VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do Luhačovic jezdí Brňané už přes sto let. Léčit se a inspirovat

Luhačovice - Největší moravské lázně, kam se už dvě staletí jezdí léčit pacienti s dýchacími potížemi a nemocemi pohybového ústrojí, ale i místo, kde lidé odpočívají, setkávají se a čerpají inspiraci. Zvlášť blízký vztah k Luhačovicím měli a stále mají Brňané. Bez „svých" lázní by brněnští umělci dvacátého století nevytvořili některá ze svých největších děl, bez Brňanů by Luhačovice nebyly Luhačovicemi.

27.4.2015
SDÍLEJ:

Do Luhačovic jezdí Brňané už přes sto let. Léčit se a inspirovat.Foto: archiv

První léčivý pramen Bublavý, později přejmenovaný na Amandku, nechal v Luhačovicích na konci osmnáctého století upravit hrabě Ondřej Serenyi a rod Serenyiů stál za rozvojem lázní až do konce devatenáctého století. „V té době ale ještě měly německý charakter a protože to byly hraběcí lázně, jezdili tam lidé hlavně z vyšších vrstev, nejčastěji z Vídně," uvedla etnoložka Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí.

Pak začaly pro nedostatek peněz luhačovické lázně chátrat. S myšlenkou jejich obnovy přišel v roce 1898 brněnský lékař František Veselý a byl to on, kdo je vybudoval do podoby, jakou mají dnes. „Navštívil Luhačovice a v neporušené krajině u Bílých Karpat se mu zalíbilo tak, že v roce 1902 lázně odkoupil od potomka rodu Serényi Otty a založil akciovou společnost, která je spravuje dodnes. Z německých lázní se staly lázně moravské a jejich charakter se úplně změnil," popsala Petráková.

Veselému nešlo jen o vytvoření léčebného střediska, ale především o kulturní a společenské zázemí Brňanů. „Spolu se svými přáteli, brněnskými umělci Vilémem a Aloisem Mrštíkem, Josefem Merhautem se v Rakousku-Uhersku cítili diskriminovaní. Hledali místo, kde by se mohli scházet a našli ho v luhačovických lázních," vysvětlila Petráková. Slovanského ducha pomohl lázním vtisknout slovenský architekt žijící v Brně Dušan Jurkovič, který navrhnul například Janovu vilu, Sluneční lázně nebo vilu Jestřabí a Vlastimilu. Luhačovice se pro Brňany staly kulturním centrem, kam se jezdili uzdravovat i inspirovat.

Janáček v lázních

Významně ovlivnily i tvorbu brněnského skladatele Leoše Janáčka, který byl od léta 1903 v Luhačovicích pravidelným lázeňským hostem. „Dobře se znal s ředitelem lázní Veselým, jehož manželka se zasloužila o uvedení Janáčkovy opery Její Pastorkyně, a byl jako další brněnští umělci nadšený ze slovanského charakteru lázní," řekl brněnský historik a janáčkolog Jiří Zahrádka. Do Luhačovic navíc z Brna jezdili především lidé ze střední třídy a mezi brněnskými učiteli a spisovateli měl Janáček mnoho přátel.

Do lázní si sice jezdil hlavně odpočinout, přesto tam ale v roce 1926 napsal jedno ze svých vrcholných děl. „Toho léta bylo škaredé počasí a do Luhačovic nepřijel nikdo z Janáčkových přátel. Nudil se a tak v Augustiniánském domě, kde se pravidelně ubytovával, složil Glagolskou mši," popsal Zahrádka. Bez lázeňských návštěv by nevznikla ani opera Osud. Tu napsal o Kamile Urválkové, se kterou se v Luhačovicích za romantických okolností seznámil. První dějství se odehrává přímo na luhačovické kolonádě.

Při tvorbě ho inspiroval i běžný lázeňský život v Luhačovicích. Při svých procházkách poslouchal lidi a jejich mluvy si zaznamenával do notového partu. „Tak na těsnou promenádu vylákalo slunce lázeňskou společnost v pestrý život. Jako byste slyšeli tlumený šum obrovského orchestru, z něhož jen sólové nástroje tu vtipnou, tu lkavou, tu bolem trhanou melodii života prozrazují," napsal ve svém fejetonu z roku 1903.

Po první světové válce už nebyl tak důležitý národní význam lázní, Brňané ale dál tvořili většinu hostů. „Úředníci, učitelé do lázní jezdili pravidelně a pitím vody z dvanácti minerálních pramenů jako je Vincentka nebo Aloiska se léčili z astmatu a jiných plicních onemocnění, často se tam ale také ubytovávali s celou rodinou na rekreačních pobytech," řekla Petráková.

Do Luhačovic jezdí Brňané za odpočinkem i inspirací dodnes. Jak říká starostka Luhačovic Marie Semelová, je to pro ně nejbližší lázeňské město a spojuje je s ním bohatá historie. „Láká je hlavně jedinečná atmosféra, které přispívá lidová architektura Dušana Jurkoviče," prohlásila. Dodala, že i dnes Luhačovice vyhledávají brněnští umělci, jako je třeba divadelní režisér Jan Antonín Pitínský.

Pestrá léčba

Lázeňský lékař Jiří Hnátek zase připomíná různorodost léčby v Luhačovicích. „Díky přírodnímu léčivému zdroji – dvacíti kyselkám a jednomu sirnému prameni se u nás úspěšně léčí lidé trpící nemocemi dýchacích cest, trávicího i pohybového ústrojí. Chodí do vířivých lázní, na podvodní masáže, obklady a další procedury," popsal Hnátek, který v Luhačovicích pracuje už šestatřicet let. Lidé dnes podle něj jezdí kromě klasických dvoutýdenních ozdravných pobytů doporučených lékařem čím dál častěji na prodloužené víkendy a užívají si zdravého bezprašného ovzduší a krásné přírody Bílých Karpat.

ROZHOVOR:

Roman Taťák z hotelu Augustiniánský dům říká:

Nejvíc hostů máme z jižní Moravy a Brna

Luhačovice – Luhačovice jsou lázně hlavně pro Čechy, destinací hlavně pro Moravany a Slováky, říká obchodní a marketingový manažer tamního hotelu Augiustiniánský dům Roman Taťák. „Je jich zde naprostá většina a tím jsou lázně výjimečné," tvrdí.

Roman Taťák z hotelu Augustiniánský dům.

Čím ještě Luhačovice vynikají?
Dokázaly si zachovat malebnou tvář s pohostinnými lidmi a vkusně zakomponovat moderní infrastrukturu. Důkazem je například velmi úspěšná revitalizace lázeňské kolonády, moderně zrekonstruovaná městská plovárna doplněna vodními atrakcemi, obnova Jurkovičovy aleje a mnoho dalšího. Navíc už zmíneným podílem domácích hostů. Platí to i v případě našeho hotelu: z České republiky máme téměř tři čtvrtiny hostů, slovenských je třináct procent.

Jak velký podíl přijíždí z jižní Moravy a Brna?
Je to největší množství, zhruba čtvrtina. Následuje Moravskoslezský kraj, a na třetím místě je to Středočeský kraj.

Jak se wellness hotel Augustiniánský dům připravil na letní sezónu? Čím výjimečným láká?
Augustiniánský dům i v letošním roce pokračuje ve velmi oblíbeném ranním cvičení s našimi terapeuty v hotelové zahradě a masážemi pod širým nebem. Novinkou je nová relaxační pergola, vyčištěný břeh potoka, kde jsme vytvořili ,, stezku bosou nohou, kterou ještě doplníme o „venkovní posilovnu". Hosté se mohou těšit na útulnější a intimnější prostředí naší hotelové zahrady a plnými doušky vychutnávat čistý luhačovický vzduch a sluneční paprsky.

Autor: Redakce

27.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barokní kašna Parnas na Zelném trhu v Brně.

Kašnu Parnas opět naplní voda. Po dvou letech

Ilustrační foto.

Zbrojovka víc střílí góly, ale body jí chybí. Nadále proto bojuje o záchranu

Na dálnici se převrátilo nákladní auto na střechu. Hasiči přečerpávají naftu

Šlapanice – Na střechu se obrátilo při dálniční nehodě nákladní auto v úterý kolem čtvrt na devět ráno. Stalo se to na 203. kilometru dálnice D1 ve směru na Ostravu poblíž Šlapanic na Brněnsku.

V exekuci? Lidé dluží víc, než je roční rozpočet města

Jižní Morava – Spotřební úvěr, který se vymkl kontrole, podnikatel marně čekající na zaplacení dodávky či služeb. I z takových důvodů končí Jihomoravané v exekuci. Podle statistik je nejhorší situace v Miroslavi na Znojemsku. S exekutory musí jednat každý šestý obyvatel. Lidé dluží víc peněz, než činí roční rozpočet města. Radnice letos hospodaří se stovkou milionů. Soukromé nezvládnuté dluhy představují sumu o sedmdesát milionů vyšší.

Oteplení na jižní Moravě: bude přes dvacet stupňů

Jižní Morava – Teplejší počasí si v úterý užije většina Jihomoravanů, meteorologové na území kraje očekávají polojasno až oblačno. „Nejvyšší odpolední teploty vystoupají od sedmnácti až k jednadvaceti stupňům Celsia," uvedla Jitka Kučerová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

AKTUALIZOVÁNO

Tři mrtví mezi Závistí a Černou Horou: za tragickou nehodou stálo předjíždění

Blanensko – Předjíždění. To podle všeho stojí za tragickou dopravní nehodou dvou osobních aut, ke které došlo v sobotu na silnici I/43 mezi obcemi Závist a Černá Hora na Blanensku. Zemřeli při ní tři lidé. Dva muži na místě a třetí po převozu do nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies