VYBERTE SI REGION

Mami, řekni jim prosím tě, ať nás pustí sednout!

FEJETON - Haló! Haló, tady. Ano, tady dole. Kuk! Jo, to já. Ten prcek v kočáru. Jasně, neumím ještě pořádně vyslovit jediné slovo, já vím. Ale říct vám toho můžu hodně. No vážně. Stačí chtít.

29.11.2007 8
SDÍLEJ:

Kamila HrdličkováFoto: ARCHIV

Jmenuji se Tadeáš. Je mi osmnáct měsíců a jsem na světě hrozně moc rád. Mám skvělou mámu i tátu. Úžasné babičky i dědečky. A abych nezapomněl, taky máme psa.

Chtěl bych vám něco povědět o mém a mámině cestování. Já totiž hrozně rád někam jezdím. Kamkoli a kdykoli. Chci všechno vidět, poznat. Bydlíme na okraji města a tak s mámou cestujeme hodně. A tak jsem poznal, jak to se mnou na výletech je. A řeknu vám slovy své mámy: „bakaný.“

Začněme tím, když jsem si ještě hověl u mámy v bříšku. Jé, to byla nádhera. Nic nemusím, sem tam se otočím a v teple a přítmí si spokojeně rostu. Mám vše, nic mi nechybí. Jediné, co naruší mé příjemné rozpoložení, je, když máma někam jde. Jde dlouho, pak se zastaví a stojí. Něco v dálce hučí a šramotí. Napínám uši. Máma kamsi vyšplhá a pak se mi to už vůbec nelíbí. Zase stojí a podivně vrávorá. Já se převaluji ze strany na stranu a nemám se čeho chytit. No vážně. Zkusili jste se někdy přidržet pupeční šňůry v rozvířené vodě? A nic jiného tu nemám. Pak se na můj pelíšek cosi tlačí. Já nechápu, proč tam ta máma stojí. Proč si nesedne? Au, to je moje hlava! Au, to bolí! Tak to tedy ne, mami.

Kopu zoufale nohama, aby to na mě z venku tak netlačilo. Třeba to odkopnu. Máma zhluboka dýchá a hladí konejšivě bříško. Mami, to mi ale nepomáhá. To se tak houpe. Pomoc!

No, nedivte se, že panikařím. Já netušil, že jedu v autobuse. Teď, co už jsem venku, to samozřejmě vím. Nedělá mi problém rozlišit tramvaj, autobus a trolejbus. A stejně tak už vím, že tehdy mámu nikdo, až na vzácné výjimky, nepouštěl sednout. A nějak to pořád nemůžu pochopit. Vy ano?

Nejčastěji s mámou jezdíme tramvají. Pamatuji si, jak říkala jedné tetě, že si vždycky raději počká na tu nízkopodlažní, aby nemusela žadonit o pomoc s kočárem. Nedivím se. Teď už ne.

Když jsme třeba s mámou na procházce v parku, tak se kolem mě motá hodně lidí a jsou tak milí a pořád na mě mluví. Ale když stojíme na zastávce a čekáme na tramvaj či autobus a někdy i ten trolejbus, najednou všichni mizí z našeho dohledu. Snažím se je všemožně upoutat, roztomile se šklebím, koukám jim upřeně do tváří, směji se a někdy i volám. Nic. Všichni jdou od nás pryč. Je mi mámy líto. Stojí tam s tím velkým kočárem tak sama.

Nejčastěji nám pomáhají mladá děvčata. To je zvláštní, že? Ale fakt. Ti velcí páni, pro které přece musí být hračka nadzvednou kočár, tak ti vždy někam zmizí. No opravdu!

Teď jsem si na něco vzpomněl. Jednou jsme stáli na zastávce, máma mává na řidiče a vysvětluje mi proč. Ona mi vůbec všechno říká. Má skvělá máma – ale, abych neodbočoval.

Mává a sama pak kočárem vjíždí rovnou do tramvaje. Je to ta nízkopodlažní. A představte si, ještě nejsme uvnitř a dveře se zavírají. Hrozivě svírají boudičku a tak blízko u mé hlavy. A já se bojím. Kouknu na mámu. Tváří se vyděšeně.
Mami! Začnu pořádně křičet o pomoc. Máma bouchá do tramvaje. Už se rozjíždí. Pak zase zastavuje. Uff.
To už je skoro tak hrozný, jako když jsme vystupovali z toho autobusu. Na schodech nás taky přiskříply dveře. Málem jsem vypadl na zem.

A já chtěl mluvit o cestování. Jak ho mám rád. A najednou se mi už vůbec nechce. Je mi nějak do breku.

Autorka je spisovatelka

29.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies