Právě tehdy zde totiž začala fungovat prodejna Josefa Lídla, která se brzy rozšířila na první továrnu hudebních nástrojů na Moravě. I když už dnes firma na „Zelňáku“ nepůsobí, její jméno nesou žesťové nástroje po celém světě stále. V tradici se totiž rozhodl pokračovat Lídlův pravnuk Martin Lachký a jeho žena Renata. Spolu vlastní společnost pod názvem Josef Lídl.

Žestě byly doménou dědečka

V prvopočátcích firmy se její zakladatel Josef Lídl orientoval téměř na všechny hudební nástroje. „Prodávaly se housle, basy, ale třeba i piana a harmoniky. Svůj věhlas ale pradědeček získal až s výrobou lesních rohů a dvojlesnic, protože v té době to byly ojedinělé nástroje,“ vzpomíná Renata Lachká.

Těm prý podlehl Lídlův syn Václav, který se o žesťové nástroje zajímal nejvíc. „Na vývoji lesnic spolupracoval i s matematiky a techniky z Vysokého učení technického,“ vypráví o svém dědečkovi pokračovatel rodinné tradice Martin Lachký.

Podle něj vyráběl tehdy dědeček nástroje i pro rakousko-uherskou armádu. Lídlovi vystavovali i na mezinárodních soutěžích. „V roce 1933 společnost získala jedno z nejvyšších ocenění na výstavě v Chicagu,“ podotýká Lachký.

Společnosti se ve výrobě a prodeji hudebních nástrojů dařilo až do příchodu komunismu v roce 1948, pak výroba ustala.

Dnešní podnik navázal na stoletou tradici toho původního v roce 1992. „Manžel a jeho otec se rozhodli v podnikání pokračovat. Protože už však nestačily prostory na Zelném trhu, přestěhovali jsme továrnu na ulici Dornych,“ uvádí Lachká.

Nástroje vyrábí, už je neprodávají

S firmou Lídl music, která s hudebními nástroji obchoduje, prý ale nemají nic společného. „Fungujeme už odděleně. Pouze prodejně pronajímáme původní dům na Zelném trhu,“ vysvětluje Lachký.

V jejich továrně dnes pracují asi dvě desítky lidí. Od těch, kteří vytahují mosazné pláty v dlouhé tuby, přes taviče, kteří trubky musí zahnout, až po leštiče, kteří dodají nástroji tu pravou barvu. „Je to dlouhodobý proces, v němž je každý důležitým kolečkem v soukolí. Všechno si prakticky vyrábíme sami, což je dost náročné. Na druhou stranu jsme ale dokázali udržet v povědomí Brňanů jméno, které něco znamená,“ dodává Lachká.