VYBERTE SI REGION

Co dokáže takovou jednu Majdu naštvat

Fejeton - Magdaléna je velmi přemýšlivá. Často ji můžete vidět se soustředěným výrazem a očima upřenýma kamsi do neviditelného bodu.

9.6.2009
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Tehdy je jasné, že její myšlenky zase běží o závod a pěkně jedna přes druhou. A ona se je snaží seskládat. Když spolu sedíme u kávy nebo nad vínem, rozvíjí k mé radosti své teorie nahlas.

Dnes se dozvídám o tom, jak Majdu trápí, kolik maličkostí jí dokáže otrávit den. A že to jsou drobnosti předvídatelné, dokola se opakující, a přitom vždy vyženou tlak do výšin nebeských a vnitřní napětí je až k prasknutí. A tak ji samotnou mrzí, že se neumí obrnit a zůstat v klidu, když už je tu ona pro ni nepříjemná situace snad posté a vždy stejně účinná.

Co ji například spolehlivě naštve a tvář rozsvítí do ruda, je ona všeobecně známá situace s označováním jízdenky v městské hromadné. Strojek odmítá na její vzorově vyžehlený kus papírku reagovat. Dává si přece pozor, aby nebyl ani trošičku sežmoulaný a ona nemusela za kodrcání vozu srovnávat a vypínat a pokoušet se donekonečna trefit do otvoru. Ale stejně, i když je lístek kde má být, tak nic. Stroj nereaguje. Přemlouvá ho k akci, nejprve ledabyle a trpělivě, pak víceméně umíněně a pak už skrz naskrz vztekle. Nic! V té chvíli přijít revizor! To si Majda přeje. Ten by to schytal. Ale jak naschvál nikde žádný. Tak se procpává nasupeně davem k jiným dveřím a jinému brnkadlu na nervy.

Majda se sice teď nad vínem usmívá, ale jindy je po každém takovém zachvacujícím vzteku naštvaná na sebe sama, že se neumí povznést a zůstat v klidu. Že jediný, kdo tím trpí, je ona. A hned mi vyjmenovává, co dalšího s ní dokáže takhle mocně otřást. No, nákupní košíky na kolečkách třeba! Pečlivě se snaží vždy vybírat, aby měla nějaký ten spořádaný, co si s lehkostí a bez skřípotu jede cestou, kterou ho ona vede. Neprotestuje a spolupracuje. A přesto se většinou v polovině dané trasy rozhodne, že to ne, a ejhle – je k neukočírování.

Každé ze čtyř koleček se snaží jet někam jinam a vozík naráží od regálu k regálu, jako kdyby opravdu hodně přebral, a za sebou táhne nervní Majdu. A protože už má v košíku dost věcí, snaží se neposedný kov zkrotit, propotí se obchoďákem a z koše se jí nepodaří udělat kamaráda, a to až do chvíle, kdy s ním jede posledních pár metrů k jeho místu odpočinku. A to už s ním Majda jen mrskne k dalším, vyrve svůj žeton a v duchu nadává.

A co teprve každé ráno, když přijde k autu a najde obě zrcátka sklopená. Někdo se snad musel naladit na její vnitřní vysílání a zachytil fakt, že ano, toto ji dokáže naštvat. A tak si to zřejmě někde za rohem užívá, když ji vidí.

Stejně tak to nezměrné nadšení, které prožívá pokaždé, když jde se smetím. Ať si vybere kterýkoli den z týdne, neví, jak se jí to daří, ale popelnice jsou narvané. A ona neumí černý pytel ledabyle pohodit vedle, ale snaživě rve ten smradlavý odpad, kam se jen dá, nebo spíše nedá.

A co teprve ráno v práci, kdy zjistí, že jí zase někdo v noci pracoval na stole, vypojil síťový kabel z počítače a už ho tam nevrátil. A tak pěkně na kolena a hned z rána se rozhýbat. Jde si pak udělat kávu a najde svůj hrnek (den předtím pečlivě vydrhnutý a uklizený) v dřezu s lógrem od kafe, nalepeným na dně. A to už uvnitř křičí a přeje si ironicky krásný den!

A Majda je smutná, že neumí ty spousty prkotin přijímat a že je vůbec neumí házet za hlavu. Vždyť jak jí by bylo líp!

9.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na hokej severoamerických mladíků byla radost se dívat, povídá Káňa

Brno /ROZHOVOR/ – Vrátit se s výhrou a ve zdraví. To je plán, který by rád splnil útočník brněnské Komety Jan Káňa. Se spoluhráči v neděli o půl čtvrté odpoledne vyzve v šestém kole extraligy předposlední, třináctý celek hokejové extraligy Karlovy Vary. „Loni jsem tam spadl na mantinel a ještě jsem si přivezl koňara. Doufám, že teď to bude lepší a nic se mi nestane," usmívá se čtyřiadvacetiletý forvard, jenž s týmem v pěti úvodních zápasech soutěže čtyřikrát vyhrál.

Co po barevných deštnících? Autor plánuje v Brně nové trhy a kluziště

Brno /FOTOGALERIE/ – Je to skvělý nápad. Už jsem něco podobného viděla v různých městech a říkala si, proč to nemáme také u nás. Najednou jdu Brnem a nad sebou vidím deštníky. Jsem nadšená, rozplývá se nad novou atrakcí nad Českou ulicí studentka Gabriela Pecová. Podobně reagují i další lidé, kteří procházejí Brnem. Autor nápadu proto plánuje další oživení města.

OBRAZEM: V Lužánkách lidé meditovali a čistili si zuby dřívky

Brno – Meditovat a zdravě se naobědvat. Brňané, kteří zavítali v sobotu mezi desátou ráno a pátou odpoledne do parku v Lužánkách, si mohli kromě sportu nebo relaxace v parku třeba i vyčistit zuby speciálním RAW kartáčkem. „Je to docela vtipné, čistit si zuby jen větvičkou. Člověk nepotřebuje pastu ani vodu. Takhle to stihnu i cestou do práce, až zaspím," smála se třeba Eva Včelařová, která si dřívko se všemi minerály potřebnými k vyčištění zubů koupila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies