Rodina Bursíků k takovým rodinám patří. Pohltila je láska k houslím. A tak kromě toho, že na ně rádi hrají, staví je ve svém ateliéru v Kamenné ulici v Brně.

„Houslařina není řemeslo pro jednu generaci. Pracuje se s dřevem, které musí být dostatečně vysušené přirozenou cestou. To může trvat až čtyřicet let. Takže smrkové a javorové dřevo, které dnes nashromáždíme, budou v budoucnu opracovávat naši synové,“ vysvětluje houslař Jan Bursík.

Spolu s mladším bratrem Bronislavem vystudovali střední odborné učiliště hudebních nástrojů v Chebu. Otec Jan Bursík je vyučil houslařskému řemeslu. Ten v polovině osmdesátých let minulého století rodinnou firmu založil. Do tajů výroby strunných nástrojů zapojil i svou ženu.

„Otec na nás šel takticky. Jednoho dne se nás zeptal, zda si nechceme postavit vlastní housle. Říct ne jsme nedokázali,“ nadšeně vzpomíná Bronislav Bursík. Od dětství si s bratrem k těmto nástrojům vytvářeli vztah. Otec je totiž vyráběl a opravoval v kuchyni. „Táta ze začátku neměl kde se řemeslu věnovat, a tak hrál na housle. Dálkově začal studovat konzervatoř v Praze, kterou dokončil v Brně,“ popisuje Bronislav Bursík.

Když hrál v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů, nabídl mu tehdejší primáš volné místnosti v Kopečné ulici. Tam založil první ateliér. Protože nebylo možné se naplno věnovat hře na housle a jejich stavbě, oddal se umělec řemeslné práci.

„Všichni na housle umíme hrát. Je to nezbytné k tomu, abychom poznali, jestli jsme je zhotovili správně. Bez toho bychom se těžko mohli touto prací živit,“ říká Jan. Housle musí být nejenom umělecky hezké, ale i technicky dobře udělané, aby vydávaly co nejkvalitnější tóny.

Stavba jednoho hudebního nástroje trvá podle bratrů čtyři měsíce až půl roku. Přestože používají stejný materiál, nástroje i postup, housle každého z nich se vždy trochu liší. „Vždy do houslí dáváme něco ze sebe. Není možné postavit dvoje naprosto shodné nástroje. Dokonce si je pak pojmenováváme,“ usmívá se nejmladší houslař z rodiny. Na housle zhotovené v jejich dílně hrají i členové Státní filharmonie Brno.

V současnosti navazují spolupráci s výzkumným ústavem brněnského Vysokého učení technického. Zkouší při stavbě houslí používat nové materiály, jako například uhlíková vlákna. Ta by měla podpořit trvanlivost nástrojů.