VYBERTE SI REGION

Královopolská, královna mezi strojírnami

BRNO - Přestože nyní Královopolská zaměstnává sedm set lidí, původně se zrodila v hlavě prozíravého inženýra Filipa Porgese.

9.5.2007
SDÍLEJ:

Současná Královopolská se soustředí na výrobu zařízení pro petrochemii.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Ten se rozhodl, že strojírenskou továrnu vybuduje na místě bývalého Bauerova cukrovaru, tedy v brněnském Králově Poli. Když se Porges rozhodl, že v průmyslově slibně vyhlížejícím Brně vystaví strojírenský podnik, neměl na realizaci svých snů peníze.

„Spojil se proto se svým bohatým bratrancem Augustem Ledererem a v únoru 1890 byla firma na světě. Tehdy ovšem nesla složitý název Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik Lederer & Porges,“ popisuje začátky strojírny ředitelka správního úseku Královopolské Hana Halasová. Zpočátku menší společnost se vrhla do výroby vagonů, parních kotlů a vzduchových kompresorů. Zanedlouho se Královopolská začala věnovat i dřevozpracujícímu průmyslu a za pár let si získala mezinárodní uznání.

„V roce 1898 společnost získala ocenění na jubilejní hospodářské výstavě ve Vídni,“ říká Halasová. Navzdory tomu, že se strojírenskému podniku vedlo dobře, často jím zmítaly stávky dělníků. Jejich postavení bylo totiž před i během světové války bídné. Problémy vyvrcholily během hospodářské krize v třicátých letech. „Podnik stál před úpadkem. Pak přišla okupace a strojírna byla včleněna do říšské společnosti v Berlíně,“ vysvětluje Halasová. Zdevastované budovy a výrobní zařízení čekala po skončení války rozsáhlá rekonstrukce.

„Hlavním heslem poválečného období bylo ,roztočit kola továren‘. Oživení společnosti se dařilo, ale jen do příchodu komunismu, kdy byla Královopolská znárodněna,“ konstatuje Halasová. Jak říká, podnik měl štěstí v neštěstí. „Rozhodnutím ministra těžkého průmyslu získala společnost vlastní suverenitu a ještě během komunismu mohla spolupracovat s Cejlonem, Irákem nebo Basrou,“ vyjmenovává Halasová.

Dnes se společnost po privatizaci, spojené s řadou problémů, zabývá hlavně výrobou těžkých jeřábů, ocelových konstrukcí, zařízení pro petrochemii a je připravena zasáhnout i do jaderné energetiky. „Dá se říci, že Královopolská už je stabilizovaná. Zakázek je stále více,“ dodává Halasová.

9.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budovu Česká televize v brněnské Běhounské ulici vydražili za 81 milionů korun, víc než dvojnásobek vyvolávací ceny. Ilustrační foto.
1

Studio České televize v Běhounské ulici nahradí kavárna, restaurace a kanceláře

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Poraněné děti: silnici mezi Rosicemi a Říčany uzavřela ledovka a nehoda tří aut

AKTUALIZOVÁNO

Za pokus o vraždu družky nožem dostal 12 let. Bodla se sama, tvrdí stále

Brno – S trestem dvanáct let vězení za pokus o vraždu odcházel v úterý od Krajského soudu v Brně Josef Švancara. Byl odsouzený za to, že loni v červenci ve svém domě v obci na Znojemsku bodl družku do hrudi. „O ničem nevím, musela si to udělat sama," hájil se u soudu. Po vynesení rozsudku se muž na místě odvolal.

Vyrábí techniku pro biology. Jihomoravským podnikatelem roku je Martin Trtílek

Brno, jižní Morava – Biopaliva, léčiva z řas nebo fotosyntézu zkoumají odborníci na přístrojích drásovské firmy Photon Systems Instruments. Jejího ředitele v úterý ocenila porota krajského kola mezinárodní soutěže Podnikatel roku. Martin Trtílek se ale nacházel pracovně v zahraničí a cenu za něj převzal jeho zástupce Zdeněk Uhlíř. „Naše firma se věnuje výzkumu a vývoji přístrojů pro bádání v oblastech biologie, fyziky a fyziologie rostlin," přiblížil Uhlíř.

Z plamenů vynesli muže i děti. Strážníci vběhli do hořícího panelového domu

Brno – Evakuovali lidi při požárech nebo zneškodňovali muže, který na dělníky házel nože. Dvojice brněnských strážníků Jiří Tomášek a Dušan Kuba 26. prosince loňského roku jako první dorazili k hořícímu paneláku ve Slavíčkově ulici na Lesné. „Když jsme přijeli, z okna v osmém patře už šlehaly asi čtyřmetrové plameny," popsal dvaačtyřicetiletý strážník Kuba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies