VYBERTE SI REGION

Nové nádraží v Brně? Až po roce 2025

Brno - Ministerstvo dopravy chce posunout přestavbu brněnského nádraží. Začátek akce plánuje oddálit o šest let, tedy na rok 2020. Město i kraj proti tomu protestují.

21.1.2011 54
SDÍLEJ:

Vizualizace. Plánovaný vchod do nového hlavního nádraží v BrněFoto: Zdroj: Magistrát města Brna

Vážení čtenáři, vše o přesunu brněnského nádraží najdete ve speciální rubrice.

PŘESUN NÁDRAŽÍ

Nejdříve po roce 2025 se Brno konečně dočká nového nádraží. Ve svém návrhu, takzvané Superstrategii, počítá ministerstvo dopravy s tím, že modernizace začne v roce 2020. Projekt za pětadvacet miliard korun měl přitom podle plánů vlády Miloše Zemana skončit v roce 2015. I proti posledním odhadům se nyní přestavba nádraží odkládá o dalších šest let.

Ministerstvu dopravy vadí především to, že si Brno ještě nevyřešilo všechny záležitosti přestavby. „Neukončilo s obyvateli diskuzi o poloze nádraží a projekt navíc neustále brzdí ekologové. Proto nemá cenu zařazovat tuto investici už do roku 2014. Lidé v Brně se musí v prvé řadě dohodnout,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Připustil, že určitou roli v odkladu sehrál i plán ministerstva investovat raději do silničních obchvatů měst.

Návrh ministerstva zcela odmítá jihomoravský radní pro územní plánování David Macek. „Rok 2020 považuji za naprosté nedorozumění. Ministerstvu jsme jasně řekli, aby s penězi na přestavbu počítalo už v následujícím roce. Pro rok 2013 pak chceme prosadit dotaci z evropských peněz,“ zdůraznil Macek. Upozornil, že Evropská unie může dát až tři čtvrtiny potřebných peněz. Dotační program ale končí v roce 2014.

Politické rozhodnutí

Náměstek brněnského primátora Robert Kotzian je přesvědčený, že se názor ministerstva dá změnit. „Superstrategie je politické rozhodnutí. Stejně tak politické rozhodnutí je její změna. Očekáváme, že investor ze Správy železniční dopravní cesty bude pokračovat v přípravě přestavby. My s ním budeme spolupracovat,“ řekl Kotzian.

Mluvčí ministerstva změny nevylučuje. „Návrh prošel jen ministerstvem. Neprojednala jej mezirezortní komise a neschválila vláda,“ informoval.

Podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Pavla Hally nemá Brno počítat s tím, že společnost bude pokračovat v případě přestavby za každou cenu. „Superstrategie je pro nás směrodatná, budeme se řídit podle ní,“ zdůraznil Halla.

Zdržení stavby mají podle něj na svědomí ekologové brojící proti jeho přesunu. „Neustálé diskuze o poloze nádraží projektu rozhodně nepomohly. V roce 2014 skončí současný evropský dotační operační program. A není vůbec jisté, zda následující bude také tak štědrý,“ upozornil mluvčí.

Odpůrci odsunu nádraží napadli i druhé územní rozhodnutí, které železniční uzel získal loni v červenci. Osmadvacet připomínek a námitek nyní projednávají odvolací orgány kraje i města. A ekologové jsou připraveni zopakovat postup z roku 2008, kdy si u Krajského soudu v Brně vymohli zrušení pravomocného územního rozhodnutí. „I toto má spoustu chyb, například překračování hlukových limitů,“ upozornil Miroslav Patrik z koalice Nádraží v centru.

Historie brněnského nádraží

1839
První vlakové spojení Vídně a Břeclavi s Brnem. Trať končí v prostoru dnešního hlavního nádraží budovou kolmo ke kolejím.
1845 až 1848
Zboření dosavadní výpravní budovy, která stojí v cestě trati na sever. Stavba nové výpravní budovy v dnešní poloze.
1924
Město Brno vyhlásilo architektonickou soutěž na přestavbu nádraží.
1927
Představitelé města poprvé došli k závěru, že je nutné přesunout nádraží ze stávající polohy.
1966
Brno schválilo přestavbu železničního uzlu s nádražím odsunutým do prostoru dnešního nákladního dolního nádraží.
1994
Brno přijalo nový územní plán s nádražím v odsunuté poloze podél Košťálovy ulice souběžně s Opuštěnou.
2004
Po tlaku aktivistů proti odsunu město vyhlásilo referendum o poloze nádraží. Vyhráli odpůrci odsunu, referendum však nebylo pro nízkou účast čtyřiadvaceti tisíc voličů závazné.
2007
Brněnští koaliční lidovci navrhují zachování regionálních vlaků v centru a stavbu nádraží pro mezinárodní vlaky v odsunuté poloze. Obě nádraží navrhují propojit rychlodráhou. O dva roky později tento návrh padl. Zároveň město obdrželo studii o vhodnosti obou variant. Studii kritizují zastánci i odpůrci odsunu.
2008
Na základě žaloby ekologů zrušil Krajský soud v Brně platné územní rozhodnutí pro odsunuté nádraží.
2010
Dokončení první etapy nového odstavného nádraží v Heršpicích, tedy první etapy přestavby železničního uzlu. Odsunuté nádraží zároveň získalo opět územní rozhodnutí, proti němuž se odvolala takřka třicítka lidí, firem a neziskových organizací.

Odpůrci odsunu: Máme spoustu času na boj

Zpráva ministerstva dopravy, které chce přestavbu nádraží odsunout na rok 2020, některé rozčílila, jiné naopak potěšila. K první skupině patří představitelé Brna a Jihomoravského kraje. Ke druhé aktivisté z koalice občanských sdružení Nádraží v centru.

Odpůrcům přesunu totiž dalo ministerstvo příležitost, jak bojovat proti plánům města. „Pokud bude takzvaná Superstrategie ministerstva dopravy schválena, máme opravdu dost času zamyslet se, co dál,“ uvedl Matěj Hollan ze sdružení Nádraží v centru. Boj za to, aby nádraží zůstalo tam, kde je, aktivisté vzdát nehodlají. A informace o tom, že už je přesun prakticky schválený, považují za nesmyslné.

Nutné opravy

Odklad nahrává přestavbě nádraží v současné poloze. „Nádražní budova i trať jsou ve špatném stavu. Pokud mají sloužit ještě dalších deset let, musí je stejně někdo opravit. Proto je dobré zvážit, jestli v tom případě rovnou nezačít s přestavbou nádraží v současné podobě a odsun zamítnout,“ navrhl Hollan.

Odpůrci odsunu chtějí svůj názor prosadit i na úrovni Jihomoravského kraje. „Kraj připravuje svůj územní plán. Jednáme s jeho představiteli a snažíme se je přesvědčit, aby zhodnotili výhodnost všech variant přestavby železničního uzlu,“ uvedl aktivista.

Krajský radní David Macek ovšem jiné varianty než nádraží v takzvané odsunuté poloze odmítl. „S aktivisty jsem jednal a o jejich požadavcích a námětech vím. Přesto vše hovoří pro uskutečnění starého plánu. Neexistuje důvod, aby nádraží leželo jinde než na jihu. Není to odsunutá poloha, spíše rozšířené centrum města,“ zdůraznil Macek.

Tím, kdo na verdikt, zda nádraží přesunout nebo ne, čeká velmi netrpělivě, je společnost Brno new station development. V roce 2008 si na čtyřicet let pronajala pozemky současného nádraží od hotelu Grand až k řece Svratce. Měla v plánu je revitalizovat a potom komerčně využívat. Už dva roky má ale svázané ruce, protože neví, zda nádraží zůstane, nebo se přesune.

Čekání a čekání

Neustálé odklady společnosti způsobují velké ztráty. „Je to stejné jako s kterýmkoliv domem. Když jeho opravu oddalujete, tak vás to stojí mnohem víc peněz,“ řekla už dříve mluvčí společnosti Taťána Čtvrtníčková.

Společnost si nechala zpracovat dva projekty. Jeden pro případ zachování nádraží a druhý pro odsunutou variantu. „Je to složitá problematika a nám nezbývá než čekat,“ okomentovala včera novinky z ministerstva dopravy.

Mluvčí Českých drah Kateřina Šubová říká: Kapacita nádraží je je místy plná

ROZHOVOR
– Ani další odklad přestavby brněnského železničního uzlu nemůže způsobit kolaps železniční dopravy na jižní Moravě. Podle mluvčí Českých drah Kateřiny Šubové je totiž vyloučené, že by dopravce pustil na koleje více vlaků, než dokáží bez problémů pojmout. „Prostě se musíme přizpůsobit každé variantě,“ říká Šubová.

Jak se dívá vedení Českých drah na plán ministerstva dopravy začít s přestavbou železničního uzlu až v roce 2020? Nemáte strach, že se narůstající doprava v Brně zasekne a ochromí železnici v celém kraji?

Tak alarmující situace není. Vlakové spoje si objednává Jihomoravský kraj i stát. A obě instituce znají kapacity nádraží a železnice. Objednávají tedy tolik spojů, kolik vědí, že jim můžeme zajistit. Nemyslím si proto, že někdy přijde okamžik, kdy vlaky zůstanou stát kvůli malé kapacitě nádraží.

Skutečně z toho nemáte strach?

Je pravda, že kdyby kraj chtěl přidávat další a další spoje, tak je do Brna všechny nedostaneme. Ale po nárůstu počtu cestujících po roce 2006 už množství přepravených stagnuje. Nepředpokládáme proto přidávání dalších spojů.

Ale už teď je přece kapacita nádraží na hraně.

Ano, to je pravda. V určitou denní dobu je vyčerpaná, nebo se vyčerpání blíží. Je to případ tří odpoledních vlaků z Hrušovan u Brna do Tišnova. Ty nově jezdí od Modřic po nákladním průtahu až do Židenic. A míjí přitom hlavní nádraží. V jiných časech ale stále máme pro zahuštění dopravy rezervu.

Autor: Petr Jeřábek

21.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 54
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Pět tisíc domácností v Brně je stále bez internetu. Možná až do večera

Brno – Překopnutý hlavní optický kabel stále ztrpčuje život některým lidem, kteří mají internet od společnosti UPC. Přerušení spojení přišlo v pondělí odpoledne a dotklo se asi padesáti tisíc domácností v Brně a okolí, většina z nich už opět signál má. Přibližně tři až pět tisíc domácností je ale stále bez připojení. Podle mluvčího UPC Jaroslava Kolára se snaží společnost obnovit všechny služby do úterního poledne. Nelze ale vyloučit, že některé domácnosti budou bez internetu i déle.

Richard Müller v Brně: nová deska i šansony

Brno – V září vydal nové album a ještě za čerstva s ním vyrazil na koncertní šňůru po českých a moravských městech. V úterý večer se slovenský zpěvák Richard Müller vrací na prkna brněnského Janáčkova divadla, aby zde završil své tříměsíční „To nejlepší" turné.

OBRAZEM: Lucie Bílá a její hosté vystoupili v Brně

Brno – Na poklidnou vánoční atmosféru se mohli lidé naladit v pondělí večer v brněnské hale Vodova. Se svým slavnostním vánočním koncertem tam vystoupila Lucie Bílá. Zpěvačku doprovázela kapela Petra Maláska a nechyběli ani hosté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies