Najít si nové místo dá často zabrat i vysokoškolákům. Nevyučený Rom si ho shání ještě obtížněji. A tak vznikají různé projekty, které jim v tomto snažení mají pomoci. „V Brně máme přes tři sta klientů a už se nám podařilo umístit zhruba devadesát lidí,“ uvedla Svatava Vaculová z romského střediska Drom. Středisko organizuje už přes rok projekt „Mikrobus,“ jehož úkolem je podporovat zlepšení zaměstnatelnosti sociálně vyloučených osob, což jsou převážně Romové. „Poskytujeme jim různá zaškolení, aby byli například úspěšní při pohovoru nebo aby uměli vyplnit zaměstnavatelovy dotazníky,“ dodala Vaculová.

Včera se organizátoři „Mikrobusu“ v Brně setkali se svými francouzskými partnery. Ti mají ve Francii podobnou akci s názvem „Kalo Dant.“ Většinou pracují s kočovnými Romy, kterým pomáhají v zajištění vzdělání nebo v zakládání živností. „Tohle mezinárodní setkání slouží hlavně k výměně zkušeností. Naše projekty jsou inovativní, klademe v nich důraz na individuální přístup ke každému klientovi,“ řekla Vaculová.

Organizátoři brněnského projektu zatím nemají možnost umísťovat své klienty přímo u zaměstnavatelů. „Takže je posíláme do personálních agentur a ty jim pomáhají v hledání místa,“ uvedl Michal Kurfürst z romského střediska. Ale ani těm se v zaměstnávání Romů moc nedaří. „Máme jich pár, se kterými jsou firmy spokojené, ale to je minimum. Navíc se často stává, že firmy se zaměstnání Roma brání,“ uvedla Pavla Hotárková z personální agentury Index Nosluš.

Skepticky se k možnosti nalezení nového místa staví i čtyřicetiletý nevyučený Rom Martin Baláž. Bez zaměstnání je už přes rok. Hledá i přes inzeráty, nespoléhá se jen na úřad práce. Zaměřuje se na nekvalifikované profese, protože se základním vzděláním o jiné práci uvažovat ani nemůže. „Ale jakmile firma zjistí, že jsem Rom, řeknou, že místo je už obsazené,“ posteskl si.

Projektů, které mají dlouhodobě nezaměstnaným lidem pomoci v uplatnění na trhu práce se nezúčastnil. „Moc tomu nevěřím. Romové prostě nemají šanci najít si u nějaké firmy práci,“ dodal. Přitom firmy, které s romskými pracovníky nemají žádné problémy existují. „Jestli pracují přímo u nás, to nevím, nemám tu žádnou evidenci, z které by se to dalo zjistit,“ uvedl personální ředitel Skanska DS Aleš Frömmel. Stavební firma ale zcela běžně spolupracuje s romskými podnikateli a jsou s nimi spokojeni.

Opačnou zkušenost má majitel úklidové firmy, který si nepřál být jmenován, který je ale Deníku znám. „Měl jsem tady jednoho, nikdy jsem nezažil, že by něco ukradl, zalhal, nebo tak něco. Pak odešel a měl jsem tady pár dalších Romů, ale to byla hrůza. Nový velký pojízdný vysavač za osmnáct tisíc jim vydržel dva týdny. Okamžitě jsem je propustil a pochybuji, že ještě někdy nějakého Roma přijmu,“ uvedl.

Projekt „Mikrobus“ ale není jediný, který pomáhá sociálně vyloučeným lidem ve shánění práce. Podobné mají i úřady práce. Například „Příprava na práci“ nebo „Návrat do práce I a II.“ Jsou do nich zařazováni uchazeči se základním vzděláním, osoby bez kvalifikace, ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností nebo vzděláním, které neodpovídá aktuální poptávce na trhu práce. Do projektu „Příprava na práci“ dosud vstoupilo pět set deset lidí a osmdesát z nich již pracuje.