VYBERTE SI REGION

Byl jsem u porodu knihy

Fejeton - Přívlastek neledasjaký je důležitý. V Česku vyplodí nakladatelé denně kolem čtyřiceti titulů, každou hodinu málem dva, tedy asi patnáct tisíc za rok. U knihy, kterou mám na mysli, šlo ale o reálný porod, spojený s myšlenkovou inseminací.

21.12.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

IVO ODEHNAL

Po úvodním bla bla bla a přednesu ukázek nasál inseminátor v dusíkové konvi uchovanou životadárnou tekutinu a kapkou semene počal a zároveň pokřtil knihu nazvanou Chlévská lyrika. Z příspěvků více než sedmdesátky básníků ji sestavil Zdeněk Volf, fotografiemi pak doprovodil Jindřich Štreit. To vše se zrodilo v nakladatelství Sursum. Musím doplnit, že recitace byla provázena zvuky hudebně laděné stáje i štěbetajícího dvora… Originální úvod originální knihy.

Poněkud nostalgické reflexe psychologa, člověka s rolnickými kořeny, také nebyly žádné bla bla, bla, neboť upozornily na vztah lidstva ke zvířatům, půdě živitelce, na rolnické rodové kořeny většiny českého národa, na problematiku velkovýrobní zemědělské exploatace spojené s někdejší kolektivizací po sovětském vzoru, jenž kopíroval vzor americký… Padly zde i filozofické otázky vztahu člověka a zvířete, kdy se pohybujeme mezi dvěma krajnostmi, jimiž je na jedné straně antropomorfizace zvířecího světa, na straně druhé lidské přejímání zvířecího, tedy instinktivního chování…

Nejzávažnější na knize je konstatování z podtitulu: zvířata nám odcházejí ze života. To je i naplnění básnického odkazu shromážděného v této antologii. V textu na záložce knihy upozorňuje Mojmír Trávníček na nebezpečnou změnu vztahu člověka k domácím zvířatům, na proměnu jejich funkce, což lidi ochuzuje a člověku nesmírně škodí.

Problematika předkládané antologie má mohutnou evokační sílu. Během poslechu veršů jsem si sám začal klást řadu otázek. Vzpomněl jsem si na vlastní život v dětství, na poměry, k nimž patřil dvůr se psem, krávy ve chlévě, chlívek pro prasata, kurník plný drůbeže… a srovnal jsem jej bezděčně s dnešním životem v panelovém domě. Je také zajímavé, jak různé náboženské systémy pojímají tento vztah člověk – zvíře. Jaký byl smysl pohanských a biblických zvířecích i lidských obětí, který se později v některých náboženských soustavách projevil v pojetí nedotknutelnosti živé bytosti a jeho masa. Kdyby ovšem lidstvo nekonzumovalo zvířata, vyhynulo by.

Je zajímavé, že mezi pokrmy člověka nepatří primáti, snad proto, že se podvědomě cítí jistá sounáležitost nehledě k tomu, že opice má míň masa než vyšlechtěné prase. Vyšší primáti se údajně štítí pavouků. Arachnofobie je asi dědičná. Další zásadní otázkou je, zda zvíře je, nebo není věc. Podle právníků je to věc – živý tvor, kdyby totiž nebylo tohoto pojetí, nemohlo by lidstvo na běžícím pásu usmrcovat tyto živočichy v zájmu obživy. Mnoho lidí je přesvědčeno, že zvířata mají duši.

Ano, zvířata na jedné straně masově odcházejí ze života, ale to proto, abychom měli hovězí, telecí, vepřové, jehněčí, kapra na divoko, srnčí, kuře na smetaně… A do toho se pletou posvátné krávy, „nekošer“ vepři, psí a kočičí salony, zvířecí lázně, poradny… mnohá zvířátka si žijí jako v bavlnce, některá jsou dokonce moc bohatá, mají nádherné sarkofágy, a mezitím bezdomovci umírají na ulici. Hodnoty jsou různé. Jsou lidé, vegetariáni, kteří nejedí maso žádné, natož zvířecí. A jsou rovněž lidé, kteří dodržují celibát. Proti gustu žádný dišputát. A jsou knihy, které obrazně nastolují celou řadu otázek. Patří sem i Chlévská lyrika.

Autor je publicista

21.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies