Jedna z firem, která se mimo jiné výrobou vodního skla zabývá, je společnost Vodní sklo Brno, jejíž kořeny sahají až do roku 1844, kdy ji založil se svým švagrem brněnský podnikatel a chemik Carl Christian Hochstetter.

Od první chemické továrny v Rakousku-­Uhersku se tak společnost „vyšplhala“ na jednoho z mála výrobců vodního skla v republice.

Vodní sklo se začalo v továrně v brněnské ulici Dornych vyrábět až na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Kromě vodního skla se vyráběl i borax, soda, sirník a další chemické látky. Krátce nato se společnost pod názvem Hochstetter a Schickardt začala orientovat na brambory a z nich získaný škrob. Byla to nejlépe zařízená škrobárna v tehdejším Československu,“ objasňuje současná majitelka Vodního skla Brno Genovera Pantůčková.

Bramborový škrob ale nestačil, a tak se podnik rozhodl vyrábět další chemickou lahůdku založenou na škrobu – tiskařské barvy a lepidla. „K tomu bylo nutné přestavět skelnou pec a zvýšit počet zaměstnanců. Během války ve společnosti pracovaly více než čtyři stovky zaměstnanců a dá se říci, že v té době byly škrobárny na svém vrcholu,“ popsala Pantůčková.

Podle ní se ale válka nakonec nevyhnula ani velkému podniku. „V roce 1945 byly zničeny tři čtvrtiny provozů. Mnohé z nich se pak už obnovy vůbec nedočkaly,“ uvedla Pantůčková.

Poválečná historie firmy byla ve znamení změn. „Nejvíce se dotkly začlenění. Po znárodnění jsme chvíli patřili pod škrobárny, pak pod moravské lihovary,“ zavzpomínala Pantůčková.

I průběh sedmdesátých let byl bouřlivý. „Postupně vznikly velkokapacitní sklady škrobu a lepidlárny, začalo fungovat lokomotivové depo, plynové kotelny a skládky brambor,“ vyjmenovala novinky z posledních čtyřiceti let Pantůčková.

Vše se ustálilo až po revoluci. Tehdy se zpočátku změnilo zpracování brambor a začal se vyrábět pšeničný škrob, ovšem ani tato výroba nepřetrvala.

„Nakonec padlo rozhodnutí vrátit se zpět k výrobě vodního skla a slévárenských pojiv, která trvá dodnes. Dodáváme výrobky hlavně pro slévárny, papírny, stavební průmysl nebo třeba do chemických závodů, které vyrábějí prací prášky,“ konstatovala Pantůčková.