VYBERTE SI REGION

Jak prapodivná komunikace je v naší rodině

Fejeton - V sobotu se celá rozespalá vyhrabu z postele. Má první cesta nevede na WC ani do koupelny. To až za pár minut. Má první cesta neomylně míří do kuchyně, kde nacházím svou matku v plné práci.

11.12.2007
SDÍLEJ:

Kateřina MusilováFoto: ARCHÍV

„Copak bude dnes k obědu?“ ptám se. V tom okamžiku vidím na kuchyňské lince krabici rýže, vepřovou konzervu a nakládaný hrášek. „Neříkej to!“ vykřiknu v hrozivé předtuše. „Ne, mami, ne!“ Jenže ona už se nadechla. „Riziko!“ zašvitoří a mým tělem už lomcuje vlna vlastenecké lásky k jazyku. „Mami, rizoto. Jmenuje se to RIZOTO!“ hořekuji a mávám rukama. „Já tomu říkám riziko a basta. Aby ses nezbláznila,“ mávne nad mou námitkou rukou a věnuje se vaření.

Moje maminka mne celé roky doháněla k šílenství třemi slovy. Vedle zaměňování rýžového jídla s výrazem pro nebezpečí to byly ještě „kudlásky“ a „drmbulky“. Celý život jsem ji bezvýsledně přesvědčovala, že toto si čeština nezaslouží. Když jsem pak při studiu bohemistiky měla záchvat vědeckého pojmenovávání absolutně všeho, zavedla jsem pro tyto jazykové hříchy speciální maminkovskou kategorii „infantilní neologismy“, kterýmžto souslovím jsem zase lezla na nervy já jí.

Až nedávno jsem ke své hanbě zaznamenala, že slovo kudlásek skutečně existuje, a je nám dokonce očkováno i ve správném kontextu. Síly se tak rozdělily a doma je klid. Matka obhájila kudlásky, já zase hanění a zatracování „drmbulek“ (jsou to hrudky vznikající nedostatečným mícháním krémů), které snad naštěstí doopravdy neexistují.

Pomlouvat podivnost rodinných výlevů je ode mě nespravedlivé. Dalších komunikačních bizarností se totiž bez jediného protestu účastním.

Patří mezi ně například takzvané „slovo pro tento týden“. Jedinec, či celý kolektiv někde zaslechne libozvučné slovo, které pak po delší dobu používá. A to hojně. Klade ho na začátek či konec věty. Někdy se v rozhovoru omezuje pouze na něj a význam mu dodává rozličnou intonací.

Ještě podivnějším úkazem je naše ujišťování, že je všechno v pořádku. Když mám podezření, že rodič nemá dobrou náladu, jdu za ním a oslovím ho. Pozor, ale vždy jen v prvním pádě, tedy „maminka“ či „tatínek“. Je-li vše bez problémů, dotazovaný odpoví slovem „nemá“. Tento patvar má zřejmě kořeny kdesi v Divadle Járy Cimrmana, kde v Hospodě na mýtince uprchlý vězeň provolává, že: „Nemá, nemá, nic takového ona nemá.“ Jinak si to opravdu nedokážu vysvětlit.

Abych nebyla za svými blízkými pozadu, také jsem přišla se svou troškou do mlýna. Mým výplodem je „odžvástnutí“. Spočívá prakticky v tomtéž jako odplivnutí. Akorát místo přebytečných slin se zbavujeme přebytečných slov. Jsme-li duševně pohnuti nebo máme příliš mnoho myšlenek, je odžvástnutí dokonalý ventil přetlaku. Jsou to věty bez kontextu, bez hlubší myšlenky, prostě takové slovní ozdravné nic. Protože stejně jako na veřejnosti nepliveme, raději se střežíme i odžvástávání, aby nás okolí nepokládalo za pitomce.

Každá užší skupina lidí má tendenci vytvořit si vlastní komunikaci. Naše rodina není výjimkou. Ač možná některé způsoby výše zmíněného dorozumívání vyznívají přinejmenším podivně, zase tak nenormální nejsou. Vždyť když se každý zamyslí nad tím, jak se v soukromí vyjadřuje, jistě narazí na spoustu odchylek a abnormalit. Koneckonců, vždyť od toho také jazyk je. Abychom se vyjádřili. A pokud nám druhý porozumí, je vlastně jedno jak.

Autorka je publicistka

11.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies