VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Charismatický a rafinovaný muž druhé kultury

FEJETON - Johann Wolfgang von Goethe se jednou nechal slyšet, že pokládá za důležitou jen kulturu. Ta podle něj představuje protipól barbarství. Od té doby byla lidská kultura mnohokrát diskutována, přehodnocována, překlasifikována, kritizována, znovu rehabilitována a relativizována.

23.11.2007
SDÍLEJ:

Zdeněk HromádkaFoto: ARCHÍV

Já měl s kulturou zpočátku problém. Pokládal jsem ji za faktor, který v podobě klínu vstupuje mezi člověka a přírodu. Viděl jsem v ní prazvláštní jev, který doprovází člověka po jeho tajemné pouti k definitivní izolaci od přírodního světa. Například přírodní divoká krajina bývala v historii pro kulturního člověka významnou překážkou. Opěvovanou ctností pak byla přeměna přírodní krajiny na krajinu kulturní.

Dnes už se takové jednání nehodnotí zdaleka tak kladně jako kdysi. Jako kdyby dnes rozmach lidské kultury páchl nebezpečím i pro člověka samotného.
Naštěstí mě tyto myšlenky nepřivedly k postojům otevřeně rezistentním vůči kultuře. Vždy jsem toužil nějakým způsobem na kultuře pozitivně kolaborovat, stát se kulturním činitelem.

V období dospívání jsem měl o své kulturní budoucnosti jasnou představu: Stanu se muzikantem, charismatickým zpěvákem a rafinovaným textařem. Mé dlouhé vlasy budou vlát, zatímco mé hbité prsty budou lítat zběsile po pražcích elektrické kytary. A můj eroticky zastřený hlas bude hypnotizovat davy lidí, zejména žen.

Nakonec to dopadlo jinak. Podařilo se mi založit kapelu, to ano. Muzikantem jsem se pravděpodobně nestal, ale mé hbité prsty skutečně lítají po krku zpravidla rozladěné kytary, když se pokouší uchopit jeden z mála akordů, které znám. Mé mastné prořídlé vlasy na koncertech svůdně vlají, zatímco můj falešný chraplák vyřvává smutné písně o zdevastované přírodě. Lidé nás zpravidla podporují smíchem. Neříkám výsměchem, prostě se nám smějí. Dopadlo to jinak, než jsem si v mládí představoval, ale přesto si myslím, že to dopadlo dobře a nehodlám na tom mnoho měnit.

Kulturní prostředí, kterým jsem při své umělecké pouti nasákl, bych rád označil velkolepě jako prostředí undergroundové, paralelní nebo prostředí druhé kultury. Ale obávám se, že by toto označení bylo nepřesné.

Domnívám se, že když Ivan Martin Jirous definoval pojem „druhá kultura“ jako „kulturu, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech, společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment“, patřila tato definice do předrevoluční doby.

Dnes není tak silný důvod k semknutosti nezávislých umělců. Termín druhá kultura pomalu ztrácí smysl společně s jejími čelními představiteli ve středoškolských čítankách.

To ovšem neznamená, že by v té nyní již jediné kultuře nebyl prostor pro nezávislou tvorbu. V jejím přínosu se nic podstatného nezměnilo. A spíš jí prospělo otevření se širšímu spektru kritiky. Nicméně tato kultura zůstane vždy jako nějaký špinavý, ale vzácný klenot skrytá před zraky davů.
Nezávislá kultura, jejíž některé dnešní projevy by možná autor Fausta označil spíš za projevy barbarství, se stává pevnou součástí lidského světa a nesporně jej ovlivňuje.

Bývá často dávána do protikladu ke kultuře masové – ke kultuře konzumu.

Jako taková pro mě mimo jiné představuje naději, že lidská kultura nemusí nutně být klínem mezi člověkem a přírodou, ale podle aktuálních potřeb se může stát i mostem mezi těmito dvěma „znesvářenými“ světy.

Autor je pedagog

23.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Benzin s příměsí nafty našli v pátek inspektoři České obchodní inspekce u vzorku z čerpací stanice v brněnské Kšírově ulici.
2 8

V Brně našli pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Ilustrační foto.
1

Od neděle platí letní čas, vlaky naberou zpoždění

OBRAZEM: V zoo vítali jaro. Děti svrhly Moranu a nazdobily Líto

Brno – Byla zima mezi náma a včil už je za horama. Hu, hu, hu, jaro už je tu. Děti, které v sobotu navštívily brněnskou zoologickou zahradu, společně vítaly jaro. Nejdříve se naučily říkanku a potom shodily připomínku zimy Moranu.

V Židenicích otevřeli nový psí výběh. Je největší v celém Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Majitelé psů v brněnských Židenicích mají jedno unikum. Největší psí výběh ve městě. Tamní radnice ho vybudovala na 5500 metrech čtverečních v meruňkovém sadu mezi Bělohorskou a Jedovnickou ulicí na svahu Bílé hory. „Psí výběh vznikl proto, aby dal možnost venčit psy i majitelům velkých plemen. Při hledání vhodného pozemku jsme narazili na tento a zjistili jsme, že zde kdysi býval meruňkový sad. To nás vedlo k myšlence obě funkce propojit a tak vlastně vznikl výběh v meruňkovém sadu," vysvětlil židenický místostarosta Petr Kunc.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Bílovice nad Svitavou – Zvuk rotorů se v sobotu před polednem rozléhal nedaleko Bílovic nad Svitavou u Brna. Ze zříceniny nedalekého hradu Obřany tam totiž spadla mladá žena. „Byla v nedostupném terénu a nemohli jsme ji najít, proto musel přiletět vrtulník s leteckými záchranáři," okomentoval mluvčí hasičů Petr Příkaský.

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Domašov – Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela a auta musela jezdit odklonem přes Domašov.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies