VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se mi na stará kolena zalíbilo u zubaře

Fejeton - Venku se ochladilo a rozpršelo, Zbrojovka zas prohrála a mně vypadl zub. No to ten nový týden začíná, napadlo mě. Tedy, že mně vypadl zub, jsem si pomyslel v okamžiku, když jsem kousl do něčeho tvrdého a rozměrného. Ve skutečnosti ale nešlo o zub, ale jen o plombu. Byť o plombu jako Brno, vypadlou ze stoličky.

6.9.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

JIŘÍ SMUTNÝ

„Zubní“, ozvalo se ve sluchátku, když jsem vyťukal číslo své lékařky. Takové ohlášení může vypadat na první pohled poněkud stroze, ale na straně druhé je třeba uznat, že svůj účel plní. Člověk tak alespoň už na začátku ví, že se nedovolal na policii nebo do zoologické zahrady.

Můj jediný problém spočívá v tom, že nikdy nevím, mluvím-li se sestrou nebo s lékařkou, což je pro mě, jak záhy seznáte, dosti podstatný rozdíl. „Dobrý den“, řekl jsem, představil se a pronesl přání, že bych se chtěl objednat. Na dotaz, kdy by se mi to hodilo, jsem odhodlaně prohlásil, že co nejdřív. Nabídku „zítra v osm třicet“ jsem přijal, a tím náš rozhovor skončil.

Do zubních ordinací chodím již dlouho a mám s nimi přebohaté zkušenosti. Pamatuji ještě suché vrtačky, působící jako solidní mučidlo. Od prvních školních zubařů jsem jich vystřídal spoustu a už jen myšlenka na ně mně vždy naháněla hrůzu. Zažil jsem zubařku, léčící zuby trháním, i zubaře, který promluvil jen tehdy, když po mně chtěl peníze. A pokud jde o objednávání, byl jsem zvyklý, že mi termín pouze oznamovali bez možnosti výběru. Obvykle se jednalo o čekací dobu několika týdnů. A teď mám najednou možnost si vybrat a termín je už zítra. Alespoň na sklonku mé dentální kariéry jsem se tak dočkal slušného přístupu.

Při cestě do ordinace jsem se tak intenzivně soustředil na kličkování mezi kalužemi, až jsem ji přešel. Když jsem zvedl pohled z dlažby, zjistil jsem, že jsem o dobrých padesát metrů dál. Rychle jsem se otočil a přidal do kroku, neboť čas se naplňoval a přijít pozdě by mi bylo trapné. Stihl jsem to tak tak a zazvonil. Nepřišla mi otevřít jako obvykle sestra, ale paní doktorka. „Dobrý den,“ vypadlo ze mě jaksi automaticky a teprve po upřesňujícím pohledu i „ahoj“, neboť paní doktorka je moje spolužačka z gymnázia. K mému překvapení i ona řekla napřed „dobrý den“ a až pak „ahoj“, a pozvala mě dál. I tady musím konstatovat ve srovnání s mými dosavadními zkušenostmi značnou změnu. V předchozích ordinacích se mi totiž nikdy nestalo, že by se mně začali věnovat v určenou dobu. Běžné čekání, třeba i hodinové, bylo vždy zcela obvyklé.

Moje permanentní nadšení však mělo brzy dostat trhlinu. Díra po vypadlé plombě byla již připravena k opravě a čekalo se jen na výplň. Sestra, jindy fungující bez závad, však tentokrát žádaný amalgám ne a ne podat. Ne že by nechtěla, ale technika se rozhodla stávkovat. Přístroj se prostě porouchal a bylo potřeba ho opravit. „No přece tady nebudeme sedět s otevřenou pusou,“ pravila moje zubařka a příslušné propriety, nainstalované kolem opravovaného zubu, mi z úst zase vyndala. Než se sestře podařilo přístroj zprovoznit, stihli jsme spolu probrat, co je u nás od posledního setkání nového. Docela se to hodilo, neboť přestože dodržuji předepsaný půlroční interval preventivních prohlídek, když se dva známí vidí jen dvakrát za rok, moc toho probrat nestihnou.

„Tak a je to, jinak to máš dobrý,“ pravila paní doktorka po opravě zubu a prohlédnutí zbytku mého chrupu, „tak zase za půl roku.“ To je škoda, že až za tak dlouho, napadlo mě. Ale nahlas jsem to neřekl.

Autor je publicista

6.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nanejvýš dva posty. Kouč Habanec má o zbytku sestavy jasno

Brněnské podzemí. Ilustrační foto.

Nové trasy v podzemí mají zpoždění

Brněnská trať je rychlá a zábavná, řekl český šampion Kulhavý

Brno /FOTOGALERIE/ – Absolutní špička se představila o víkendu na brněnské trati nad Anthroposem. Na závěrečný podnik Českého poháru a zároveň Mistrovství České republiky dorazili i olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý a Kateřina Nash, kteří vyhráli obě kategorie elite. „Areál v Brně se mi líbí, je to tady super,“ pochvaloval si Kulhavý, který obhájil domácí titul.

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Brno /ANKETA/ - Neuspěl. S tímto verdiktem odchází napoprvé od závěrečné zkoušky v autoškole víc než polovina Brňanů. Podle instruktorů je to kvůli stresu a neznalosti předpisů.

Memoriál Marka Těšíka v beachvolejbalu vyhráli nováčkové Starý a Hojgr

Brno /FOTOGALERIE/ – Sedmnáct dvojic zasáhlo do čtvrtého ročníku Memoriálu Marka Těšíka v beachvolejbalu. Na brněnských kurtech Sport Centra Srbská se nejvíc dařilo nováčkům turnaje Bořivoji Hojgrovi s Petrem Starým, kteří ve finále porazili 2:1 na sety Jakuba Šeráka s Tomášem Kubáskem.

Horu pojmenovali po Brně. Před šedesáti lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Byla to trochu partyzánská akce. Když v roce 1957 vyjel do tehdejšího Sovětského svazu zájezd cestovní kanceláře, mezi účastníky bylo i devatenáct horolezců z Brna. Ti se po tajné domluvě s průvodci od zájezdu na dvanáct dní oddělili, aby s ruskými horolezci mohli lézt po Kavkaze. Zdolali několik štítů. V pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy vystoupili na do té doby bezejmenný vrchol. Pojmenovali jej Pik Brno. „Na vrchol jsme dosáhli v deset hodin dopoledne,“ říká člen výpravy Arnošt Mader (uprostřed).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení