VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Charismatický a rafinovaný muž druhé kultury

FEJETON - Johann Wolfgang von Goethe se jednou nechal slyšet, že pokládá za důležitou jen kulturu. Ta podle něj představuje protipól barbarství. Od té doby byla lidská kultura mnohokrát diskutována, přehodnocována, překlasifikována, kritizována, znovu rehabilitována a relativizována.

23.11.2007
SDÍLEJ:

Zdeněk HromádkaFoto: ARCHÍV

Já měl s kulturou zpočátku problém. Pokládal jsem ji za faktor, který v podobě klínu vstupuje mezi člověka a přírodu. Viděl jsem v ní prazvláštní jev, který doprovází člověka po jeho tajemné pouti k definitivní izolaci od přírodního světa. Například přírodní divoká krajina bývala v historii pro kulturního člověka významnou překážkou. Opěvovanou ctností pak byla přeměna přírodní krajiny na krajinu kulturní.

Dnes už se takové jednání nehodnotí zdaleka tak kladně jako kdysi. Jako kdyby dnes rozmach lidské kultury páchl nebezpečím i pro člověka samotného.
Naštěstí mě tyto myšlenky nepřivedly k postojům otevřeně rezistentním vůči kultuře. Vždy jsem toužil nějakým způsobem na kultuře pozitivně kolaborovat, stát se kulturním činitelem.

V období dospívání jsem měl o své kulturní budoucnosti jasnou představu: Stanu se muzikantem, charismatickým zpěvákem a rafinovaným textařem. Mé dlouhé vlasy budou vlát, zatímco mé hbité prsty budou lítat zběsile po pražcích elektrické kytary. A můj eroticky zastřený hlas bude hypnotizovat davy lidí, zejména žen.

Nakonec to dopadlo jinak. Podařilo se mi založit kapelu, to ano. Muzikantem jsem se pravděpodobně nestal, ale mé hbité prsty skutečně lítají po krku zpravidla rozladěné kytary, když se pokouší uchopit jeden z mála akordů, které znám. Mé mastné prořídlé vlasy na koncertech svůdně vlají, zatímco můj falešný chraplák vyřvává smutné písně o zdevastované přírodě. Lidé nás zpravidla podporují smíchem. Neříkám výsměchem, prostě se nám smějí. Dopadlo to jinak, než jsem si v mládí představoval, ale přesto si myslím, že to dopadlo dobře a nehodlám na tom mnoho měnit.

Kulturní prostředí, kterým jsem při své umělecké pouti nasákl, bych rád označil velkolepě jako prostředí undergroundové, paralelní nebo prostředí druhé kultury. Ale obávám se, že by toto označení bylo nepřesné.

Domnívám se, že když Ivan Martin Jirous definoval pojem „druhá kultura“ jako „kulturu, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech, společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment“, patřila tato definice do předrevoluční doby.

Dnes není tak silný důvod k semknutosti nezávislých umělců. Termín druhá kultura pomalu ztrácí smysl společně s jejími čelními představiteli ve středoškolských čítankách.

To ovšem neznamená, že by v té nyní již jediné kultuře nebyl prostor pro nezávislou tvorbu. V jejím přínosu se nic podstatného nezměnilo. A spíš jí prospělo otevření se širšímu spektru kritiky. Nicméně tato kultura zůstane vždy jako nějaký špinavý, ale vzácný klenot skrytá před zraky davů.
Nezávislá kultura, jejíž některé dnešní projevy by možná autor Fausta označil spíš za projevy barbarství, se stává pevnou součástí lidského světa a nesporně jej ovlivňuje.

Bývá často dávána do protikladu ke kultuře masové – ke kultuře konzumu.

Jako taková pro mě mimo jiné představuje naději, že lidská kultura nemusí nutně být klínem mezi člověkem a přírodou, ale podle aktuálních potřeb se může stát i mostem mezi těmito dvěma „znesvářenými“ světy.

Autor je pedagog

23.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZUJEME
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvoří se kolony

Popůvky – Se zdržením musí počítat řidiči, kteří chtějí jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvoří kolony.

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies