VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kde vlastně končí krása a kde začíná ošklivost

Fejeton - Dnes jsem si byla prohlédnout svůj nový automobil. Vím, že přídavné jméno nový je pro dvacet let starý vráček asi nepříliš vhodné označení, ale nemohu si pomoci. Nikdy předtím jsem žádné vozidlo nevlastnila, tak nevím, proč mu toto lichotivé slůvko odepřít.

30.1.2008
SDÍLEJ:

Kateřina MusilováFoto: ARCHÍV

Má nezkušenost se statusem vlastníka dvoustopého přemísťovadla se projevila záhy. „Jééé, to je krásný autíčko!“ pípala jsem s dojetím v očích a zjihle hladila zpuchřelý přední nárazník. Přítomní se po mně pochybovačně dívali a uvažovali, kolik ironie v tom asi tak mohlo být. Zatvářili se ještě pochybovačněji, když z mého výrazu kočky domácí v říji usoudili, že žádná.

No ano, nejsem slepá a vím, že mělo na několika místech nátěr odlišného odstínu a palubní deska také zažila i lepší časy. Jenže to mě nezajímalo. Technické záležitosti jsem nevnímala a byla jsem vděčná, že mám s sebou zkušeného švagra.

On se nahýbal do motoru a probíral se povinnou výbavou, já už byla jinde. Já se proháněla po severočeských okreskách, já stavěla stan u Máchova jezera poté, co jsem ho tam sama bez pomoci dovezla a přibalila k němu i tři kamarádky ze studií.

Já se objímala s příjemným kučeravým chlapcem na zadním sedadle SVÉHO čtyřkolového skvostu barvy skarabeových křídel proložených nádechem královské modři. A prý že je to maskáček. Taková drzost. Je to nejkrásnější a nejbáječnější auto, co jsem kdy viděla. Protože je první, protože je moje a protože ho jednoduše z duše miluji.
Jak těžké je posuzovat, co je pěkné a co nikoliv! Tisíce estetických norem a výkladů se o to snaží s pramalým úspěchem. Není totiž nic subjektivnějšího než vnímání krásy.

Například moje kamarádka z dětství propadla už na základní škole kouzlu kýče. V papírnictvích se hladově vrhala po pohlednicích s oblečenými pejsky a nápisy Miluji tě, její pokoj připomínal něco mezi nadýchanou cukrovou pusinkou a péřovým boa nad gepardí kůží a naprosto odmítala ladit s jakoukoliv všeobecně uznávanou představou dobrého vkusu. Marně jsem ji nabádala ke změně stylu s tím, že růžový králíček není atribut moderní slečny. Nic nepomáhalo. Až po čase jsem zjistila, že jsem byla sobecká.

Jenže to už jsem sama tonula v nařasení rádoby secesní sukně, u krku náhražku kameje, v ruce paraplíčko a na hlavě klobouk s širokou krempou. Domů jsem se vracela ke stovce nasušených růží a k příliš barevnému obrázku eiffelovky ze starého kalendáře. Sestra se mnou odmítala chodit po ulicích našeho malého městečka a marně mě přesvědčovala, že nápadné zlaté náušnice s obrovskými perleťovými přívěsy nejsou atributem moderní slečny.

A dnes? Kamarádce jsem už dávno začala kupovat pro radost barevné tužky s peříčkem na konci a tygří zápisníky. Také od mé sourozenky již minimálně třetím rokem dostávám do očí bijící bižuterii, ozdobná zrcadla z černého kovu a svícny s květinovým zdobením. Zvykly jsme si.

Co je pro jednoho vrchol ošklivosti, může být pro druhého synonymem dokonalosti. Někdo miluje moderní architekturu a dokáže náležitě ocenit symetričnost důmyslně osvětleného kvádru, jiný zase raději zrak popase na časem okousané fasádě postaršího domu. Ten si pověsí do pracovny pěknou kopii Picassa, další nepřežije nic jiného než Moneta, třetí se kochá jen výtvory svých šestiletých ratolestí.

A někomu prostě přijde stařičký, vetchý automobil jako ta nejskvostnější perla na parkovišti před domem.

Autorka je publicistka

Kateřina Musilová

30.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Třiadvacetiletý řidič Passatu sjel ze silnice a naboural do rodinného domu v Malešovicích na Brněnsku. Byl opilý.
AKTUALIZOVÁNO
9

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Ilustrační foto.

V brněnské úrazovce vznikne nové oddělení urologie

Svezl se stovkami aut. Ke stopování stačí úsměv, říká cestovatel

Brno /ROZHOVOR/ – Mezi kontinenty se přepravuje letecky, jinak výhradně stopem. Nikdy neplatí za nocleh a vodu s sebou zásadně nenosí. Cestovatel Slávek Král už dostopoval k terakotové armádě v Číně i na karneval v Riu. „Vždycky mám jen prázdnou lahev. Jsem totiž stydlivý a tohle mě alespoň motivuje začít se bavit s lidmi," říká.

Poštu v Komárově přepadl ozbrojený muž. Odnesl si desítky tisíc korun

Brno – Se zbraní v ruce vešel v pátek navečer do pošty v brněnském Komárově zatím neznámý pachatel. Z přepadení si domů odnesl desítky tisíc korun. Muže policisté stále hledají.

Zbarvili nebe i sebe. Tři tisíce lidí si užily brněnský Rainbow Run

Brno /REPORTÁŽ/ – Vzduchem poletuje barevný prášek. Usazuje se na tělech, ve vlasech. Prachovou vichřicí probleskují úsměvy účastníků letošního běžeckého závodu Rainbow Run, který se v sobotu konal v Brně. Před závodem v běhu na pět kilometrů závodníci vyhodili prášek do vzduchu a na chvíli zabarvili nebe.

Koně bojovali s ohněm, vodou i davem. Na policejním mistrovství

Brno /REPORTÁŽ/ – Skokové derby, policejní parkur nebo skok mohutnosti. V těchto dvou disciplínách v sobotu soutěžilo čtyřiadvacet policistů z jízdních oddílů z několika zemí. V Brně se uskutečnil dvacátý ročník Mezinárodního policejního mistrovství v jezdectví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies