VYBERTE SI REGION

Jak jsem si šel pro posudek a jak to dopadlo

Fejeton - Vždycky jsem si myslel, že když je něco poprvé, tak se to týká buď dětství, nebo puberty. Přinejhorším doby mírně postpubertální. Není to však pravda. I v kmetském věku se dá zažít něco poprvé. Stalo se to nedávno i mně.

20.9.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Věděl jsem, že při dosažení šedesáti let je řidič povinen absolvovat lékařskou prohlídku, aby se zjistilo, zda je ještě schopen řídit. Lékařské ordinace od dětství bytostně nesnáším, při pohledu na injekční stříkačku omdlévám a baví-li se někdo o zážitcích z nemocnice, dělá se mi špatně. Proto jsem návštěvu lékaře odkládal, co to šlo. Navíc mi do hlavy vnesl zmatek novinový článek o hrozbě pokuty deset tisíc korun a ztrátě řidičského průkazu, není-li posudek na správném formuláři a se správnými údaji.

Text mě tak vyděsil, že jsem si ho vystřihl a pečlivě nastudoval. Na druhou stranu jsem si říkal, že lepší bude vyrazit včas, dokud mi nic není. Napadlo mě, že kulhajícímu, kašlajícímu a s horečkou by se mi doktora o svých schopnostech přesvědčovalo hůř. A tak jsem se odhodlal.

Přepečlivě jsem se vydrhl, očekávaje, že moje tělo bude podrobně zkoumáno. Použil jsem i šampon, aby se mi, jak psáno, o šedesát pět procent zvýšil lesk vlasů. Hladce jsem se oholil a ošetřil pleť vodou po holení, neboť pro muže to nejlepší. Oblékl jsem si to nejzachovalejší, co jsem ve skříni našel. Když jsem přeleštil sváteční boty, mohl jsem vyrazit. Měl jsem pocit, jako když jdu k prvnímu svatému přijímání.

Na ulici jsem se díval, jestli se lidi dívají. Kupodivu se nedívali. Nikdo si mě ani nevšiml. Dokonce i dámy, probírající obvykle na nárožích intimnosti maloměstského života, někam zmizely. A to jsem měl svůj velký den.

V čekárně nebyla ani noha. Na jedné straně to byla výhoda, že jsem nemusel čekat, na druhé straně obava, že na mě tak bude mít moře času a tím větší možnost něco objevit, což doktoři umějí. Dodal jsem si ale odvahu a zaklepal. Tady musím vysvětlit, že zatímco jinde bývá na dveřích nápis neklepat, můj doktor tam má naopak výzvu, aby pacient nečekal a hned se ohlásil.

Předal jsem sestře kartičku pojištěnce a usedl. „Pojďte dál,“ ozval se vzápětí hlas pana doktora a následovalo oslovení akademickým titulem. Vzhledem k tomu, že ho nepoužívám a nikdo mi tak neříká, chvíli mi trvalo, než mi došlo, že mluví na mě.

„Co byste potřeboval?“ zeptal se a já vychrlil: „Potřeboval bych potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel ve smyslu paragrafu osmdesát sedm zákona tři sta šedesát jedna z roku dva tisíce sbírky.“ Očekávaný obdiv k mé znalosti paragrafů se nedostavil. Místo toho si v počítači otevřel formulář a začal ho vyplňovat. Položil jsem před sebe občanku a vystřižený článek.

Pan doktor se na to nepodíval, poslechl si moje srdce a začal mi měřil tlak. „Sto třicet osm na sedmdesát devět,“ pronesl jsem nesměle. „Vy si měříte tlak?“ podivil se, „máte sto šedesát.“ „Sto šedesát?“ podivil jsem se zase já. „To bude tím stresem,“ pravil a po krátké konzultaci lejstro vytiskl. „No ale mělo by tam být i číslo občanky,“ protestoval jsem a ukázal na výstřižek. Námitka byla uznána a na druhý pokus bylo vše v pořádku.

Když jsem to šel oslavit do hospody, musel jsem platit utajenou záložní tisícovkou. Pan vrchní to nemá rád. „Já jsem měl stokorunu, dokonce čtyři, ale byl jsem u doktora a o všechny jsem přišel,“ omlouval jsem se. „K doktorovi je lepší nechodit,“ pravil pan vrchní a vyplatil mi všechny drobné, které měl.

JIŘÍ SMUTNÝ

20.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

AKTUALIZOVÁNO

Jihomoravský kraj si chce pořídit vlastní vlaky. Zaplatí za ně 5,5 miliardy

Jižní Morava – Vlaky v Jihomoravském kraji jsou staré, kraj je nahradí novými. Vypsání výběrového řízení na dodávku schválila ve čtvrtek krajská rada. Do roku 2019 plánuje pořídit pětadvacet souprav pro alespoň 310 sedících cestujících a dalších šest posilových jednotek po 140 místech dohromady za pět a půl miliardy korun. Kromě toho chce v soutěži získat také servis objednaných vlaků. Za třicet let má stát šest miliard korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies