VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodinný podnik vznikl u baru

BRNO - Dva bratři, které pojila rodina, společné koníčky i vášeň k autům a sportu byli až do roku 1994 protihráči.

21.6.2007
SDÍLEJ:

Jeden z bratrů ProsovýchFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

I když Roman a Stanislav Prosovi pracovali ve stejném oboru, každý z nich působil v jiné společnosti. Nakonec ale spojili hlavy dohromady, a ke společným radostem jim přibyla ta největší – silná a prosperující firma na výrobu sportovních povrchů.

Přestože se většinou společnosti rodí po sáhodlouhých jednáních, u Prosových to bylo jinak. „Zašli jsme na zábavu, trochu se dostali do nálady a kolem druhé ranní si dohodli spolupráci. I když ráno člověk většinou vidí všechno střízlivěji, u nás to nadšení přetrvalo,“ vypráví s úsměvem starší z bratrů Roman Pros.

Na první zákazníky měli bratři podle svých slov štěstí. „Já měl také velmi dobré vztahy se svým zaměstnavatelem. V prvních měsících jsme od něj dokonce měli vypůjčeny některé stroje. Hodně nám pomohli i rodiče, kteří nám půjčili peníze. Nakonec jsme si za ně s bráchou koupili auta,“ směje se Pros.

Láska k rychlým vozům bratry provází celý život. „Vždycky jsme byli sportovně založení, máme rádi auta, tenis i fotbal,“ vyjmenovává jeden z podnikatelské dvojice. Podlahovým krytinám začali bratři rozumět až po několika letech praxe.

„Jsem vystudovaný ekonom, takže jsem v prvé fázi nerozeznal buk od dubu. Pak se z nás ale stali odborníci, díky čemuž nás oslovovalo stále více společností,“ tvrdí Pros. Bratři tak začali spolupracovat z řadou různých zákazníků. „Jednou jsme dělali linoleum soukromníkovi v bytě, pak třeba hřiště pro hokejistu Roberta Reichla.

Důležitým bodem bylo spojení s německou firmou, která se zaměřovala na sportovní podlahové krytiny,“ říká Pros, který s bratrem trávil i čtrnáct hodin denně. Právě touto spoluprací zaplnilo sourozenecké duo propast na trhu.

„Začali jsme dělat to, co nás skutečně bavilo. Občas přišly hádky i rozepře, ale dokázali jsme je vyřešit. Shodneme se totiž téměř na všem. Já jsem ten, kdo se do všeho vrhá po hlavě. Bratr je ten rozvážnější, dokáže mě usměrnit. Společně jsme dokázali najít zlatý střed a tak to má být,“ dodává spokojeně Pros.

21.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies