VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak jsem unikla orwellovské práci

Fejeton - O tom, jak si sháním zaměstnání, jsem už hořekovala. O tom, kam jsem se díky tomu dostala, co se tam dělo a proč jsem v návalu děsu prchla, nikoliv. A že jsem tedy zažila věc. Nuže, v touze po mamonu jsem se rozhodla brát jakákoliv místa, nejen ta vonící Pulitzerem.

29.7.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Bartovský Ota

A tak jsem obeslala i několik call center. Inu, proč bych to neudělala? Špatná práce to asi není, tak co si mimo písmenek nevydělávat i hláskami?
Netrvalo to dlouho (což potěšilo) a byla jsem skutečně pozvána na konkurz (což potěšilo více) do hlavního města Prahy (což potěšilo nejvíce, jelikož cesta byla slučitelná s návštěvou přítele).

Jela jsem tedy, našla budovu, byla jsem uvedena dovnitř. A tam jsem spatřila své případné budoucí pracoviště. Byla to přesně taková ta místnost, plná jednotlivých oddělených anonymních kójí, jaké jsou k vidění v amerických filmech a seriálech. To z nich se rekrutují masoví vrazi v „CSI jedno jaké velkoměsto“ a Myšlenkách zločince, zneuznaní úředníčci v komediích, sebevrazi v dramatech a rebelové proti pěšáckému systému ve sci-fi. Co bych lhala, už po minutě jsem měla depresi. A když jsem po vkročení do konferenčního sálu z té líhně uslyšela nadšený potlesk, kterým se zřejmě telefonisté burcovali, deprese se proměnila v strach.

Začalo náborové školení. Představili jsme se a sympatické pracovnice nás uvedly do obrazu. Hned v úvodu mi zhatily mou naivní představu, že by se přeci jen mohlo jednat o průzkum a vyplňování dotazníků. Kdepak. Tvrdý prodej. Zachvěla jsem se. V následující hodině byly rozcupovány i mé sny o výši příjmu, všude čpěl byznys, všichni kolem mě se tvářili zapáleně a účastně.

V okamžiku, kdy jsem se dozvěděla o člověku, kterému se říká supervizor (odposlouchává hovory a pomáhá zlepšovat obchodní strategii = vyrábí z individualit plně monitorované stroje na bezchybný prodej), chvěla jsem se jako osika. O přestávce jsem šla s dalšími účastníky ven na cigaretu.

Tam jsem ho spatřila. V jedné kóji stál mladík. Na uších měl sluchátka a velice energicky hovořil. V očích se mu leskl zápal, který hraničil s divým výrazem. Kolem kroužil supervizor, tvářil se vítězně. Byl to on. Výborný prodejce. Týmový hráč. Ten, co s ostatními tleská. Můj vzor. Zpracovaný jedinec.

Měla jsem jasno. Dokouřila jsem cigaretu, vrátila se do budovy Velkého bratra, oznámila náborantce, že se toto povolání neslučuje s mým životním postojem a odkráčela do slunného dne.

U přítele jsem se ze všeho zdrceně vyzpovídala. „ Já věděl, že se ti to nebude líbit,“ chlácholil mě. „A to si představ, že někteří ráno cvičí nebo mají pokřiky utužující týmového ducha,“ dodal ještě. „To ne…“ zašeptala jsem nevěřícně a vzedmula se pýchou, že jsem unikla orwellovskému světu velkého šťastného týmu.

Brzy nato jsem dostala místo recepční v našem malém městě. Svatý klid a příjemní lidé. Široko daleko nikdo netouží po tom, abych si za odměnu tleskala nebo něco vykřikovala. Budu sedět za okýnkem, usmívat se ve své svaté individualitě, vydávat klíče a prodávat doplňkový sortiment. Občas zvednu telefon a vyřídím hovor. Žádný byznys, žádné přemlouvání, ten druhý mě bude chtít slyšet sám. A i když mi na účet nebudou chodit závratné částky, domů půjdu pokaždé spokojená, se sebevědomím zdravým a nezmanipulovaným supervizorem.
Budu svobodná, svá a hlavně… šťastná, šťastná, šťastná.

KATEŘINA MUSILOVÁ

29.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7

Zákaz vjezdu starým autům. Brno zvažuje nízkoemisní zónu uvnitř velkého okruhu

Seniorbus. Ilustrační foto.
12

Lepší podmínky pro starší lidi: v domovech přibude 200 míst, rozšíří Seniorbus

Zimní údržba lodí: téměř 300 kilogramů barvy. Na přehradu vyjedou 22. dubna

Brno /VIDEO/ – Devětačtyřicet kilogramů barvy spotřebuje brněnský dopravní podnik na zimní údržbu každé z šesti lodí plující v sezoně po hladině Brněnské přehrady. V zimním období plavidla natírají jejich posádky a lodě získají nátěr v bílé, černé, modré a červené barvě.

Byl jsem uťáplý, přiznává Nečas. Po pauze se konečně cítí takový jako předtím

Brno – Škola, autoškola, reprezentační a extraligový hokej. To je i pro osmnáctiletého mladíka zápřah. Útočník brněnské Komety Martin Nečas nyní zvládá několik věcí zároveň a do extraligových zápasů získal novou chuť, poté co v prvním únorovém týdnu před reprezentační přestávkou vynechal dvě utkání Komety.

Odvrácení stávky řidičů autobusů? Schůzky nikam nevedly, tvrdí odboráři

Jižní Morava – Schůze, které měly zamezit stávce řidičů autobusů, nepřinesly žádné výsledky, zní z řad odborářů. Na odvrácení krize dali úřadům čas do 15. března. „Budeme jednat čtyřiadvacet hodin denně s kýmkoli, kdo situaci pomůže vyřešit. Stávka je pořád reálná možnost," uvedl předseda odborářů Luboš Pomajbík.

Obžaloba: Připravili ho o byt. Lichva přispěla ke strýcově smrti, bojí se neteř

Brno – Obžalovaní z lichvy ve středu znovu stanuli před soudem. Podle obžaloby se činu dopustili na lehce mentálně retardovaném Vladimíru Bělohoubkovi, který už zemřel. Jeho neteř se domnívá, že ztráta bytu přispěla ke strýcově smrti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies