VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Antivalentýna Halloweenská konečně šťastná

Fejeton - Třetí probuzení vtrhlo do mé krypty. Ach bože. Už zase. Jindy bych byla natěšená, bujaře bych vyskočila z polstrované rakve, netrpělivě bych za svitu lucerny hledala poztrácené tkáně a kůstky, abych se mohla zkompletovat. Ale dnes? Po všech těch zkušenostech?

15.11.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Poté, co jsem nechtě vystrčila nos v únoru a byla svědkem toho, jak se všichni valentýnsky otlapkávají? Poté, co jsem o těch prašivých Velikonocích byla málem zlynčována rozzuřeným davem? Ne. Nikdo mě už z hrobky nedostane.

Chtěla jsem si trucovitě vlézt zpátky na lože, složit ruce křížem na hruď a spát šťastně, navěky, amen, ale ta zatracená insomnie mi to nedovolila.
Zaklela jsem něco v aramejštině a neochotně se vyhrabala ven.

V okamžiku, kdy jsem odsouvala žulový kvádr a do zatuchliny mého bydla se vlil vzduch zvenčí, jako by mne objaly mateřské paže. Přivřela jsem oči, ale nemusela jsem. Byla něžná tma.

Vlhký chlad, omamná vůně tlejícího listí, mokrá hlína, horký vosk a doutnající knoty, to byly vůně mojí doby. Tak se mi to konečně podařilo. Jsem vzhůru tak, jak mám! Obavy ze mě spadly a já vyběhla bosky ze chřtánu země, jen za mnou rubáš vlál.

Můj rodný hřbitov vypadal jako ve snu. Na každém pomníku v sousedství blikotala červená, žlutá nebo zelená světýlka. Kam jen oko dohlédlo, všude to vypadalo jako v kouzelné zahradě. Lidé chodili sem a tam, uctivě, tiše, a rozsvěceli další a další parádu.

Byla jsem všecka potěšena, že se dalo všeobecně na má slova, a smrtelníci už ke mně necítí takovou zášť. Chtěla jsem si toho nového pocitu náležitě užít, vyšla jsem si tedy do města.

Ve výlohách konečně viseli netopýři, z oken a zápraží se mi v ústrety šklebily dýňové hlavy. Jen koledníky jsem postrádala. Přišlo mi to trochu líto. Když už jsem s tím byla smířená, nějaká vyšší síla zasáhla, a mně se splnil i tento sen.

Na rohu jedné z hlavních ulic jsem potkala postávající hlouček. Čarodějku, vlkodlaka, upíra a zombíka. Nadšeně jsem jim zamávala. „Jdeš taky na párty?“ volali na mě. Nevěděla jsem přesně, co je párty, ale tušila jsem, že by to mohlo být něco pěkného. „Asi ano!“ odvětila jsem tedy. Ti hodní mutanti mne přizvali k sobě. Když jsem se k nim připojila, vlkodlak se ke mně otočil. Už jsem se bála, že si to rozmyslel a chce mě sníst, ale místo toho mě poplácal po rameni, až mi z něj kousek odpadl, a řekl: „Ty vole, kdes vzala ten kostým? Smrdíš jako pravá!“ Byla jsem upřímně dojata. Kdybych ještě vylučovala tekutiny, zamáčkla bych slzu. „Díky, ty jsi taky hnusný,“ špitla jsem.

Párty, jak to mí společníci nazývali, byla okouzlující. Byla mnohem veselejší než všechny kary, na kterých jsem kdy byla. Poprvé za celou svou smrt jsem byla hvězda. Každý na mě blikal bleskem z krabičky, a to je prý takový výraz přátelství, nebo toho, že mi to sluší. Také jsem poprvé někomu přišla zábavná. Na každou otázku, co mi položili (Co ty jsi vůbec zač?), jsem pravdivě odpovídala (Jsem Antivalentýna z hrobu.). Jim se to moc líbilo, smáli se a neustále mi říkali, že jsem „přesná“, „hustá“ a „cool“, což určitě nemohlo být nic špatného, když jim při tom tak zářila očka.

Do krypty jsem se vrátila až před kuropěním. Než jsem se uložila opět ke spánku, napadlo mě, jací jsou ti lidé zvláštní. Jednou by mě utloukli, jindy mě obdivují. Přitom jsem stejná. Tak čím to je? Budu to muset prozkoumat. Už brzy. Poprosím brouky, aby mě vzbudili v prosinci. To jsou prý nějaké Vánoce. Uvidíme, jak zapadnu do nich.

KATEŘINA MUSILOVÁ

15.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Zahájení plavební sezony na Brněnské přehradě 2017.
1 42

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Z titulu Komety jsem měl plný facebook celý týden, usmívá se Kempný

České Budějovice, Brno /ROZHOVOR/ – Za čtyřicet dní odehrál jen čtyři utkání. Dvě v závěru základní části NHL, jedno v play-off a ve čtvrtek opět oblékl reprezentační dres. Obránce Michal Kempný má velkou chuť, v závěru letošní sezony v Chicagu Blackhawks příliš prostoru nedostal, teď se těší na mistrovství světa. „Po dlouhé době zase v nároďáku a před českým publikem, o to víc jsem rád, že jsme vyhráli," vrací se šestadvacetiletý bývalý bek Komety k výhře 3:2 nad Finy v Českých Budějovicích. V sobotu nastoupí proti Švédům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies