VYBRAT REGION
Zavřít mapu

A přece je mám ráda, ty naše dráhy české

Fejeton - Některé lásky člověk neopustí, i kdyby mu třeba plivaly do tváře. Trpím už dávno jednou ne zcela opětovanou láskou k Českým drahám. Je to takřka slepá vášeň – riskuji zdraví ve vymrzlých vagonech, ztrácím čas při čekání na nenavazující spoje a navíc všechny kolem přesvědčuji, že musí dráhy milovat také, abychom je vůbec udrželi při životě.

8.1.2009
SDÍLEJ:

Foto:

JANA KUBRICKÁ

Je to skutečně smutné, má preferovaná dopravní služba se ke mně opakovaně zachovala macešsky, přestože jsem zákaznice z nejvěrnějších. Jsem přímo odkojena žlutou limonádou z nádražního bufetu. V sedmi letech jsem pro rodiče k Vánocům vyrobila nazdobenou plachtu s příjezdy a odjezdy místního motoráku. Celý život se oblékám do temně modré a dokonce mi to v ní sluší.

Idos mám uložen mezi oblíbenými internetovými stránkami. Mám zákaznickou kartu a chtěla bych mít i kilometrickou banku. Je tohle všechno pořád málo na to, aby se mi dostalo prvotřídního zacházení? Snad jsem jen měla párkrát smůlu, vždyť nesčetněkrát člověk dojede bez problémů. Ale ačkoli mám tendenci přehlížet a vytěsňovat z paměti prohřešky milované železniční dopravy, nedá mi to a ty nejtraumatičtější zážitky musím ventilovat, už proto, že mě nedokonalosti jinak dokonalého způsobu přepravy velmi zachmuřují. Kromě toho jsem sice velkorysá sympatizantka, ale pořád přece jen i zákaznice.

Stalo se to letos na Nový rok. Vracela jsem se s malým dítětem z Beskyd do města a jako zkušená cestovatelka odmítla několik nabídek na svezení autem. Zvláštní, že pouhý fakt, že chcete cestovat vlakem, může v českých zemích vyvolat dojem, že jste povahy dobrodružné až hazardérské, přestože riziko, že na cestě zemřete, je mnohonásobně nižší, než kdybyste jeli autem.

Pro mě má jízda po kolejích hned několik půvabů. Jako to malé děcko jsem se těšila na pohled na ubíhající zasněženou krajinu přes upatlané sklo, tlumené drncání a uspávající kolébání výkonného, leč k přírodě šetrného stroje.

Vědoma si faktu, že po Silvestru nemusí být všichni spolucestující zcela fit a že mé dítě hlasitou společnost nevítá, rozhodla jsem se zvolit strategii dvojí pojistky, tedy nejen že si půjdeme sednout do kupé pro cestující s dětmi, ale že si do něj navíc koupím místenku (na Českých drahách já šetřit nemíním). Paní v okénku sice namítala, že jako matka s dítětem do tohoto kupé místenku nepotřebuji, na můj nátlak mi ji však nakonec prodala. Až později jsem zjistila, že mi ji prodala někam úplně jinam.

A pak se to stalo. Všechna kupé byla obsazena rodiči se šťastně vřískajícími dětmi a já obtěžkána zavazadly a dítětem marně hledala své místo. Poslední kupé vagonu, tak tady už to musí být. A opravdu, seděl tam ON. Nejhorší představitelný společník. Chlap s konstitucí Golema, opilostí dobytka, světonázorem neonacisty a družností a dobromyslností Švejka. Má ztělesněná noční můra.

Bez dechu jsem zakotvila v nejvzdálenějším rohu a doufala, že mezi námi nedojde k žádné interakci. Samozřejmě marně. Muž s vizáží zabijáka se mi snažil předat něco ze svých poznatků o rase a dítěti vecpat pár dětských piškotů, které vylovil z batohu. Průvodčí při pohledu na popíjejícího mamlase v dětském kupé jen pokrčil rameny a špitl, že snad se tu s pánem srovnáme.

Nesrovnali, jak to šlo, přesedla jsem si. Vystoupila jsem z vlaku s krákoravým Never more na rtech. Ale vím, jak to příště dopadne. Je to holt láska.

Autorka je publicistka

8.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
1 34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

Hrad Pernštejn - ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Žena se zřítila ze srázu nedaleko Pernštejna. Zachránit ji museli hasiči

Nečekaná odměna za dopis. Zábranský přivezl malému chlapci pohár

Brno /VIDEO/ – Velké překvapení přichystala hokejová Kometa Brno pro čtyřletého fanouška, který po zisku mistrovského titulu napsal krátký dopis trenérovi Liboru Zábranskému. Hlavní kouč extraligových šampionů za odměnu přivezl mistrovský pohár až před dům malého Dana a věnoval mu i dres.

Nejsmradlavější místo je u divadla v Tučkově ulici. Nejvíc lidem voní oříšky

Brno /FOTOGALERIE/ – Po čtyřech měsících zjišťování nejvoňavějších a nejsmradlavějších míst v Brně předali tvůrci čichové mapy v pondělí výsledky šetření náměstku primátora Martinu Anderovi. „Informace předá Kanceláři architekta města, která připraví řešení nejsmrdutějších problémů města," sdělil vedoucí projektu Martin Vérteši.

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

Žilkovu ulici si spletl s dálnicí. Jel rychlostí skoro 140 kilometrů v hodině

Brno – Sto třicet sedm kilometrů v hodině jel v pátek dopoledne řidič motorky v řečkovické Žilkově ulici. Při jízdě ho přistihli policisté, kteří v úseku, kde je nejvyšší povolená rychlost padesát kilometrů v hodině, měřili rychlost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies