Ministr pro lidská práva pracuje na akčním plánu, díky kterému chce postupně zavádět čtyřicetiprocentní zastoupení žen ve vedení státních a polostátních firem. „Návrh teprve vzniká a obsahuje sedmatřicet doporučení pro větší rovnost žen a mužů v práci. Nejde o zákon, ale o strategický plán jak větší rovnosti mezi muži a ženami dosáhnout," vysvětlila mluvčí ministrova kabinetu Olga Jeřábková.

Většina firem na jižní Moravě má ze zavedení kvót obavy. Například ředitelům nemocnic přijde návrh zvláštní. „O schopnostech lékaře přece rozhodují jeho schopnosti a ne pohlaví," myslí si ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Bojí se i ředitel vyškovské firmy Böttcher Jan Krejčíř. „V mnoha podnicích pracují ženy na vysokých postech. Myslím, že je to dobře. Nicméně by to mělo fungovat nenuceně. Všichni musí prokázat své schopnosti vedení. A je jedno, jestli jde o muže nebo ženu," vysvětlil ředitel.

40 %žen by podle akčního plánu pro roky 2016 až 2018 z dílny ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera mělo postupně usednout do vedení a představenstev státních a polostátních firem. Má to být strategický dokument české vlády, ale ne zákon.

Znění připravovaného akčního plánu přijde zvláštní i matce na mateřské dovolené Martině Vaškové z Boskovic. „Zajímalo, by mě, jak této kvóty chtějí personalisté či firmy docílit. I kdyby plán vešel v platnost, po mateřské bych určitě nespoléhala na to, že mám větší šanci nastoupit do státního podniku a budovat tam kariéru. Je to alespoň hezké gesto vůči ženám," uvedla žena.

Mluvčí Jeřábková si přesto myslí, že akční plán je pro státní a polostátní firmy důležitý. „Jde o první ucelený strategický dokument pro rovnost pohlaví v zaměstnání. Ženy mají stále nízké zastoupení v rozhodovacích pozicích ve všech sférách veřejného života. V mezinárodním hodnocení si vedeme velmi špatně a jen málo žen se dostane do vedení. Často dostávají přednost muži nebo si ženy na náročnější pozici nevěří," odůvodnila vznik dokumentu.

Mezi výjimky, tedy firmy, které s plány ministra nemají problém, patří už zmíněný brněnský dopravní podnik. „Pokud budou doporučení schůdná, rádi je zapojíme. Například už nyní u nás mají ženy a muži stejné platové podmínky," uvedla mluvčí podniku Barbora Lukšová.

Podle Petry Havlíkové, která se v brněnské neziskové organizaci Nesehnutí věnuje ženským právům, je plán ministra dobře navržený. „Je důležité, aby stát šel příkladem soukromým firmám," řekla.

Pro usnadnění vstupu žen na trh práce a jejich jednodušší uplatnění je znojemský sociolog Pavel Kovařík. „Například ve vedení škol nebo nemocnic se ženy objevují zřídka. A obecně jich je v řídících pozicích málo. Situace je podle mě zoufalá a vláda by se problémem měla zabývat," zamyslel se Kovařík.

Fungováním ženských kvót si naopak není jistý senátor za sociální demokracii Zdeněk Škromach. Přitom jeho strana odsouhlasila, že na volebních kandidátkách musí být alespoň čtyřicet procent žen. Často jsou ovšem na posledních místech a do volených funkcí se jen těžko dostanou. „Společnost na to není připravená, nemusíme všechno opisovat od některých zemí jenom proto, že to zrovna vypadá správně. A hlavně by nemělo jít jen o ženy. Tam kde je převážná většina žen, by naopak mělo být dostatečné zastoupení i druhého pohlaví," myslí si senátor.