VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak si vlastně žijeme?

Komentář - Statistici spočítali, jak jsou na tom jednotlivé kraje. Pro Jihomoravany mají jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. O desetinu jsme zbohatli. Pořád jsme ale v průměru na konci republikové tabulky.

11.11.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Jsou to jistě čísla zajímavá, ovšem především pro ekonomy. Nejnovější výzkumy totiž ukazují, že podstata lidské spokojenosti souvisí s materiálním zajištěním jen velmi volně. Nikdo samozřejmě rád nehladoví, nemrzne a nedře za zoufalou almužnu. Od určité úrovně, kterou Česká republika bezesporu dosáhla, se však míra štěstí obyvatel s vyššími platy a hromaděním věcí nezvyšuje.

Neplatí ani stereotypy o radostných jižních národech a pochmurných seveřanech. Výzkumy, které v původních zemích Evropské unie vedla Luisa Corradová z ekonomické fakulty univerzity v britské Cambridgi, dokázaly opak.

Zvítězili Dánové, následováni Finy, Iry a Švédy. Naopak nejhůř se cítí Řekové, Portugalci a Italové. Vysvětlení? Podle Corradové pocit štěstí výrazně ovlivňuje důvěra lidí v občanskou společnost. Tedy ve férovost hry a sociální smýšlení.

K frustraci naopak vede korupce a nefunkční státní správa. Nepřekvapí proto, že v podobných výzkumech dopadly špatně i země, které do unie nedávno vstoupily. Včetně České republiky. Vysmívaní bojovníci proti úplatkářství a za občanskou společnost tedy vlastně bojují za naše štěstí. Až budeme našim politikům a úředníkům důvěřovat, všechno nám přijde mnohem veselejší.

Nejdále nicméně při hledání vnitřní spokojenosti svých obyvatel dospěl stát v mnoha ohledech zaostalý. Bhútánský král Džigme Singhje Vangčuk zavedl ukazatel „hrubé národní štěstí“. Třeba se jednou od statistiků něčeho podobného také dočkáme.

Autor: Zbyněk Vičar

11.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies