Okolo hasičských stanic na jihu Moravy možná brzy budou kroužit zaměstnanci technického muzea. Hasičská technika v kraji je totiž zastaralá. Přestože ministerstvo vnitra nakoupilo desítky nových aut, jihomoravští hasiči by jich potřebovali mnohem víc. K požárům navíc jezdí se stroji, které jsou někdy více než třicet let staré.

„Vozový park se sice každým rokem modernizuje, ale v požárních stanicích stojí někdy i stroje desítky let staré. Například v Brně je automobilová plošina se žebříkem, která má dvaatřicet let,“ řekl ředitel jihomoravských hasičů Zdeněk Vlkojan. Ten si pro letošní rok vytyčil jednoznačnou prioritu. A tou je nahradit zastaralou výškovou techniku.

Peněz není nazbyt

Otázkou zůstává, kde na nové stříkačky, cisterny a žebříky vezmou hasiči peníze. Rozpočet je totiž stále stejný, ale ročně vydají hasiči čím dál více peněz za energii a pohonné hmoty. „Z Jihomoravského kraje jsme neviděli už pět let ani korunu. Naposledy jsme získali patnáct milionů na nové operační středisko. Jinak nic,“ posteskl si Vlkojan.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek chce situaci změnit. „Z rozpočtu na letošní rok půjde pětatřicet milionů dobrovolným hasičům. Jejich práce si velmi cením,“ řekl Hašek. Peníze v rozpočtu prý bude hledat i pro profesionální hasiče, kteří těm dobrovolným vysloužilou techniku zdarma předávají.

Hasiči lidi uklidňují, že byť je jejich technika dřívějšího data narození, nehrozí jejich nefunkčnost. O stroje se totiž starají desítky techniků a mechaniků. „Daří se nám starší techniku repasovat. Auta naštěstí nemají najezděných mnoho kilometrů, takže pokud se stroje opraví, mohou sloužit ještě dalších deset let,“ potvrdil technický šéf jihomoravských hasičů Martin Červenka.

Repasovat se ale nedá donekonečna. „Hasiči potřebují hlavně funkční žebřík, ne podvozek. Při hašení je jedno, jestli žebřík přijede na mercedesu nebo manu,“ poznamenal Červenka s tím, že zbrusu nové auto s žebříkem dostali hasiči z Vyškova. „Stál čtrnáct milionů korun a má dokonce i koš s držákem na nosítka. Ve výbavě žebříku je také halogenové světlo pro nasvícení místa zásahu,“ přiblížil Červenka novinku.

Požárů ubylo

Z posledních statistik hasičů vyplývá, že loni vyjížděli méně než v roce 2007. „Pokles je zhruba o deset procent. Nebyl suchý rok, takže tolik nehořely trávy a podobně,“ vysvětlil vedoucí oddělení zjišťování příčin požárů Pavel Tinka. Loni ovšem přibylo mrtvých, kteří zahynuli při požárech. „Bylo jich jedenadvacet. Tedy o tři více než v předchozím roce. Nejvíce lidí zemřelo v Brně. Obětí bylo sedm,“ vypočítal Tinka.

Nejtragičtější požár roku 2008 zapálil žhář

Ze všech plamenů, které šlehaly v roce 2008 na jižní Moravě, napáchaly nejvíce škody ty z Trnkovy ulice v brněnské Líšni. Nejenže při rozsáhlém požáru ubytovny napáchal oheň škodu za více než třináct milionů korun, ale při požáru navíc zemřeli tři lidé a další čtyři se zranili. Všichni mrtví pracovali jako dělníci v nedaleké továrně Zetor.

Požár vypukl v neděli 25. května kolem půl desáté večer. „Na místě tehdy zasahovalo šestnáct jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů z Brna a z okresu Brno-venkov. Policisté museli kvůli dvaadvaceti cisternám odklánět dopravu a Trnkova ulice byla několik hodin neprůjezdná,“ popsal náročný zásah mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Hasiči dostali oheň pod kontrolu kolem půlnoci. V ohořelých troskách ubytovny, v níž podle kriminalistů přebývalo třicet lidí, pak záchranáři našli tři ohořelá těla.

Podle vyšetřovatelů k neštěstí vůbec nemuselo dojít. V době požáru totiž byla budova zkolaudovaná jako sklad a ne jako ubytovna. Policisté navíc přišli na to, že objekt někdo úmyslně zapálil. „Provozní ubytovny údajně předchozí den vyhodil jednoho z ubytovaných, a ten pak vyhrožoval, že všechny zabije,“ řekl tehdy mluvčí brněnských policistů Bohumil Malášek. I přesto dosud kriminalisté žháře nedopadli. (vak)

Nejtragičtější
25. května – požár ubytovny, Trnkova ulice v Brně­-Líšni, 3 mrtví, 4 zranění
9. listopadu – požár rodinného domu, Vracov na Hodonínsku,1 mrtvý, 3 zranění
18. června – výbuch a požár domu v brněnské ulici Hlinky, 5 zraněných
S největší škodou
9. ledna – požár výrobny plastů, Letovice na Blanensku, 15 milionů
12. května – požár výrobní haly, Rousínov na Vyškovsku, 13 milionů
23. října – požár drogerie, Tkalcovská ulice, Brno, 9 milionů
Nejvíce evakuovaných
18. června – požár garáže, Medlánky, Brno, 84 evakuovaných lidí