Žlutá linka z Brna jezdí 10 let. Zásadně změnila komfort cestování

Žluté autobusy ve své době působily na cestující doslova jako zjevení. „Rozhodl jsem se vsadit na vysoký komfort. Autobusy mají klimatizaci. Cestující sedí v pohodlných sedadlech, celou cestu se o ně stará stevardka. Nabízíme jim zadarmo noviny, kávu a další teplé nápoje nebo sluchátka, ve kterých poslouchají hudbu či zvuk k filmu," popsal svoji strategii majitel brněnské Student Agency Radim Jančura.

Zřídit linku mezi Prahou a Brnem ho napadlo, když si tuto cestu protrpěl jako pasažér. „Když ze mě tehdy na sedadle lil coby z cestujícího pot, začal jsem počítat cestující. Bylo jasné, že nový byznys musí fungovat. Stačilo nakoupit autobusy, zajistit lepší komfort a vozy vyslat na trasu každou hodinu," připomněl začátky linky podnikatel.

Stále v oběhu

Podle ekonomického analytika Michala Kozuba je linka mezi Prahou a Brnem velmi lukrativní. „Je tu mnoho cestujících, kteří dokážou naplnit kapacity i v časech mimo špičku. Díky tomu jsou autobusy ne-ustále v oběhu, a mohly vyjíždět každou hodinu nebo dokonce půlhodinu. Frekvence odjezdů pak láká další zákazníky, kteří vědí, že nebudou muset čekat zbytečně dlouho na další spoj," poznamenal analytik.

Student Agency se tento krok vyplatil a brzy mohla zavést linky i mezi dalšími městy. „Tím, že autobusy jsou neustále v oběhu, mají výrazně vyšší nájezdy, než bývalo dříve běžné. To znamená, že jeden vůz dokázal přinést vyšší tržby. Tím se lépe a rychleji rozpouštěly náklady na jejich pořízení," doplnil analytik.

O tom, že se autobusy mezi Brnem a Prahou vyplatí, byly přesvědčené i další společnosti. Asi nejtužší boje o zákazníky zažila Student Agency se společností Asiana. Z původního sporu o to, kdo je českou jedničkou v prodeji letenek, se stala několikaletá válka, na které lidé vydělali. Díky souboji mohli mezi Brnem a Prahou jezdit za padesátikorunu. „Chceme přilákat nové klienty na náš rezervační portál. Není v tom nic jiného," vysvětloval na podzim roku 2007 majitel společnosti Asiana Alexej Litvin, proč na trase, kde dominovala Student Agency, nasadil extrémně nízkou cenu.

Jančura ale nehodlal couvnout a jízdné slevil taky. Obě společnosti na sebe vzájemně podávaly stížnosti k antimonopolnímu úřadu. Asiana se udržela na trhu jen krátce, dokonce snížila cenu na korunu, ale už v únoru příštího roku omezila spojení jen na dva spoje denně. Ty vydržely do roku 2009, kdy Asiana skončila s autobusovou dopravou.

Z Jančurovy novinky těžili i cestující na jiných linkách. „Na vnitrostátních spojích se objevily autobusy s nabídkou nápojů zdarma, tisku, později s vlastními obrazovkami nebo internetem," doplnil Kozub.

D1 Express

Dlouhodobě se Student Agency mezi Prahou a Brnem přetahuje o cestující s Českými drahami. Ty předloni využily oprav dálnice D1 a lákaly cestující do svých D1 Expressů. Nabízely wifi připojení a trasu urazily za dvě a půl hodiny.

Přesto spoje skončily, neměly dost cestujících. „Mezi Prahou a Vídní jezdí přes Brno každou hodinu ty nejkvalitnějšía vozy a letos tu začnou jezdit soupravy RailJet. Cesta je na kilometry delší než autem, ale dálnice může být ucpaná," uvedla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.

Jízdenka do vlaku i do žlutého autobusu vyjde na 210 korun.

Radim Jančura: Díru na trhu pozná každý

Brno /ROZHOVOR/ - Boj s úřady a státními podniky majitele Student Agency Radima Jančuru baví. „Nikdy mě nenapadlo couvnout," říká.

Jednou jste řekl, že na zavedení linky mezi Prahou a Brnem jste přišel, když jste cestoval mezi těmito městy běžným autobusem a ve starém voze vám bylo horko, a neměl jste si kam zajít na záchod. Je to váš obvyklý způsob vymýšlení podnikatelských plánů?

Asi každý někdy vidí díru na trhu a je s něčím nespokojený. Pak už je jen na jeho rozhodnutí, jestli má dost energie a odvahy, aby to zkusil nabídnout lépe. Kromě našich autobusových linek je to případ i pražské taxislužby, do které jsme teď vstoupili. Ta sice už byla částečně „odmafianizovaná", ale stále nikdo nepřišel se systémem, který by chránil zákazníka a zároveň i stát proti okradení.

Svůj byznys jste si musel v České republice někdy doslova vybojovat. Vyhovuje vám takový způsob práce?

Boj má pro mě určitou krásu. Kdyby to bylo snadné, tak by to člověka nebavilo. Je to boj se státem, státní firmou a díky tomu motivace vydrží. Překážky jsou o zdolávání, couvnout mě nenapadlo. Řešíme teď třeba ztrátové vlaky RegioJet, na kterých proděláváme přes 100 milionů korun, dráhy prodělávají přes miliardu, ale ne-ustále tvrdí, že to tak není. S takovým konkurentem se těžko baví.

Odrazuje vás to, že RegioJety mezi Prahou a Ostravou si na sebe nevydělají, od zavádění dalších vlakových spojů?

V autobusové dálkové dopravě jsme největší společností u nás a chtěl bych získat stejnou pozici i ve vlakové, státem nedotované dopravě. Že proděláváme na lince PrahaOstrava, nás neodrazuje, ale naše záměry to zpomaluje, protože banky nechtějí vydávat peníze na další projekt obdobný jako ten, který nefunguje. Na druhou stranu se chceme účastnit soutěží o regionální dopravu, která je skoro z dvou třetin dotovaná státem a banky se jen perou, aby na ni mohly dát peníze.

Co máte v plánu pro tento rok?

Na základě hlasování lidí přidáme nové linky. Třeba v mezinárodních spojích přidáme mezi Brnem a Vídní každý den ještě devátý spoj. Chceme také stabilizovat RegioJet, na Slovensku už se to podařilo.