léčili z astmatu a jiných plicních onemocnění, často se tam ale také ubytovávali s celou rodinou na rekreačních pobytech," řekla Petráková.

Do Luhačovic jezdí Brňané za odpočinkem i inspirací dodnes. Jak říká starostka Luhačovic Marie Semelová, je to pro ně nejbližší lázeňské město a spojuje je s ním bohatá historie. „Láká je hlavně jedinečná atmosféra, které přispívá lidová architektura Dušana Jurkoviče," prohlásila. Dodala, že i dnes Luhačovice vyhledávají brněnští umělci, jako je třeba divadelní režisér Jan Antonín Pitínský.

Pestrá léčba

Lázeňský lékař Jiří Hnátek zase připomíná různorodost léčby v Luhačovicích. „Díky přírodnímu léčivému zdroji – dvacíti kyselkám a jednomu sirnému prameni se u nás úspěšně léčí lidé trpící nemocemi dýchacích cest, trávicího i pohybového ústrojí. Chodí do vířivých lázní, na podvodní masáže, obklady a další procedury," popsal Hnátek, který v Luhačovicích pracuje už šestatřicet let. Lidé dnes podle něj jezdí kromě klasických dvoutýdenních ozdravných pobytů doporučených lékařem čím dál častěji na prodloužené víkendy a užívají si zdravého bezprašného ovzduší a krásné přírody Bílých Karpat.

ROZHOVOR:

Roman Taťák z hotelu Augustiniánský dům říká:

Nejvíc hostů máme z jižní Moravy a Brna

Luhačovice – Luhačovice jsou lázně hlavně pro Čechy, destinací hlavně pro Moravany a Slováky, říká obchodní a marketingový manažer tamního hotelu Augiustiniánský dům Roman Taťák. „Je jich zde naprostá většina a tím jsou lázně výjimečné," tvrdí.

Roman Taťák z hotelu Augustiniánský dům.

Čím ještě Luhačovice vynikají?
Dokázaly si zachovat malebnou tvář s pohostinnými lidmi a vkusně zakomponovat moderní infrastrukturu. Důkazem je například velmi úspěšná revitalizace lázeňské kolonády, moderně zrekonstruovaná městská plovárna doplněna vodními atrakcemi, obnova Jurkovičovy aleje a mnoho dalšího. Navíc už zmíneným podílem domácích hostů. Platí to i v případě našeho hotelu: z České republiky máme téměř tři čtvrtiny hostů, slovenských je třináct procent.

Jak velký podíl přijíždí z jižní Moravy a Brna?
Je to největší množství, zhruba čtvrtina. Následuje Moravskoslezský kraj, a na třetím místě je to Středočeský kraj.

Jak se wellness hotel Augustiniánský dům připravil na letní sezónu? Čím výjimečným láká?
Augustiniánský dům i v letošním roce pokračuje ve velmi oblíbeném ranním cvičení s našimi terapeuty v hotelové zahradě a masážemi pod širým nebem. Novinkou je nová relaxační pergola, vyčištěný břeh potoka, kde jsme vytvořili ,, stezku bosou nohou, kterou ještě doplníme o „venkovní posilovnu". Hosté se mohou těšit na útulnější a intimnější prostředí naší hotelové zahrady a plnými doušky vychutnávat čistý luhačovický vzduch a sluneční paprsky.

Autor: Redakce

27.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies