VYBRAT REGION
Zavřít mapu

I poloviční pavoukofobie umí zkomplikovat život

FEJETON - Moje sestra s manželem kupují chalupu. Jelikož ji budu v budoucnu během víkendů a prázdnin užívat také, vzali mě na předběžnou prohlídku.

16.10.2007
SDÍLEJ:

Kateřina MusilováFoto: ARCHÍV

Domek jsem shledala nadmíru pěkným. Sice to bude stát mnoho práce, aby se stal pohodlným a obyvatelným, ale my jsme mladí a plní sil, takže to nebude větší problém.

Už jsem si zabrala jeden pokojíček v představě budoucí ložnice, dokonce jsem na zahrádce vymezila prostor, ve kterém se během pár let bude rozprostírat má vysněná růžová zahrada. Když už jsem se radostí skoro tetelila a snové vize budoucích radovánek v lůně přírody s výhledem na horu Říp mě celou zalily jako horký vosk, nějaký kazisvět odklopil dveře do sklepa a z nich po stěně vyběhl ohromný pokoutník.

Tvář mi zbělela a oči získaly nezdravý výraz. Po výkřiku: „Tady jich ale je! Mají tu hnízdo a spoustu krásných kokonků! Pojďte se honem podívat,“ si toho už příliš nevybavuji. Snad jsem prchla. Snad jsem obešla líheň drobné zvěře šestimetrovým obloukem a pokračovala v prohlídce s výrazem zaskočeného pockerového hráče. Nevím. Mohu jen odpřísáhnout, že podívat se na roztomilou pavoučí drobotinu jsem se věru nešla a svou práci na budoucím odpočinkovém sídle jsem podmínila zničením toho ďáblova doupěte.

Trpím poloarachnofobií. Že to nelze? Ale ano, lze. Dlouhonohé „sekáče“ neboli „záchodové pavouky“ mám vcelku ráda a dělám na ně „ťuťu, ňuňu“. I křižáka jsem ochotná vzít na pár vteřin do ruky. Sklípkana v teráriu jsem schopná se zaujetím sledovat třeba hodinu, a snad bych ho jedním prstem pohladila, kdyby se zbytečně moc nehýbal. Ale pokoutníky z duše nenávidím.

Může za to traumatický zážitek starý asi tři roky. Zákeřný jedinec tohoto druhu členovců se vypočítavě ukryl do mojí osušky a nepřišel na nic lepšího, než se po jedné z koupelí vyděsit a pobíhat mi zmateně sem a tam po zádech a rukou. Spustila jsem odzbrojující řev a do koupelny mě týden nikdo nedostal.

Teď odmítám chodit do sklepení a garáže, odkud nevítaný froté návštěvník pocházel. Když už jsem donucena dojít pro šroubovák a není nikdo, kdo by vzal tento příšerný úkol na svá bedra, cesta tam a zpět mi trvá dvacet minut, jelikož se šinu podél zábradlí s představou, že na každém rohu čeká tisíc kamarádů, kteří přišli pomstít svého druha, jenž zhynul potupnou a nemužnou smrtí. V záchvatu paniky jsem ho ubila sprchovým gelem s vůní čajové růže a jasmínu.

Marně se snažím přesvědčit samu sebe, že nájezd rozlícených osminohů mě nepřipraví o život, kdyby se jim zachtělo mě napadnout. Marně posílám kajícné vzkazy po těch druzích pavoučků, kterých se nebojím, a snažím se přesvědčit ty zlé a ohromné pokoutníky, že to tehdy byla nehoda. Svého strachu z jediného plemene se již nikdy nezbavím.

Ale přece nenechám taková umrněná stvoření zničit báječné chvilky pohody při víkendových výpadech za chalupářským grilováním. Přinejhorším je ještě mohu zažalovat za duševní újmu a pak je od sebe odhánět rozhodnutím soudu o zákazu přibližování se k mé osobě na vzdálenost dvou metrů, což bude shodou okolností přesný výsledek součtu délky mé paže a onoho lejstra.

Ale nejspíš to nechám být. Snad mi někdy odpustí smrt kolegy, a já se jim budu moci směle postavit bez bázně a roztřesených rukou.

Autorka je publicistka

16.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies