VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlatnice vyrobila i řetěz pro primátora

BRNO - Výrobky Eriky Vagnerové z Brna zdobí krky hned několika primátorů či rektorů. Pracuje totiž jako zlatnice v družstvu Karat. Ten poslední teď používá olomoucký primátor Martin Novotný.

2.10.2007
SDÍLEJ:

Zlatnice Erika Vagnerová vyrábí všechno ručně.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Do své práce se zamilovala již před lety. Od dětství ráda kreslila a zajímala se o ruční práce. Když se šestatřicetiletá rodačka z Vojkovic nad Svratkou rozhodla studovat uměleckou školu v Turnově, měla jasno: chtěla se stát zlatnicí.

Od školy pracuje v proslulém družstvu Karat v brněnské Palackého ulici. „Klidně bych tu byla od rána do večera,“ září Vagnerová, když mluví o své práci.

Nejraději má výrobu na zakázku. Zákazník si nakreslí návrh, jak by měl šperk vypadat. Zlatník mu jej pomůže upravit a dá se do výroby. „Zájemci o šperk bez konkrétní představy, kteří to nechají zcela na mně, mi vyhovují nejvíc. Mám tak možnost zapojit svou fantazii. A té mám hodně,“ usmívá se zlatnice. Některé šperky, které nosí, si sama navrhla a vyrobila.

Všechno se vyrábí ručně, včetně malých řetízkových oček. K tomu, aby byla stejná, využívá vřeteno, na které namotá zlatý drátek. Jednotlivá očka se pak rozřežou, zavěsí se do sebe a zaletují. „Výroba takového řetízku mi trvá asi jeden den,“ vysvětluje.

U prstýnků se v poslední době dostávají do obliby drahokamy. Cena nejlevnějšího se pohybuje kolem tří set korun.

U sériové výroby využívá techniku litinových odlitků. „Většinou ale počet stejných kusů nepřesahuje číslo deset,“ uvádí Vagnerová. Takové šperky pak putují do dalších brněnských poboček, ale i do Znojma, Třebíče a Prostějova.

V Karatu běžně zpracovávají zlato, stříbro a mosaz. U zlata je nejběžnější čtrnáctikarátové. Kromě výroby zlatých šperků dělají v Karatu i takzvané galvanické pokovení. Jednou z možností je rhodiování. Platinový kov rhodium vylepší celkový dojem šperku, a navíc jej i chrání.

Když družstvo Karat v roce 1945 vzniklo jako sdružení zlatníků, mělo kolem dvou set zaměstnanců. Tehdy působilo v Orlí ulici. V dnešním Karatu vyrábí šperky asi dvacet lidí. Většina z nich jsou ženy. Dříve tomu bylo jinak. „Když jsem nastoupila, pracovala jsem mezi samými muži,“ dodává Vagnerová.

2.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies