VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chcete taky nehorázně zbohatnout na burze?

FEJETON - Každý člověk žijící v kapitalismu zažije v životě moment, kdy se rozhodne zbohatnout. Mě tento moment zastihl v momentě, kdy mi jeden můj kamarád, burzovní makléř, před třemi lety vysvětlil nevyhnutelnost růstu ceny akcií jedné české společnosti. Rozpáral jsem polštář a s naspořenými třiceti tisíci navštívil nejbližší burzovní společnost.

5.12.2007
SDÍLEJ:

Pavel TomešFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vstoupit na burzu bylo snadnější než rozměnit drobné na výherní automaty. Pán v burzovní společnosti se mi sice snažil vysvětlit něco o rozložení rizika, ale já místo toho před něj rozložil svých třicet tisícovek a vyslovil jméno akcie. Pár týdnů se nic zvláštního nedělo. Jen v noci jsem nemohl spát. Nejen kvůli očekávání dalšího obchodního dne na burze, ale hlavně kvůli tomu rozpáranému polštáři.

A pak jednoho dne vystřelily moje akcie vzhůru jako splašená rachejtle. Bylo to úžasné! Každý den jsem on-line sledoval, jak skvěle si společnost vede, jak neodvratně bohatnu. Zpočátku bylo poněkud obtížné zvyknout si na to, že moje investice za den na burze posílila zhruba o můj týdenní plat. Začal jsem být drzý k nadřízeným a v pracovní době dráždil kolegy vybíráním luxusního nábytku na internetu.

Pak ale přišel třináctý duben, mezinárodní den skromnosti. Opět jsem si ráno ke kafíčku a křupavému pečivu otevřel aktuální přehled své akcie a vyvolal si graf růstu svého „portfolia“. Místo toho jsem si ale vyvolal menší infarkt myokardu. Křivka mé akcie mi před očima stékala z obrazovky počítače jako rozteklá zmrzlina a já najednou viděl, že to velké červené číslo vpravo dole není dnešní datum, ale aktuální hodnota mého jmění. Bylo jasné, že si za to nekoupím nábytek ani do pokojíčku pro panenky. Do toho mi ještě přišla esemeska od kamaráda: „Ty vole, stihnuls to prodat? Já jo.“ Proklel jsem celé kapitalistické zřízení i hnusné spekulanty z pražské burzy. Akcie už neměly kam padat, tak jsem si je nechal na památku. V burzovní společnosti mi nabídli vstup na jiné slibné burzy a dolarovou půjčku.

Vrhnul jsem se rovnou do divokých peřejí Wall streetu a předchozí ztrátu se pokusil dohnat nákupem akcií portorikánské hypoteční banky a také jakési americké telekomunikační firmy, obě se složitým názvem ale jednoduchou matematikou. Banka v Portoriku byla v krizi, ale po přepočítání hypoték se už brzy mělo ukázat, že je vlastně v zisku. Telekomunikační firma zase čekala na spojení s velkým strategickým partnerem. Kurz obou tak měl už brzy vystoupat na oběžnou dráhu. A skutečně, už za pár měsíců se ta jedna portorikánská akcie prodávala za dvojnásobek. Byl jsem spokojen, rozvalil jsem se v koženém křesle a zapálil si doutník. Ale jen do chvíle, než jsem si všimnul, že celková hodnota mých portorikánských akcií je asi dvacet dolarů.

Ukázalo se, že banka zřejmě přepočítala nejen hypotéky, ale i své akcie a zjistila, že obojího vydala nějak moc, a tak mi za každých mých padesát akcií dala jednu novou, hezčí. Také graf telekomunikační firmy připomínal spíše orientační plánek nějaké černé sjezdovky. Místo, aby se společnost spojila s velkým strategickým partnerem, takticky se rozdělila na několik menších společností, z nichž většina okamžitě zkrachovala.

Začal jsem zvažovat nejen odchod z burzy, ale i z tohoto světa. Když jsem se ale ještě naposled díval na své smutné portfolio, zjistil jsem, že se kurz mých českých akcií s vytrvalostí horolezce vydrápal zpět na burzu a začíná vzpomínat na svoje nejlepší časy.

Neváhal jsem. Šel jsem do burzovní společnosti, všechno prodal a všechno vybral. Pán z burzovní společnosti shlédl můj tříletý zápas na burze, podal mi ruku a bez náznaku ironie řekl, že patřím k těm úspěšnějším obchodníkům s akciemi. A pak mi vysázel třicet tisíc.

5.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Masarykův onkologický ústav v Brně slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení.
14

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies