VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kde vlastně končí krása a kde začíná ošklivost

Fejeton - Dnes jsem si byla prohlédnout svůj nový automobil. Vím, že přídavné jméno nový je pro dvacet let starý vráček asi nepříliš vhodné označení, ale nemohu si pomoci. Nikdy předtím jsem žádné vozidlo nevlastnila, tak nevím, proč mu toto lichotivé slůvko odepřít.

30.1.2008
SDÍLEJ:

Kateřina MusilováFoto: ARCHÍV

Má nezkušenost se statusem vlastníka dvoustopého přemísťovadla se projevila záhy. „Jééé, to je krásný autíčko!“ pípala jsem s dojetím v očích a zjihle hladila zpuchřelý přední nárazník. Přítomní se po mně pochybovačně dívali a uvažovali, kolik ironie v tom asi tak mohlo být. Zatvářili se ještě pochybovačněji, když z mého výrazu kočky domácí v říji usoudili, že žádná.

No ano, nejsem slepá a vím, že mělo na několika místech nátěr odlišného odstínu a palubní deska také zažila i lepší časy. Jenže to mě nezajímalo. Technické záležitosti jsem nevnímala a byla jsem vděčná, že mám s sebou zkušeného švagra.

On se nahýbal do motoru a probíral se povinnou výbavou, já už byla jinde. Já se proháněla po severočeských okreskách, já stavěla stan u Máchova jezera poté, co jsem ho tam sama bez pomoci dovezla a přibalila k němu i tři kamarádky ze studií.

Já se objímala s příjemným kučeravým chlapcem na zadním sedadle SVÉHO čtyřkolového skvostu barvy skarabeových křídel proložených nádechem královské modři. A prý že je to maskáček. Taková drzost. Je to nejkrásnější a nejbáječnější auto, co jsem kdy viděla. Protože je první, protože je moje a protože ho jednoduše z duše miluji.
Jak těžké je posuzovat, co je pěkné a co nikoliv! Tisíce estetických norem a výkladů se o to snaží s pramalým úspěchem. Není totiž nic subjektivnějšího než vnímání krásy.

Například moje kamarádka z dětství propadla už na základní škole kouzlu kýče. V papírnictvích se hladově vrhala po pohlednicích s oblečenými pejsky a nápisy Miluji tě, její pokoj připomínal něco mezi nadýchanou cukrovou pusinkou a péřovým boa nad gepardí kůží a naprosto odmítala ladit s jakoukoliv všeobecně uznávanou představou dobrého vkusu. Marně jsem ji nabádala ke změně stylu s tím, že růžový králíček není atribut moderní slečny. Nic nepomáhalo. Až po čase jsem zjistila, že jsem byla sobecká.

Jenže to už jsem sama tonula v nařasení rádoby secesní sukně, u krku náhražku kameje, v ruce paraplíčko a na hlavě klobouk s širokou krempou. Domů jsem se vracela ke stovce nasušených růží a k příliš barevnému obrázku eiffelovky ze starého kalendáře. Sestra se mnou odmítala chodit po ulicích našeho malého městečka a marně mě přesvědčovala, že nápadné zlaté náušnice s obrovskými perleťovými přívěsy nejsou atributem moderní slečny.

A dnes? Kamarádce jsem už dávno začala kupovat pro radost barevné tužky s peříčkem na konci a tygří zápisníky. Také od mé sourozenky již minimálně třetím rokem dostávám do očí bijící bižuterii, ozdobná zrcadla z černého kovu a svícny s květinovým zdobením. Zvykly jsme si.

Co je pro jednoho vrchol ošklivosti, může být pro druhého synonymem dokonalosti. Někdo miluje moderní architekturu a dokáže náležitě ocenit symetričnost důmyslně osvětleného kvádru, jiný zase raději zrak popase na časem okousané fasádě postaršího domu. Ten si pověsí do pracovny pěknou kopii Picassa, další nepřežije nic jiného než Moneta, třetí se kochá jen výtvory svých šestiletých ratolestí.

A někomu prostě přijde stařičký, vetchý automobil jako ta nejskvostnější perla na parkovišti před domem.

Autorka je publicistka

Kateřina Musilová

30.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Závěrečný podnik Českého poháru a zároveň Mistrovství České republiky na brněnské trati nad Anthroposem.
21

Brněnská trať je rychlá a zábavná, řekl český šampion Kulhavý

Ilustrační foto
2

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Memoriál Marka Těšíka v beachvolejbalu vyhráli nováčkové Starý a Hojgr

Brno /FOTOGALERIE/ – Sedmnáct dvojic zasáhlo do čtvrtého ročníku Memoriálu Marka Těšíka v beachvolejbalu. Na brněnských kurtech Sport Centra Srbská se nejvíc dařilo nováčkům turnaje Bořivoji Hojgrovi s Petrem Starým, kteří ve finále porazili 2:1 na sety Jakuba Šeráka s Tomášem Kubáskem.

Místo stromů bytový dům. Lidé chtějí náhradní zeleň

Brno - Monstrum, kvůli kterému firma vykácela vzrostlé stromy. Tak označují lidé na internetu nový dům s padesáti byty, jehož stavbu připravuje developerská firma v Turgeněvově ulici v brněnských Černovicích. Stavební povolení na něj již vydal místní stavební úřad. Rozhodnutí ale znovu projednají úředníci brněnského magistrátu.

Jednou jsme nechtíc utopili rudl alkoholu, říká kapitán brněnské lodi Stuttgart

Brno /ROZHOVOR/ - Devětadvacet let. Tak dlouho už se po Brněnské přehradě plaví kapitán Josef Chládek, který velí lodi Stuttgart brněnského dopravního podniku. Ve firmě drží několik prvenství. Jako první kapitán jezdil na lodi s rodinou. Jeho syn mu na lodi dělal lodníka a dcera průvodčí. Ještě nikdo takový v podniku přitom nebyl. V současnosti je už ale ze syna kapitán další z brněnských lodí. S vodou je Chládek starší spojený už od mládí, dříve se plavíval na kanoích, kajaku či plachetnicích. „V dopravním podniku jsem začínal na lodi Veveří. Té ale končila v roce 2011 životnost, pak jsem přešel právě na Stuttgart,“ říká o své historii na lodích.

Legendární pravé křídlo Komety František Ševčík zemřel ve věku 75 let

Brno – Český hokej přišel o legendu. V sobotu ve věku 75 let po dlouhé a těžké nemoci zesnul bývalý skvělý útočník Komety František Ševčík. Hokejista, kterému se přezdívalo „Ježek“, vybojoval v brněnském dresu pět mistrovských titulů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení