Dokument nastiňující rozvoj dopravy mezi roky 2014 a 2020 schválila vláda a pro Brno má několik doporučení. „Schválením začala dopravní politika platit. Do parlamentu jít nemusí," sdělil mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.

Dopravní politiku přirovnal k jízdnímu řádu. „Je sestavená na základě objektivních kritérií. Poslouží tak jako základ činnosti dalších vlád a ministrů dopravy bez ohledu na politickou situaci. Měli by se jí řídit," poznamenal Novák.

Stávající problémy brněnského železničního uzlu zmiňuje dokument několikrát. Vadí jak krajské dopravě tak celostátní. Na rozdíl od jiných měst však nestanovuje termín jeho přestavby na rok 2018, nýbrž odkazuje na samostatnou strategii.

I tak to představitelé města berou jako vítězství. „Potřebu modernizace uzlu jsme do politiky prosadili našimi připomínkami. Je nám jasné, že její přítomnost v tak strategickém dokumentu je nutný předpoklad k získání peněz. Znamená to, že k nim není cesta uzavřená," uvedl náměstek primátora Robert Kotzian.

Podle mluvčího Nováka je pro přestavbu uzlu a stavbu nového nádraží klíčové, aby bylo pevně ukotvené v novém územním plánu. „Zatím pracujeme se dvěma verzemi jeho polohy. V centru a odsunuté na jih," řekl.

Přesto stát počítá s tím, že na přestavbu uzlu začne první peníze posílat v roce 2015.

Modernizace trati

Náměstek Kotzian zdůraznil, že se Brnu podařilo prosadit do státní politiky prakticky vše. „Kladli jsme důraz na železniční uzel, velký městský okruh, dálniční spojení s Vídní a modernizaci trati do Přerova," poznamenal.

Prozatím jednokolejnou trať do Přerova, především úsek z Brna do Vyškova studie spolu se spojením do Znojma jmenuje jako velké problémy kraje. A stejný postoj má i společnost Kordis, zajišťující krajskou dopravu. „Každý den jedou mezi Brnem a Vyškovem čtyři tisíce lidí. Ve špičce tak vyjíždí autobusy každých deset minut," upozornil ředitel společnosti.

Problému si všiml i Kamil Šimek. „Do Rousínova jede jeden vlak za den, přestože skrz něj vede trať. Takže cestovat tam musíme méně pohodlnými a pomalejšími autobusy," podotkl.

Podle ředitele Kordisu Horského naopak u trati do Znojma takový problém není především kvůli malému počtu cestujících.

Přesto ministerstvo hodlá zrychlit nejen klíčové spojení na Přerov, ale také do Znojma. „Chceme zvětšit propustnost trati a zmodernizovat ji. Ale patří až do rozšiřující sítě tratí, které se budou stavět po roce 2030," poznamenal mluvčí Novák.

Podle schválené politiky se bude také intenzivně pracovat na další úplně nově železniční trati mezi Brnem a Prahou. Vlaky po ní v roce 2030 pojedou rychlostí 230 kilometrů v hodině a trasu mezi největšími městy zvládnou za hodinu.

Významnou úlohu má mít podle schválené politiky železnice také v letecké dopravě. Pro rychlejší propojení tuřanského letiště s centrem města navrhuje jeho napojení právě na vlak. „I to byla jedna z našich připomínek," poznamenal náměstek Kotzian.