Vše vzniklo v podstatě samo od sebe. Na úplném počátku byla vlastně jen myšlenka na nalezení důstojného místa, kde bychom se my muslimové mohli modlit.Začátky byly opravdu krušné, museli jsme se dokonce modlit i ve skladech, které však neodpovídaly ideálu čistého a důstojného místa pro provozování bohoslužeb. I z tohoto důvodu jsme hledali prostory, jež by nám poskytly zázemí. Aby naše činnost měla nějakou záštitu, byla v roce 1994 zřízena nadace, která se od roku 1999 jmenuje Islámská nadace v Brně. V roce 1995 byl zakoupen pozemek a podána žádost na stavební úřad. Ačkoliv jsem zde v tuto dobu žil již devět let, byl jsem překvapen negativními reakcemi místních občanů na plánovanou stavbu mešity.

Sám pocházím z Bagdádu, přímo v naší čtvrti se nachází několik kostelů a klášterů. Přišlo mi tedy naprosto běžné, abychom si my, jako muslimové, postavili svou svatyni. Nemohl jsem vůbec pochopit, proč jsou lidé ze stavby mešity tak nešťastní. Reakce byly zpočátku opravdu bouřlivé, obzvláště obyvatelé sousedících domů měli obavy, že se chystaná mešita změní v jakési nebezpečné centrum fanatiků a radikálů, které by je mohlo bezprostředně ohrožovat.

Problémem se ukázala být i plánovaná součást budovy – minaret, tedy věž, ze které tradičně svolává muezzin k modlitbě. Tato součást mešity nebyla povolena s tím, že by minaret narušoval kolorit městské části. Od doby založení mešity se však mnohé změnilo – zatímco na začátku se zde setkávalo asi 80 rodilých muslimů a několik českých muslimů, v průběhu let se významně zvýšily počty českých muslimů a muslimek, řádově do tisíců. Mešita je vlastně naším společenským centrem, ve kterém se setkáváme, modlíme se spolu, funguje zde i výuka arabštiny a islámu. V mešitě pořádáme i oslavy či hostiny.

Pro všechny

Mešita zde však není jen pro muslimy, ale i pro všechny, kteří potřebují informace o islámu či islámských zemích. Běžně zde konzultujeme seminární a diplomové práce. Mezi aktivity Islámské nadace patří charita – nadace pořádá sbírky, ze kterých následně financuje sociální pomoc pro jedince, skupiny či státy, jako třeba při katastrofách, jakou byla vlna tsunami v Indonésii. Naší snahou je hlavně poznání, které povede k pozitivnímu soužití nejen v rámci Brna a České republiky, ale i v rámci celosvětové komunity.

Během deseti let, na jejichž počátku byl takový strach z její realizace, došlo k situaci, že mešita prostorově ani funkčně nestačí ani pro muslimy, ani pro občany, studenty, či jiné zájemce o informace o islámu. Vytváří se tedy iniciativa pro vybudování větší mešity, která by byla nejenom účelovou institucí nás muslimů, ale i prvkem dotvářejícím město Brno po kulturní, architektonické i praktické stránce.

Ačkoliv je mi jasné, že některým občanům tento záměr bude stále ještě nepříjemný, myslím si, že mešita už prokázala, že její fungování nejenom že nepřináší žádné problémy, ale stává se rovnocenným partnerem českých institucí. Nápomocnou byla nadace i v případě osvobození českých novinářů ze zajetí v Iráku. Na závěr mohu jen poděkovat našim spoluobčanům, představitelům města Brna za to, že nám dali prostor pro to, abychom ukázali, že muslim může žít vedle člověka jiné víry či životní filozofie.

Autor je předseda Islámské nadace v Brně

Muneeb Hassan Alrawi