VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Preparátor: Život je o životě a smrti

BRNO - Když je v Africe nebo v českých luzích a hájích „přecpáno“, nastupují lovci, kteří musí nadbytečná, nemocná a stará zvířata ulovit. Živočichové ale nepřijdou nazmar. Řada z nich skončí pod rukama preparátora, čtyřiatřicetiletého Pavla Zugara, který jim navrátí původní podobu.

14.5.2007
SDÍLEJ:

Preparátor Pavel ZugarFoto: Archiv Pavla Zugara

Vycpaná zvířata pak mohou obdivovat děti ve školách nebo návštěvníci muzeí.

Preparaci zvířat Zugar nikdy nepovažoval za nic morbidního. „Věnoval se tomu už můj otec, který měl malou dílnu. Mezi mrtvými zvířaty jsem prakticky vyrůstal. Smrt jsem bral jako součást života. Spíše jsem měl radost, že vzniklo něco, co se lidem může líbit,“ vzpomíná na své začátky podnikatel, který preparuje prakticky všechno.

Jeho společnost přijímá objednávky na preparaci zvířat jak od myslivců a lovců, tak od škol, zoologických zahrad nebo muzeí. „Rukama mi prošly ryby, plazi, ptáci i savci. K těm mám největší vztah, protože u nich si člověk musí pohrát s detaily a anatomií. Je to vlastně umělecko-řemeslná práce,“ tvrdí o svém neobvyklém zaměstnání Zugar.

Jeho nejmenším dílem byl rejsek, největším žirafa a nejtěžším nosorožec. „Když k nám někdo zvíře doveze, musí se odstranit veškeré organické části jeho těla. Zůstává jen tenká kůže, takže se hravě stane, že z neupravené sto kilo vážící kůže máte nakonec pětadvacetikilový základ,“ popisuje Zugar.

Kůže se pak nasazuje na takzvané manekýnky, což jsou odlitky těl jednotlivých zvířat. Tím ovšem práce nekončí. „Když se kůže dokonale napne, dodělávají se drobné úpravy, vsazují se skleněné oči, dobarvuje se, retušuje a pak se musí celé vycpané zvíře nechat zaschnout,“ objasňuje preparátor další postup.

Práce je někdy náročná. „Větší savci, jako jsou žirafy nebo bizoni, vyžadují třeba i několikaměsíční práci, než se úplně dokončí. Navíc k tomu potřebuji pomocníky, protože žirafu si těžko otočíte v ruce,“ vysvětluje podnikatel.

Zvířata, která ve své dílně zpracovává, prý ale rozhodně nejsou od pytláků. „Pocházejí z povolených lovů, které se musí dělat pro zachování těch ostatních. Každý lov je zaplacený, a z těch peněz pak parky nebo lesy financují svůj další provoz,“ objasňuje Zugar.

K podnikateli prý občas zamíří i lidé, kteří chtějí zvěčnit domácího mazlíčka. „Zanechává to ve mě rozporuplné pocity. Sám vlastním dva jezevčíky, a nedovedu si představit, že bych si nějakého vycpal na památku,“ dodává pobaveně Zugar.

14.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies