VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnské škrobárny se vrátily k výrobě vodního skla

BRNO - Vodní sklo. Pod tímto tajuplným názvem se skrývá speciální směs draselných a sodných pojiv, kterou naše babičky používaly k uchovávání vajíček. V současnosti se tyto směsi využívají stále, a to třeba ke zpevnění betonu.

27.6.2007
SDÍLEJ:

Sídlo společnosti Vodní sklo BrnoFoto: DENÍK/Petr Preclík

Jedna z firem, která se mimo jiné výrobou vodního skla zabývá, je společnost Vodní sklo Brno, jejíž kořeny sahají až do roku 1844, kdy ji založil se svým švagrem brněnský podnikatel a chemik Carl Christian Hochstetter.

Od první chemické továrny v Rakousku-­Uhersku se tak společnost „vyšplhala“ na jednoho z mála výrobců vodního skla v republice.

Vodní sklo se začalo v továrně v brněnské ulici Dornych vyrábět až na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Kromě vodního skla se vyráběl i borax, soda, sirník a další chemické látky. Krátce nato se společnost pod názvem Hochstetter a Schickardt začala orientovat na brambory a z nich získaný škrob. Byla to nejlépe zařízená škrobárna v tehdejším Československu,“ objasňuje současná majitelka Vodního skla Brno Genovera Pantůčková.

Bramborový škrob ale nestačil, a tak se podnik rozhodl vyrábět další chemickou lahůdku založenou na škrobu – tiskařské barvy a lepidla. „K tomu bylo nutné přestavět skelnou pec a zvýšit počet zaměstnanců. Během války ve společnosti pracovaly více než čtyři stovky zaměstnanců a dá se říci, že v té době byly škrobárny na svém vrcholu,“ popsala Pantůčková.

Podle ní se ale válka nakonec nevyhnula ani velkému podniku. „V roce 1945 byly zničeny tři čtvrtiny provozů. Mnohé z nich se pak už obnovy vůbec nedočkaly,“ uvedla Pantůčková.

Poválečná historie firmy byla ve znamení změn. „Nejvíce se dotkly začlenění. Po znárodnění jsme chvíli patřili pod škrobárny, pak pod moravské lihovary,“ zavzpomínala Pantůčková.

I průběh sedmdesátých let byl bouřlivý. „Postupně vznikly velkokapacitní sklady škrobu a lepidlárny, začalo fungovat lokomotivové depo, plynové kotelny a skládky brambor,“ vyjmenovala novinky z posledních čtyřiceti let Pantůčková.

Vše se ustálilo až po revoluci. Tehdy se zpočátku změnilo zpracování brambor a začal se vyrábět pšeničný škrob, ovšem ani tato výroba nepřetrvala.

„Nakonec padlo rozhodnutí vrátit se zpět k výrobě vodního skla a slévárenských pojiv, která trvá dodnes. Dodáváme výrobky hlavně pro slévárny, papírny, stavební průmysl nebo třeba do chemických závodů, které vyrábějí prací prášky,“ konstatovala Pantůčková.

27.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lucie Šafářová.

Šafářová se stane světovou jedničkou ve čtyřhře

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

AKTUALIZOVÁNO

Gott kvůli nemoci zrušil vystoupení v Brně. Na LétoFestu zazpívá Koller

Brno – Nezaměnitelný hlas Karla Gotta v sobotu nakonec nezazní na brněnském stadionu za Lužánkami. Nejznámější český zpěvák měl vystoupit pod širým nebem na festivalu LétoFest. Z důvodu nemoci a hlasové indispozice však svůj koncert zrušil. Místo Gotta zazpívá Brňanům David Koller. Fanoušci se těší taky na Wanastowi Vjecy nebo Marka Ztraceného.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení