Vyroste nad nádražím Scarabeus?

Nejen brněnský drak, ale také brouk bude možná symbolem Brna. Posvátného brouka scarabea totiž připomíná tvar sedmipatrové budovy, která by mohla překlenout nástupiště nového vlakového nádraží v brněnském Jižním centru.

Před pár dny dostali studii projektu na stůl zaměstnanci odboru životního prostředí na Krajském úřadě v Brně. Ti posoudí dopady stavby na životní prostředí. „V původním plánu se počítalo s propojením nástupišť mostem. K tomu se vrátíme, pokud projekt Scarabeus padne. Pokud se Scarabeus stavět bude, protáhne se stavba nádraží o půl roku až rok,“ uvedl Karel Janků ze Správy železniční a dopravní cesty. Celý železniční uzel podle něj bude každopádně hotový nejpozději do konce roku 2015.

Správa železniční a dopravní cesty je investorem nového nádraží v Brně, ale Scarabeus by měla zaplatit soukromá firma. Její jméno ale Janků říct nechtěl.

Komentovat projekt odmítl i autor architektonického řešení Petr Parolek. „Nic vám neřeknu. Více se dozvíte v lednu,“ uvedl Parolek. Jedna jeho stavba už v Brně stojí. Navrhl letištní terminál v Brně­Tuřanech. Dům, jehož interiér bývá přirovnáván k útrobám žraloka, získal v roce 2007 prestižní ocenění Stavba roku. Stejně jako letiště, i Scarabeus má být ukázkou takzvané organické architektury.

Scarabeus má mít podle Parolkova návrhu sedm pater, pět z nich nad úrovní vlakových kolejí. Zaplní ho obchody i kanceláře, restaurace s promenádou, hotel i téměř sedmnáct set parkovacích míst. V prvním patře nad kolejištěm se má směrem k jihovýchodu otevírat terasa. Scarabeus má mít měděnou střechu a čtyři atria zakrytá prosklenými kopulemi. Má být dlouhý tři sta padesát metrů, široký dvě stě třicet a vysoký čtyřicet metrů.

Pro a proti

Komplikací se ale obává brněnský náměstek Martin Ander. „Musíme prověřit, zda tak velká stavba je v souladu s územním plánem. V původním záměru totiž nic takového nebylo. Také nás bude zajímat, jak to je s architektonickou soutěží, která tam proběhla. Je to však rozumný trend, takové centrum nádraží oživí,“ myslí si Ander.

Náměstku primátora Oliveru Pospíšilovi se projekt líbí. „Byl jsem na nádherném nádraží v Madridu. Tam když vstoupíte, jako byste se octli v botanické zahradě. Něco tak nadčasového bych v Brně uvítal. Slyšel jsem však i názory, že stavba je příliš velkolepá a rozsáhlá a že ji lidé nevyužijí,“ řekl Pospíšil.
Proti projektu se postavila ekologická organizace Děti Země. „Postavit tak ohromnou komerční stavbu jsme vůbec neočekávali. Nebylo to v žádných zveřejněných plánech, a navíc nyní v době hospodářské krize každý soukromý investor jistě bedlivě zvažuje každou velkou investici,“ podotkl Miroslav Patrik z Dětí Země.

Pokud by měl Scarabeus dostat územní rozhodnutí, budou Děti Země požadovat důkladnější hlukovou a emisní studii a analýzu vlivu na architektonický ráz okolí.

Primátor města Brna Roman Onderka o projektu mluvit nechtěl. „Nic o tom nevím. Přivítám však jakékoliv investory, kteří myslí svou investici v Jižním centru vážně. Samozřejmě s ohledem na architektonická pravidla místa,“ podotkl Onderka.

Podle architekta Petra Hrůši pravidla v Jižním centru příliš svázané nejsou. „Tam se hodí v podstatě cokoli. Toto opuštěné místo je mimo odkaz lidské historie. Teď už záleží jen na tom, aby stavba nebyla arogantním megalomanským gestem. Když bude vycházet z funkce, dá na kvalitu, estetiku a lidské měřítko, mohla by to pro Brno být reklama. A taky úplně nové centrum,“ myslí si Hrůša.

Ne všem, kteří návrh viděli, však budova připomíná posvátného brouka. „Vypadá to jako rejnok a jeho ploutve tvoří bránu nad perony,“ popsal svůj dojem Pospíšil. Tvar rejnoka má mít přitom například plánovaná koncertní síň v Českých Budějovicích, kterou navrhnul architekt Jan Kaplický.

Stavba nového nádraží v Brně se oproti původním plánům už teď opožďuje. Poslední komplikací bylo zrušení územního rozhodnutí, které před dvěma týdny vydal Krajský soud v Brně. Vyhověl tak lidem, kteří měli k rozhodnutí výhrady například kvůli zvýšenému hluku. Soud však rozhodnutí zrušil kvůli zásadním vadám v územním řízení. Městská část Brno-střed bude muset dokument přepracovat.

BARBORA FIALOVÁ a BARBORA KURCOVÁ