VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno je jiné aneb Jak jsem viděla sochy

Fejeton - Do Rovnosti píši už asi čtyři roky. Kdo mne pravidelně čte, zná mou anabázi. Studium v moravské metropoli, jeho konec, hledání práce, návrat do rodného maloměsta a mé neštěstí, když jsem zjistila, jak je mi ono rodiště malé. Kdo nečte, právě se dozvěděl.

22.10.2010 1
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Nuže, po druhé výplatě (První jsem utratila za nezbytnosti, jako jsou punčochy, make-up, parfémy a vodka.), jsem se rozhodla svůj život zase obohatit a navštívit po čtyřech měsících Brno, město mně k srdci přirostlé.Ano, já zběžně věděla, že se tam dějí změny. A matně se mi v hlavě rýsovalo, jaké to jsou. Přece jen facebook je věčný a já nejsem žádná offline žena. O metamorfózách jsem tedy byla informována včas.

Například můj kamarád/spolužák/kolega/spisovatel a příležitostný trubadúr Vladimír se na výše řečených stránkách pochlubil báječným songem „Brněnský šulin“ o hodinovém stroji na náměstí Svobody, a zapsal se tak nesmazatelně do dějin kultury (aspoň podle mě). Jeho text otevřeně sděloval názor na to, jak se Brno kultivuje. Co se děje v nočních podnicích, jsem zase odvodila ze statusů špionek v terénu – přítelkyň. Novinky v kultuře dávali bezděky do placu „filďáci“.

S každou další informací jsem se nemohla se dočkat víc a víc. A nejvíce čerstvých plastik. V hotelu, kde pracuji, už každý ubytovávající se Brňan věděl, jak po návratu prahnu. Když jsem vypisovala do kolonky „trvalé bydliště“ ta krásná čtyři písmena, jihla jsem. Vzpomínala jsem zcela neznámým lidem na vše, co jsem tam zažila, a klábosila s nimi, jaké mají počasí, až si museli významně klepat na hodinky, pokašlávat a žádat klíče, že už by rádi šli spát.

Konečně nadešel vytoužený den. Vybrala jsem nehoráznou sumu a za plné jízdné jsem už jako pracující dorazila.
Na obnovy jsem po příjezdu v návalu radosti úplně zapomněla. Když tu náhle! „Toto je Edison,“ kynul můj kamarád rukou k osvětlené skulptuře. „Proč Edison?“ optala jsem se trochu nejapně. Bylo mi vysvětleno, proč Edison, a že jsou to žárovky. Byla jsem za přednášku ráda, protože jsem byla vážně přesvědčená, že se jedná o drátované lejno, umně nasvícené. Asi, že šalina jela rychle a socha byla mázlá. První novota mne tedy rozčarovala, udělala ze mne blba.

V pořadí druhá socha, se kterou jsem měla tu čest, byla Spravedlnost. I zde jsem se pomýlila. Když jsme se blížili, hádala jsem, že se jedná o ruku zákona zvedající kostku osudu. Ne, byl to člověk týrající se s krychlí, čímž byla má symbolika rozcupována. Druhá novota se tedy přiřadila k první.
Největší však bylo mé těšení se na „šulina“. Od Spravedlnosti jsem tedy spěchala k centru. A tam… tam, v samém srdci Brna, fakt byl. Leskle, stroze a na mě moc moderně se tyčil k nebi, obklopen menším davem nadšenců. Viděla jsem, že Vladimír nelhal v jediném slovu. „Tak já se podívám, kolik je hodin,“ špitla jsem šokovaně. Okamžik pravdy nastal. Dívala jsem se. Dívala. Neviděla. Dívala jsem se jinak. Neviděla. Ptala jsem se, jak se to dělá.

Nikdo nevěděl. Nikdo neviděl. Absurdní orloj udělal blbce ze všech, zatímco se jeho špička netečně (a trochu vulgárně) otáčela.
Smutně, velice smutně jsem se šourala „Svoboďákem“ ke Kobližné. Ale za rohem jsem mávla rukou. Byla jsem přece konečně zase doma, nenechám se rozhodit výzdobou ulic. A šlo se do Charlie’s a jedlo se u hladového okna a všechno bylo jako dřív, až mě vztek na vysměvačné sochy přešel a já milovala Brno tak jako vždycky. Protože ho nikdy milovat nepřestanu.

KATEŘINA MUSILOVÁ

22.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

V brněnském babyboxu našli holčičku. Pupečník měla zavázaný provázkem na buřty

Před třemi lety se Miroslav Donutil a jeho syn Martin na scéně Divadla Husy na provázku setkali poprvé – v inscenaci Amadeus. Letos jejich herecké partneření pokračuje. Provázek uvede v premiéře inscenaci skandální hry Král Ubu.
9

Ubu králem aneb Donutilové se opět setkávají. Na scéně Husy na provázku

OBRAZEM: Lidé si připomněli oběti totality. Na pozůstatcích popraviště

Brno /VIDEO/ – Památku obětí totalit uctili lidé při pietním aktu na nádvoří bývalé věznice. K popravišti položili květiny i svíčky.

Obávaný dům v Žabovřeskách? Po protestech lidí chce radnice pozemek zpět

Brno – Sedmi stovkám lidí, kteří podepsali petici proti stavbě bytového domu v brněnské Plovdivské ulici, svitla naděje na úspěch. Bývalou výměníkovou stanici, na jejímž místě developer plánoval stavět byty, od něj chtějí získat žabovřeští radní. Rozhodli se tak po protestech obyvatel místního sídliště, o nichž už Brněnský deník Rovnost informoval.

Brněnská vlčice jede na líbánky do Ruska. Město ji darovalo moskevské zoo

Brno – Na osmnáct set kilometrů dlouhou cestu se vypraví samice vlka hřivnatého z brněnské zoo.

Na jízdu v cizím autě se posilnil alkoholem a drogami. Neměl ani řidičský průkaz

Brno /VIDEO/ - Kličkující Škoda Felicia upoutala pozornost policistů z oddělení hlídkové služby v brněnské ulici Tuřanka. Poté, co auto zastavili, vystoupil jedenadvacetiletý řidič a předložil doklady. Chyběl ovšem řidičský průkaz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies