VYBERTE SI REGION

Bylo, nebylo Večerní Brno

Fejeton - „Zlatá šedesátá“ byla mimo jiné dobou vzniku divadel malých forem. Ještě v roce 1959 premiérou Člověk z půdy se uvedlo nejslavnější z nich, pražský Semafor.

17.12.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Jaroslav Štěpaník

V letech největší slávy scéna, která skropila poněkud monotónní šeď populární hudby živou vodou a stala se líhní pěveckých hvězd, byla neodmyslitelně spjata s dvojicí Jiří Suchý – Jiří Šlitr. I po tragickém úmrtí jednoho z protagonistů si Semafor zachoval svou tvář, významné postavení i přízeň diváků a sklízí potlesk po více než půlstoletí své existence.Na rozdíl od Semaforu dávno již neexistuje Večerní Brno – scéna, která začínala jako kabaret a kritiku i diváky si získala neobvykle ostrou satirou.

Tehdejší režim volal po satiře, ovšem takové, jak se říkalo, komunální. Bylo povoleno tepat služby, které vinou provozovatelů nefungují, jak mají, lajdácké řemeslníčky, nezodpovědné odpovědné vedoucí, nositelé vlastností přežívajících u některých jedinců z dob, kdy člověk člověku byl vlkem, ne přítelem a soudruhem. Večerní Brno svým vtipem a satirou mířilo hlouběji a výš a to se tam ve výšinách líbit nemohlo. Jak vzpomíná asi již poslední žijící z někdejších zakladatelů Vladimír Fux: Dnes se nikdy nevědělo, zda se bude hrát zítra.

Několik mimořádných sezon bylo Večerní Brno u nás nejlepší scénou žánru, divadlem osobitým, odlišným od jiných divadel malých forem. Teatrolog Vladimír Just napsal: „Brno se stalo na čas hlavním městem českého jevištního humoru a satiry a léta 1962–1964 byla skutečně zázračnými hvězdnými hodinami brněnského souboru.“ Večerní Brno hodnotí jako „jednu z nejvýznamnějších, politicky i umělecky nejodvážnějších scén šedesátých let.“ Připomíná také opomíjený fakt, že Večerní Brno předstoupilo před diváky se svou premiérou tři měsíce před premiérou semaforskou.

Dávný a téměř zapomenutý úspěch Večerního Brna se opíral o jasnou koncepci, která vystihla ve společnosti doutnající silnou potřebu ventilu uvolňujícího léty nakondenzované dusno. Samozřejmě že úspěch by se nedostavil bez excelentního souboru, ve středu s mimořádnou hereckou osobností Vladimíra Černíka, který se uplatnil i autorsky, a především výborného autorského tria Vladimír Fux – Vlastimil Pantůček – Miroslav Skála. Se souborem spolupracoval například i Ludvík Kundera, na realizačních úspěších měl zásadní podíl režisér Evžen Sokolovský.

Za vrchol velkých let Večerního Brna bývá považován Král Lávra Milana Uhdeho. Tehdy to byla hra opravdu velmi silného kalibru, neboť za postavou krále viděl každý osobu tehdejšího prvního stranického tajemníka Antonína Novotného. Tradoval se příběh, ve kterém soudruzi z nejužšího stranického vedení přišli za svým nejvyšším a říkají „Poslyš, Tondo, tam v Brně si z tebe dělají srandu,“ a Antonín odpověděl zásadně: „Ze mě můžou, ale ze strany ne!“ Zlatý Tonda. S odstupem času opravdu zlaté časy. Kdo by tehdy tušil, že Antonína brzy nahradí Gustáv, se kterým na legraci nebude ani pomyšlení.

Původně originální divadlo se specifickou dramaturgií postupně zapadalo do zaměnitelna. Existovalo sic ještě řadu let, už ale jen výjimečně se předvedlo ojedinělou povedenou inscenací. Doba, kdy se hrálo ve stísněných prostorách natřískaného Juranova domu byla výjimečná, nedlouhá, nevratná. „Bylo, nebylo Večerní Brno“ zní název knížky o někdejší přední tuzemské satirické scéně. Třeba zas bude. Doba už opět těhotní potřebou pěkně ostré satiry.

Autor je publicista

17.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ženy i muži se chodí už více než století stříhat do kadeřnictví v Údolní ulici. Nejstarší brněnský salón majitel zrekonstruuje.
20

Stříhají v něm lidi přes sto let. Nejstarší brněnské kadeřnictví zrekonstruují

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Pokud jste někdy nasazovali klasické sněhové řetězy, určitě vás napadlo, že by jejich montáž mohla být o trochu snadnější a rychlejší. Nový český vynález naštěstí splňuje obojí zmíněné.

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies