VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co možno přát prvňáčkům

Fejeton - Už je to hodně dávno, kdy jsem se stal prvňákem, tedy žákem první třídy prvního stupně základní školy. Je to tak dávno, že už si ani nepamatuji, zda a jak jsem se na tuto událost těšil, či netěšil. Mám paměť typu, která si velmi rychle zapamatuje a o to ještě rychleji zapomene.

2.9.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Jde nesporně o výhodný pamětní typ, neboť v souladu s negativním viděním světa více věcí stojí v životě za zapomenutí než za připomenutí. Mohu tedy pouze předpokládat, že jsem se obdobně jako většina mých kolegů prvňáků v nevědomosti, co vše nás čeká, na školu těšil. A že toto mé těšení, jistě též ve shodě s většinou, časem poněkud vyšumělo. A pokud se netransformovalo v pocit přímo opačný, změnilo se v jakési tušení o poznané nutnosti.Vůbec si již nepamatuji na úplně první slavnostní okamžiky, kdy jsem usedl do lavice (ve kterém pořadí a s kým jsem to vlastně seděl?), na první slova paní učitelky, jak byla oděna, učesána, ba ani jak vlastně vypadala.

Zato si velmi dobře pamatuji, jak ještě před těmito významnými událostmi začal dlouhý čas, který bych nazval érou podivných dospěláckých dotazů. Ještě jsem ponejprv nepřestoupil práh školy a již se mne kdekdo z dospělých kolem dotazoval: „Tak co, těšíš se do školy?“ Nebo cíleněji a přesněji: „Jak se těšíš do školy?“ Zdálo se, že celý dospělý svět nemá nic rozumnějšího na práci než dotírat a ptát se usmoleného kluka, zda a jak se těší na něco, o čem nemohl nic vědět.

Nepamatuji se ani trochu, jak probíhala výuka, jak se podařilo paní pedagožce zkrotit štěbetající a výuku narušující hejno, naučit celou naši rozjívenou první třídu číst, psát a počítat, zvládnout trivium jen na prvý pohled triviální. Zato si pamatuji přesně množství podivných vtíravých dotazů ze světa dospělých, na které člověk neuměl kloudně odpovědět. „Tak co škola?“ ptali se dospělí houfně a dodnes jsem nedořešil, jak vysoké procento zlomyslnosti či škodolibosti jejich dotazování obsahovalo.

Starší, oprsklí žáci dokázali odpovědět: „Bohužel, dosud stojí.“ a rychle uprchnout před nahněvaným dospělákem, který vyznával humor pouze jednocestný. Já jsem pouze pokýval hlavou, nebo zaraženě mlčel. „Co učitelé? Poslouchají?“ zněla další ze záludných podpásových otázek. Dospělý se zpravidla po tomto svém originálním dotazu rozchechtal, a plácl mne přitom po zádech, až se mi srazily lopatky. Křečovitě jsem se usmál a uklidil se někam do bezpečí, kde nepadaly žádné další podobné dotazy.

Svět dospělých nesužuje člověka samozřejmě pouze otázkami, na něž nelze kloudně a rozumně odpovědět, ale i průpovídkami v podobě jakéhosi univerzálního moudra s platností pro každou příležitost. Tak si třeba člověk rozbil koleno a dostalo se mu těšivého balzámu: „To bude ještě vícekrát, než se oženíš.“ Nikdy jsem se nedozvěděl nic bližšího o souvislosti mezi ženěním a rozbitými koleny a již vůbec ne, zda životní úrazy svatbou opravdu končí.

Asi nejfrekventovanější perlou hozenou člověku z výšin dospělosti byla povzbudivá věta: „Nic si z toho nedělej, máš život před sebou.“ Dávno mi již nikdo nic takto povzbudivého neříká a jsem tomu rád. Říká se tomu pozitivní přístup.

A to je možná vlastně to jediné a hlavní, co lze přát každé generaci prvňáčků. Aby se těšili na školu a vůbec na vše, i když to člověka občas třeba zrovna moc těšit nebude. A také co nejméně podivných dospěláckých dotazů a průpovídek, na něž nemožno rozumně odpovědět ani smysluplně reagovat.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK

2.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brněnské letiště v Tuřanech - ilustrační foto.
1

Linka z Brna do Eindhovenu končí. WizzAir ji v říjnu zruší

Ilustrační foto.

Muž se chtěl otrávit výfukovými plyny. Policista mu zachránil život

Důchodkyně našla na chodníku 200 tisíc korun. Brašnu s penězi odnesla strážníkům

Brno /ANKETA/ - Přes dvě stě tisíc korun, osobní doklady i platební kartu přinesla ve středu v kožené brašně na řečkovickou služebnu strážníků šestašedesátiletá žena. Našla ji na chodníku v Ječné ulici. Zapomněl ji tam čtyřiasedmdesátiletý muž.

Začíná souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Brno /FOTOGALERIE/ – Zelená či žlutá, to je oč tu běží. Dosud dominantní brněnský dopravce RegioJet dostává těžkou konkurenci na trase z Brna do Prahy. Flixbus, charakteristický zelenými autobusy, od čtvrtka zvyšuje počet spojů do a z hlavního města. Celkem jich bude jezdit osmadvacet párů denně. Dosud přes Brno provozoval jen mezinárodní linky.

RegioJet zlevnil autobusové jízdenky do Prahy. Reaguje na FlixBus

Brno – V den, kdy narostla konkurence na autobusové lince z Brna do Prahy, se rozhodl brněnský dopravce RegioJet snížit ceny jízdného. „Od čtvrtka nabízíme jízdenky od 149 korun,“ informoval mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.

Kotzian: Výstava aut v centru Brna obrala město o miliony korun

Brno – Při konání červencové prodejní výstavy ojetých aut Mototechna mělo město přijít o peníze z místních poplatků. S takovou kritikou pořadatelů přišel ve středu Robert Kotzian ze spolku Brno+.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení