VYBERTE SI REGION

Stříhání u kadeřníka je obřad, ne nutnost

BRNO - Kadeřnictví vždy patřilo mezi nejvyhledávanější učební obory.

12.6.2007
SDÍLEJ:

Kadeřnice ze salonu na brněnském Mendlově náměstí stříhají zákazníky osmým rokem.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

O tom, že dnes už to není řemeslo, co bývalo, přineslo řadu změn a u lidí trochu upadlo v zapomnění, vědí i tři kadeřnice ze salonu na Mendlově náměstí v Brně, kde stříhají zákazníky osmým rokem. Dvě z nich pracují spolu už patnáct let.

„Když jsem se rozhodovala, co budu v životě dělat, měla jsem nemocného dědu a chtěla jsem mu být užitečná. Věděla jsem, že ze mne nebude doktor, tak jsem ho chtěla aspoň ostříhat,“ směje se jednapadesátiletá Vlasta Smutná. Podle ní byl tehdy učební obor jiný než dnes. „Byl velký problém se na něj dostat. Učily jsme se jak pánské, tak dámské střihy, a pak se podle nich profilovaly. Dnes je to dohromady, navíc se změnily technologie a vše je mnohem snazší. Už nemusíme dírkovat koupací čepice, abychom udělaly melír,“ uvádí pobaveně Smutná.

Pánské návštěvy mají v salonu rádi. „Chlap si nikdy nestěžuje. Ví přesně, co chce na hlavě mít, a ještě se s ním hezky povídá,“ vysvětluje pánská kadeřnice Anna Stavovská. Komunikace je prý základem kadeřnického řemesla. „Kromě toho, že pracujeme rukama, jsme i vrby, kterým denně lidé vyprávějí své starosti i radosti. Známe jejich rodiny, problémy a vyslechneme je,“ tvrdí Smutná, která za dvaatřicet let v profesi slyšela stovky nejrůznějších příběhů. Přestože jsou kadeřnictví téměř na každém rohu, lidé je prý už nenavštěvují tak často jako před lety.

„Všechny účesy jsou více ležérní, žena si je zvládne upravit sama. Přijde k nám tak jednou za měsíc,“ říká majitelka salonu Marie Daťková. Podle ní ale zákaznice zapomínají, že návštěva kadeřnictví je obřad, u kterého člověk relaxuje. Vlasta Smutná jí přitakává: „Každá zákaznice je originál, který musíte vymyslet. Když se na ni podívám, hodnotím, co nosí, jaká je, co jí bude slušet. Někdy nad tím přemýšlím i v noci. Nemůžeme tady pracovat jako v manufaktuře, pořád je pro nás kadeřnictví umělecké řemeslo,“ připomíná Smutná.

Podle kadeřnic je nejdůležitější mít stálé zákazníky. „Dnes jich mám přes stovku, ale mění se to. Ti stálí za mnou chodí pravidelně. Těm děkuju, protože mě živí. Ve službách je totiž podílová mzda,“ vysvětluje Smutná. Jestli se bude kadeřnicím dařit i dále, prý záleží na lidech.

„Naše původní klientela už k nám moc nechodí. Mladí se zase bojí, že my staří nevíme, co je v módě, což je hloupost. Pořád se učíme nové věci a střihy. Navíc už stříháme přes třicet let, a to se pozná,“ dodává Smutná.

12.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies