VYBERTE SI REGION

Jedna dobrá dvanáctka? Z 2400 zrn ječmene

Brno, střední Morava /REPORTÁŽ/ - Na moravský původ dbá brněnský pivovar Starobrno u většiny surovin, ze kterých vyrábí pivo. Jen chmel pochází z Žatce v Čechách.

6.9.2013 15
SDÍLEJ:

Pro kvalitu piva je důležitá voda i ječmen.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Náš slad v pivu nemá chybu. Tímto několik desítek let starým sloganem se chlubí na své budově prostějovská sladovna Soufflet. Jde o jedno z míst na cestě Deníku Rovnost po stopách vzniku surovin pro výrobu piva Starobrno. „Nemusejí k nám putovat daleko. Snažíme se tím snížit dopad naší činnosti na životní prostředí," upozorňuje mluvčí pivovaru Kateřina Beute.

Haná je proslulá pěstováním nejlepšího ječmene v zemi. Přispívá k tomu i Zemědělské družstvo Klenovice u Prostějova. „Úspěchy se nikde nechlubíme, ale máme dobré výsledky. Dlouho jsme vyhrávali soutěž o Cenu krále Ječmínka, až už nám to bylo trapné," poznamenává předseda družstva Miroslav Kolečkář.

Po sklizni zemědělci ječmen vyčistí a vysuší. „Používáme sušičku poháněnou propan butanem. Je to mercedes mezi těmito stroji," říká předseda. Ukazuje na stroj, na němž je vidět, že je krátce po žních. Na laika navíc moc unikátně nepůsobí.

Po vyčištění a vysušení putují vybraná zrna ječmene z družstva do sladovny. Kvalitu kontrolují v laboratoři té prostějovské hned u vjezdu do areálu. „Když je třeba deštivý rok, může být ječmen napaden plísní. Takový nechceme," upozorňuje ředitel Souffletu Richard Paulů.

Dodává, že pro vyrobení jednoho dobrého dvanáctistupňového piva je potřeba přes dva tisíce zrnek sladu. „Na metru čtverečním vyroste asi deset půllitrů dvanáctky," říká pro představu Paulů.

Pokud ječmen kvalitu splňuje, pokračuje do výroby do sladovny. Jdeme tam i my. Zrna pracovníci nejprve vyčistí a poté máčí. „Vláha v zrnu ječmene musí stoupnout ze čtrnácti na přibližně dvaačtyřicet procent, aby vyklíčilo," upozorňuje ředitel závodu sladoven František Filípek. Vlhkost potvrzují i kaluže vody, které v máčírně překračujeme.

V místnosti se šesti klíčicími boxy konečně po čichu poznáme, že jde o výrobu piva. „Na každém ze sít je jiná teplota. Šestý den je z ječmene zelený slad," přibližuje výrobu Filípek a ukazuje na zrnech stav klíčení.

Vysoká teplota v další místnosti je známkou toho, že zelený slad se dostal do spalovací komory. „Vláha ječmene je snížena na čtyři procenta. Teplo zastaví klíčení, vytváří barvu, chuť a aroma sladu," říká Filípek. Dodává, že postup zaručuje splnění podmínek piva plzeňského typu. Slad pak putuje do jedenačtyřiceti sil, odtud jej odebírají pivovary.

Vodu bere Starobrno z březovského přivaděče. „Je přes pětapadesát kilometrů dlouhý a má dvanáct studní, z nichž vodu čerpá," popisuje Milan Mišák z Brněnských vodáren a kanalizací štolu prvního přivaděče, která je asi tři sta metrů dlouhá.

Starobrno skutečně používá ve výrobě hlavně moravské suroviny. Jeho chuť už musí posoudit každý sám. „Například v Japonsku se snaží zjistit, z čeho pivo v zemi vyrábíme, proč se ho u nás tolik vypije," poznamenává k tomu Paulů ze sladovny. A usmívá se.

LUCIE SCHOVANCOVÁ

Autor: Redakce

6.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies