VYBERTE SI REGION

Hlídač odpadků aneb O třídění odpadu trochu jinak

FEJETON - Dříve (tedy ještě tak před třemi čtyřmi lety) nám v naší vsi vyváželi popelnice každý týden. Nyní, za mnohem vyšší poplatek, jezdí jen jednou za čtrnáct dní. Zádrhel je jen v případě sněhové kalamity. To skladujeme odpadky doma někdy i měsíc. Naštěstí letos moc nesněží.

2.1.2008
SDÍLEJ:

Alena PohankováFoto: Archiv

Chápu, že otázka, kam s odpadem, je celosvětový problém. Jenže vývoz jednou za čtrnáct dní množství odpadu nezmenší. Snad jen pomůže v tom, že pár jedinců si uvědomí, že tříděním odpadu se jim zmenší obsah popelnice. Takže při třídění odpadků mám nejenom dobrý pocit, že dělám něco pro životní prostředí, ale naší rodině tím pádem stačí čtrnáctidenní lhůta odvozu domovního odpadu.

Vynechám teď děsivou úvahu nad hrůzou, že někdo má poloprázdnou nádobu na odpad z důvodu vytvoření menší spalovny ve svém domě. Mnozí sousedé, kteří se nezdržují tříděním odpadu (možná za to může stále malá osvěta, možná ale spíš lenost a pohodlnost) k popelnici přistavují pytle naplněné různým odpadem. Proč ne, ať je odvezeno, co nepotřebují. Jenže…

Včera jsem nesla ještě poslední sáček se smetím před dům do naší popelnice a co nevidím! Modrý pytel s odpadky u sousedova domu se hýbe, šustí to v něm a spokojeně mlaská! Mrskající černobílý ocásek prozradil našeho zvědavého kocourka.

Obsah objemného igelitového pytle měl dobře zmapovaný. Rozházené a rozvrtané zbytky všeho možného už poházel kolem. Mlsný kožíšek jsem zahnala domů, aby při první příležitosti, jak se dalo čekat, zdrhl zpět za svou načatou prací. A šup čumáčkem do pytle. Nezbylo ho, než něco vymyslím, zavřít doma.

Uklidila jsem tu spoušť, co náš mazlík vyvedl a se strachem se otáčela nalevo, napravo, všude vystrčené popelnice do silnice a vedle nich žeň sáčků a igelitů nevalné vůně. Pro hladová nebo mlsná zvířátka kořist neodolatelná. S takovou budu zametat nejspíš půl vesnice. Na celou noc má náš kocourek zábavu. A myslím, že k takové hostině mu budou i další zvířecí obyvatelé vesnice ochotně ku pomoci.

„Prosím tě, to nevyřešíš, víš kolik tu běhá koček, jsou tu i kuny a potkani,“ bručel můj muž. Byla jsem z toho docela nešťastná. Jak zabránit zvířátkům, když cítí v odpadu lahůdku, aby si jí nevšímaly? Jedině tak, že jim znemožním k odpadu přístup. Ale jak, když ty zbytky od sousedovic večeře jsou v jejich rajónu? Zvířata neuhlídám, musím uhlídat odpadky.

Nakonec jsem zpola rozcupovaný odpadkový pytel z vedlejšího stavení nacpala do naší popelnice. A ty další z celé ulice schovala za naše vrata, kam náš dobře krmený, ale požitkářský kocour nemůže. Doufala jsem, že mě ráno vzbudí popelářský vůz a já odpad přenesu zpět do ulice. Musím se vzbudit, ať neřeším následující dva týdny, co se zapáchajícím odpadem od sousedů za našimi dveřmi.

Jen nevím, co si lidé ze sousedství o mně mysleli ve chvíli, kdy jsem odnášela jejich odpadky za naše vrata. To jsem naštěstí ani nestačila domýšlet, tak jsem se do akce „záchrana ulice před záplavou“ bez zábran pustila. Na čtrnáct dní mám klid. Ráno jsem ty popeláře totiž stihla.

Pryč jsou ty časy, kdy se odpad odvážel každý týden.

A co ta minulá doba, kdy jsme neprodukovali tolik odpadu jako dnes? Jsou sice mnohé vymoženosti moderní civilizace, kterých bych se nerada vzdávala, ale přesto mě napadá otázka: nežily naše babičky šťastněji? Jakoby platilo: méně věcí, více radosti a bezstarostnosti, více času, lepší vztah k přírodě a nakonec i k sobě navzájem.

Autorka je publicistka

2.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies