VYBERTE SI REGION

Jak jsem unikla orwellovské práci

Fejeton - O tom, jak si sháním zaměstnání, jsem už hořekovala. O tom, kam jsem se díky tomu dostala, co se tam dělo a proč jsem v návalu děsu prchla, nikoliv. A že jsem tedy zažila věc. Nuže, v touze po mamonu jsem se rozhodla brát jakákoliv místa, nejen ta vonící Pulitzerem.

29.7.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Bartovský Ota

A tak jsem obeslala i několik call center. Inu, proč bych to neudělala? Špatná práce to asi není, tak co si mimo písmenek nevydělávat i hláskami?
Netrvalo to dlouho (což potěšilo) a byla jsem skutečně pozvána na konkurz (což potěšilo více) do hlavního města Prahy (což potěšilo nejvíce, jelikož cesta byla slučitelná s návštěvou přítele).

Jela jsem tedy, našla budovu, byla jsem uvedena dovnitř. A tam jsem spatřila své případné budoucí pracoviště. Byla to přesně taková ta místnost, plná jednotlivých oddělených anonymních kójí, jaké jsou k vidění v amerických filmech a seriálech. To z nich se rekrutují masoví vrazi v „CSI jedno jaké velkoměsto“ a Myšlenkách zločince, zneuznaní úředníčci v komediích, sebevrazi v dramatech a rebelové proti pěšáckému systému ve sci-fi. Co bych lhala, už po minutě jsem měla depresi. A když jsem po vkročení do konferenčního sálu z té líhně uslyšela nadšený potlesk, kterým se zřejmě telefonisté burcovali, deprese se proměnila v strach.

Začalo náborové školení. Představili jsme se a sympatické pracovnice nás uvedly do obrazu. Hned v úvodu mi zhatily mou naivní představu, že by se přeci jen mohlo jednat o průzkum a vyplňování dotazníků. Kdepak. Tvrdý prodej. Zachvěla jsem se. V následující hodině byly rozcupovány i mé sny o výši příjmu, všude čpěl byznys, všichni kolem mě se tvářili zapáleně a účastně.

V okamžiku, kdy jsem se dozvěděla o člověku, kterému se říká supervizor (odposlouchává hovory a pomáhá zlepšovat obchodní strategii = vyrábí z individualit plně monitorované stroje na bezchybný prodej), chvěla jsem se jako osika. O přestávce jsem šla s dalšími účastníky ven na cigaretu.

Tam jsem ho spatřila. V jedné kóji stál mladík. Na uších měl sluchátka a velice energicky hovořil. V očích se mu leskl zápal, který hraničil s divým výrazem. Kolem kroužil supervizor, tvářil se vítězně. Byl to on. Výborný prodejce. Týmový hráč. Ten, co s ostatními tleská. Můj vzor. Zpracovaný jedinec.

Měla jsem jasno. Dokouřila jsem cigaretu, vrátila se do budovy Velkého bratra, oznámila náborantce, že se toto povolání neslučuje s mým životním postojem a odkráčela do slunného dne.

U přítele jsem se ze všeho zdrceně vyzpovídala. „ Já věděl, že se ti to nebude líbit,“ chlácholil mě. „A to si představ, že někteří ráno cvičí nebo mají pokřiky utužující týmového ducha,“ dodal ještě. „To ne…“ zašeptala jsem nevěřícně a vzedmula se pýchou, že jsem unikla orwellovskému světu velkého šťastného týmu.

Brzy nato jsem dostala místo recepční v našem malém městě. Svatý klid a příjemní lidé. Široko daleko nikdo netouží po tom, abych si za odměnu tleskala nebo něco vykřikovala. Budu sedět za okýnkem, usmívat se ve své svaté individualitě, vydávat klíče a prodávat doplňkový sortiment. Občas zvednu telefon a vyřídím hovor. Žádný byznys, žádné přemlouvání, ten druhý mě bude chtít slyšet sám. A i když mi na účet nebudou chodit závratné částky, domů půjdu pokaždé spokojená, se sebevědomím zdravým a nezmanipulovaným supervizorem.
Budu svobodná, svá a hlavně… šťastná, šťastná, šťastná.

KATEŘINA MUSILOVÁ

29.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Stavební společnost OHL ŽS propouští zaměstnance. Řádově desítky lidí

Brno - Brněnská stavební společnost OHL ŽS, který byla v roce 2015 v půlmiliardové ztrátě, propouští zaměstnance. Řádově jde o desítky lidí. Firma zeštíhluje i svoje vedení, od ledna má novou organizační strukturu. Společnost také mění svoji strategii a chce se více zaměřit na tuzemsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies